Unce zlata příští rok zdraží na 3 000 USD a barel Brentu na 83 USD, zní z Goldman Sachs. V delším horizontu ale analytici hledí na ropu skepticky

Centrální banky projevují zvýšený zájem o zlato od roku 2022. Analytici to připisují mimo jiné snaze některých měnových autorit omezit svou expozici vůči dolaru poté, co Spojené státy zmrazily ruské dolarové rezervy v reakci na invazi země na Ukrajinu. Své zlaté rezervy ale masivně rozšiřují i další centrální banky, třeba ta polská v letošním třetím čtvrtletí získala 42 tun kovu, a byla tak na straně kupců vůbec nejaktivnější. Celkově ve třetím kvartálu centrální banky koupily 186 tun kovu a od začátku roku do konce září do svých rezerv přidaly 694 tun zlata.

"Od roku 2022 je poptávka po zlatě ze strany centrálních bank klíčovým faktorem a předpokládáme, že to tak bude i v příštím roce. V nákupech by měly pokračovat hlavně centrální banky rozvíjejících se zemí, u nichž je zastoupení zlata v rezervách ve srovnání s rozvinutými ekonomikami stále nižší," říká analytička z Goldman Sachs Samantha Dartová.

Ve třetím čtvrtletí se navíc otočil trend v segmentu zlatých ETF. Po devíti kvartálech, kdy burzovně obchodované fondy žlutý kov prodávaly, v období od července do září nakoupily 95 tun zlata. Dartová to připisuje přetrvávajícím geopolitickým rizikům, ale také nejistotám spojeným s americkými prezidentskými volbami, respektive s očekávanou politikou Donalda Trumpa stran mezinárodního obchodu pro případ jeho návratu do Oválné pracovny, který listopadové hlasování v USA potvrdilo.

V případě ropy již analytici z Goldman Sachs takovými optimisty nejsou. Varují, že v příštích dvou letech mohou ceny suroviny spadnout o pětinu, pokud Donald Trump začne masivně zavádět cla, a přispěje tak k poklesu poptávky na trhu, který se již nyní potýká s vysokou produkcí. V asi půlročním horizontu nicméně má ropa Brent podle nich otevřenou cestu k 83 USD za barel ze současných zhruba 74 USD. Podmínkou je však pokles íránské produkce pod tíhou tvrdších sankcí.

"Pokud Donald Trump naplní své hrozby a uvalí na veškerý dovoz clo 10-20 % a import z Číny bude čelit 60% clu, ovlivní to globální ekonomiku a dojde k útlumu už tak slabého růstu poptávky po ropě, případně se poptávka dokonce bude snižovat. To v kombinaci se silnou produkcí ropy ve světě nedává prostor k jiným vyhlídkám, než že její ceny nakonec zamíří dolů, možná až k 60 USD za barel," upozorňuje analytik Daan Struyven z Goldman Sachs a dodává, že ve hře je navíc i růst produkce suroviny v zemích ropného kartelu OPEC+.

Před dopady celní politiky na ceny ropy varuje i Bank of America. "'Amerika na prvním místě' znamená, že komodity jsou až na druhém," řekl v rozhovoru pro Bloomberg TV stratég Francisco Blanch, který také vedle cel varuje před rizikem růstu těžby, a to jak v rámci OPEC+, tak ve Spojených státech. "Donald Trump před volbami prohlásil, že 'budeme frakovat, frakovat, frakovat a vrtat, kámo, vrtat', přitom už v srpnu těžba suroviny ve Spojených státech dosáhla rekordní úrovně 13,4 milionu barelů denně," dodává Blanch.

Zdroj: Goldman Sachs, Bank of America, CNBC