Zlaté časy zlata: Velké objemy nákupů a rekordní ceny kovu vystřelily hodnotu poptávky na bezprecedentních 382 miliard dolarů

Největší podíl na celkových nákupech zlata loni měl segment šperků, poptávka v něm nicméně klesla meziročně o 9 % na 2 003,5 tuny. Nákupy hotových šperků se propadly o 11 % na 1 877,1 tuny, zatímco objem kovu, který výrobci šperků nakoupili do svých zásob, narostl o 57 % na 126,4 tuny. Pokles zájmu o šperky Světová rada pro zlato vysvětluje slabou poptávkou v Číně (-24 % meziročně a 26 % pod desetiletým průměrem) ovlivněnou kombinací vysokých cen a slabé spotřebitelské důvěry v zemi kvůli pokračující krizi realitního trhu. Mírně oživení v Číně přišlo v závěru roku, když se v čtvrtém kvartálu poptávka s blížícím se příchodem nového lunárního roku proti předchozím třem měsícům zvýšila o 4 % na 106,2 tuny.

V Indii, která s Čínou tvoří dvojici světově největších trhů se zlatými šperky, nákupy hotových výrobků rovněž klesly, ale jen o 2 % na 563,4 tuny. Meziročně slabší poptávka po zlatých špercích nicméně byla patrná prakticky v celém světě, mezi výjimky patřily z velkých trhů Malajsie (+2 % na 11,5 tuny), Rusko (+4 % na 41,2 tuny) či Brazílie (+2 % na 15,6 tuny). V Evropě se kumulovaně nákupy zlatých šperků snížily o 4 % na 67,5 tuny a na amerických kontinentech klesly o 3 % na 175 tun.

Poptávka po zlatě v Číně

Nejistota na všech frontách zlatu svědčí

Zatímco zlaté šperky, u kterých prodejní cena zahrnuje nejen kov samotný, ale i jeho umělecké opracování, případně další komponenty, v Číně netáhly, zájem o investiční zlato v zemi loni vyskočil. Nákupy zlatých slitků a mincí v Číně narostly o 20 % na 336,2 tuny. Růst zájmu v Indii byl ještě výraznější (+29 % na 239,4 tuny). Globální poptávka po slitcích a mincích ale zůstala meziročně zhruba stabilní (1 186,3 vs. 1 189,8 tuny), když růst v Indii a Číně vyvážily poklesy v Evropě a USA.

Prudce loni zpomalil odliv prostředků z burzovně obchodovaných fondů a podobných nástrojů finančního trhu investujících do zlata. Poté, co předloni takzvané zlaté ETF ze svého držení odprodaly zhruba 244 tun kovu, loni objem kovu v jejich držení klesl jen o 6,8 tuny. Díky tomu celková poptávka po investičním zlatě narostla o 25 % na 1 179,5 tuny. Zájem investorů se soustředil do druhé poloviny roku a reflektoval zvýšené geopolitické napětí a nejistoty související s americkými volbami.

Vývoj poptávky po zlatých ETF

Čínská centrální banka (opět) nakupuje

Zhruba pětinou se na celkové loňské poptávce po zlatě podílely centrální banky. Jejich nákupy dosáhly 1 044,6 tuny, což znamenalo meziroční pokles o procento. Čistými kupci zlata jsou centrální banky od druhého čtvrtletí 2009, od roku 2022 je pak zájem některých měnových autorit zesílen snahami o zmírnění expozice vůči americkému dolaru poté, co Spojené státy zmrazily ruské dolarové rezervy v reakci na invazi země na Ukrajinu. Rok 2024 byl navíc již třetí v řadě, kdy nákupy centrálních bank překročily tisíc tun. Roční průměr nákupů za období let 2010 až 2021 je pouze 473 tun.

Největším kupcem mezi měnovými autoritami byla polská centrální banka, jež své zlaté rezervy rozšířila o 90 tun. Její guvernér Adam Glapiński je dlouhodobě stoupencem zlata a dříve se vyjadřoval, že by žlutý kov měl mít na celkových rezervách banky podíl až 20 %. Na konci loňského roku polská centrální banka držela 448 tun kovu, jehož hodnota odpovídala asi 17 % celkových rezerv. V masivních nákupech pokračovaly turecká centrální banka, jež své zásoby kovu navýšila o 75 tun, a indická centrální banka, která získala dalších 73 tun zlata. Silným kupcem byla ale i Česká národní banka (+20 tun na celkových více než 50 tun).

