Je na vás zlato za 5 000 dolarů už moc? Zkuste průmyslové kovy

Zlato i stříbro jsou rekordně drahé. Růst jejich cen má své důvody, pro někoho je ale 5 000 dolarů za trojskou unci zlata a sto za unci stříbra už prostě trochu moc. To ale není důvod na komodity v portfoliu zapomenout.
Stratég ze společnosti 3Fourteen Research Warren Pies investorům radí, aby se na komoditním trhu rozhodně neomezovali jen na cenné kovy. Výstavba datových center pro umělou inteligenci, budování související technologické a energetické infrastruktury, velké dopravněinfrastrukturní projekty napříč kontinenty, ale třeba i růst výdajů na obranu podle něj naznačují, že rok 2026 může patřit průmyslovým kovům.
"Pevná aktiva vstoupila do roku 2026 ve velkém stylu a loňská rally na trhu drahých kovů se přelévá i na trh průmyslových kovů," potvrzuje jeho slova investiční šéf GammaRoad Capital Partners Jordan Rizzuto.
Datová centra a energetika jako spojené nádoby
Otázka ekonomické efektivity generativní umělé inteligence zůstává nezodpovězená, to ale nemění nic na faktu, že investice do datacenter a související infrastruktury pokračují vysokým tempem. Na jeden megawatt výkonu datacentra přitom běžně padne 20 až 30 tun mědi.
A nejde jen o měď. Samotné objekty datových center jsou obrovskými "žrouty" oceli, chladicí systémy se neobejdou bez hliníku a třeba výroba takzvaných zdrojů nepřerušitelného napájení si žádá množství olova, niklu, lithia nebo kobaltu.
Samotnými datacentry to navíc teprve začíná. Aby mohla technologická infrastruktura fungovat, jsou potřeba obrovské objemy elektrické energie. Morgan Stanley odhaduje, že do konce desetiletí globální spotřeba elektřiny v datacentrech naroste na 1 200 TWh. To je extrém odpovídající asi 18násobku roční spotřeby České republiky.
I proto v USA zažívá renesanci jaderná energetika, o kterou se stále více zajímají i technologické giganty jako Amazon, Alphabet nebo Microsoft. A výstavba nových a modernizace stávajících zdrojů energie a investice do infrastruktury nezbytné k přenosu elektřiny od výrobce ke spotřebiteli jsou stejně jako datacentra "černou dírou" na suroviny všeho druhu.
Energetika na rozcestí: Česko zatím potřebuje uhlí
Kovy vzácných zemin na vzestupu
Pozadu nezůstává v investicích ani "klasická" infrastruktura. Vlády napříč kontinenty rozjíždějí nebo plánují projekty v dopravě i vodním hospodářství. Silnice, železnice, mosty nebo přístavy znamenají stabilní a dlouhodobou poptávku po oceli, mědi a dalších materiálech.
Podle Johna Velise z Bank of New York Mellon současné prostředí na trhu průmyslových kovů připomíná komoditní supercyklus z počátku tisíciletí. Vedle boomu investic do technologií a umělé inteligence a infrastruktury navíc podle něj hraje roli také zvýšené geopolitické napětí ve světě, v důsledku kterého státy navyšují své obranné výdaje.
Objednávkové knihy zbrojařů jsou dalším zdrojem poptávky po tradičních průmyslových kovech, ale i v poslední době často připomínaných kovech vzácných zemin nacházejících uplatnění v zařízeních pro satelitní komunikaci nebo v naváděcích a raketových systémech.
Vyšší a dlouhodobě stabilní poptávka naznačuje, že průmyslové kovy mají velkou šanci držet se na výrazně vyšších cenových úrovních, než na jaké byli investoři zvyklí v minulých letech. Rok 2026 se tak podle Jordana Rizzuta z GammaRoad Capital Partners do tržní historie může zapsat jako období, kdy průmyslové kovy byly jedním z nejatraktivnějších aktiv.
Zdroj: MarketWatch