Čínská centrální banka za celý loňský rok koupila 44 tun kovu. Z toho mezi lednem a dubnem získala 29 tun, následně s nákupy přestala a další kov získala až v listopadu. Ke konci loňského roku Čínská lidová banka podle oficiálních informací držela 2 280 tun zlata, které se tak na jejích celkových rezervách podílelo 5 %.

Nákupy/prodeje zlata centrálními bankami

Nejmenší podíl na globálních nákupech zlata měl loni jako tradičně technologický sektor. Poptávka z jeho strany se ale meziročně zvýšila o 7 % na 326,1 tuny. Nižší byla poptávka po zlatě pro využití v zubním lékařství (-5 %) a také pro průmysl mimo výrobu elektroniky (-1 %), zatímco v oblasti výroby elektroniky narostla o 9 % na 270,6 tuny. Světová rada pro zlato tento růst připisuje primárně pokračujícímu budování infrastruktury pro umělou inteligenci a ožívání zájmu o spotřební elektroniku (analytická společnost IDC odhaduje, že dodávky mobilních telefonů loni narostly o 6 %, hlavně díky agresivním prodejům low-end čínských zařízení na rozvíjejících se trzích).

Struktura globální poptávky po zlatě, zdroj: WGC

Hodnota globální poptávky po zlatě v posledních třech měsících loňského roku dosáhla 111 miliard dolarů. Nad 100 miliard dolarů se díky kombinaci velkých objemů a vysokých cen poprvé dostala v třetím kvartálu. Hodnota poptávky za celý loňský rok pak činila rekordních 382 miliard dolarů.

Nákupní apetit přetrvává, příští metou je cena 3 000 dolarů za unci

Letošní rok na trhu se zlatými šperky bude podle rady opět složitý, a to primárně kvůli vysokým cenám a přetrvávajícím nejistotám stran hospodářské transformace Číny. Podporou by nákupům mohlo být případné rozšíření ekonomických stimulů čínské vlády. V případě investičního zlata jsou naopak vyhlídky pozitivní, a to jak kvůli nevyřešeným geopolitickým tématům, tak s ohledem na hrozbu obchodních válek s potenciálně negativním dopadem na inflaci.

Dosavadní nákupní apetit centrálních bank podle rady naznačuje, že také letos by se mohly rezervy měnových autorit rozrůst o více než tisíc tun zlata. Otázkou ale je, zda budou centrální banky kov kupovat bez ohledu na cenu, nebo budou vyčkávat a využívat větších či menších cenových korekcí. V případě zlata pro technologické využití pak rada vyhlíží pokračování zvýšené poptávky zejména v souvislosti s budováním infrastruktury pro umělou inteligenci.

"Kombinace geopolitických rizik, poptávky centrálních bank a možného návratu inflačních tlaků vytváří pro zlato ideální podmínky. Historicky platilo, že čím větší nejistota ve světě, tím více zlato posiluje. A pokud se současné trendy nezmění, může se stát, že cena zlata bude ještě růst. Investoři tedy mají jasno - když se svět otřásá, zlato se leskne nejvíce," potvrzuje Jakub Rochlitz, analytik eToro pro Českou republiku.

"Je však důležité zmínit, že zlato se obchoduje na historických maximech, a ačkoli současné tržní podmínky hrají v jeho prospěch, situace se může rychle změnit. Pokud by došlo k posunu v řešení konfliktu na Ukrajině, který dlouhodobě slibuje Donald Trump, či ke zmírnění rizika cel, cena zlata by mohla rychle změnit kurz. Pro opatrné investory ale žlutý kov zůstává cenným nástrojem pro diverzifikaci portfolia a ochranu před nečekanými propady," dodává Rochlitz.

"Zásadní roli v celosvětové poptávce hrají nákupy centrálních bank a tento trend by měl pokračovat. Naposledy navíc ke zdražování zlata přispěl i slabší dolar a obavy z eskalace konfliktu na Blízkém východě, zejména po Trumpových prohlášeních o tom, že by Pásmo Gazy mělo být pod kontrolou USA. Cena zlata by celkově měla zůstat vysoká i v roce 2025, Citigroup zvýšila svůj krátkodobý cenový cíl na 3 000 USD a výhled na rok 2025 upravila na 2 900 USD za trojskou unci," doplňuje David Matulay, hlavní analytik v InvestingFox.

Zdroj: World Gold Council