Úvod do obchodování s komoditami – 3. díl: Futures kontrakty

Komoditní futures fungují na v podstatě jednoduchém základním principu:

Kupující kontraktu se zavazuje, že ve stanovené době odebere dané množství podkladového aktiva (například ropy, zlata, kukuřice, ale i eura, dluhopisů nebo akcií) za určenou cenu. Prodávající se naopak zavazuje dodat ve stanovené době dané množství podkladového aktiva za určenou cenu.

Na rozdíl od akcií má futures kontrakt stanovenou dobu trvání. Akcii lze teoreticky držet donekonečna, pokud firma nezbankrotuje. Akcie představuje majetkové právo, na rozdíl od toho komoditní futures představuje povinnost dodat nebo odebrat podkladové aktivum. Hlavním cílem akciového trhu je umožnit získat firmám kapitál, komoditní futures trhy slouží primárně k možnosti zajištění proti nepříznivému vývoji ceny.

Nákup futures kontraktu představuje povinnost odebrat a prodej povinnost dodat podkladové aktivum. Co však budete dělat s pšenicí, když komoditní kontrakt nakoupíte? Jednoduše uzavřete "protipozicí". Jestliže jste původně nakoupili, pro uzavření pozice stejný futures kontrakt prodáte. Ve stejnou chvíli tedy máte odebrat i dodat naprosto stejné množství komodity a váš závazek se tak vynuluje.

Futures se dělí podle podkladového aktiva na:

1. komoditní (ropa, měď, kukuřice, kakao a podobně),

2. finanční (měny, úrokové míry, dluhopisy, akcie a akciové indexy).

Historicky první futures kontrakty měly za podkladové aktivum komodity – zemědělské plodiny. Až devadesátá léta minulého století přinesla prudký rozmach finančních kontraktů, ať jsou to futures na akciové indexy, měny, dluhopisy nebo úrokové míry. Ačkoliv objemy obchodů s finančními kontrakty již výrazně převyšují obchody s komoditami, historicky se pro futures kontrakty vžil název komodity (commodities). Ten se i v současnosti používá pro všechny futures kontrakty včetně finančních. Komoditní kontrakt podrobněji reprezentuje:

1. Standardizované množství – každý kontrakt má pevně burzou stanoveno, jaké množství podkladového aktiva představuje. Není možné se vzájemně s protistranou dohodnout na jiném objemu. Například množství pšenice v jednom kontraktu je 5 tisíc bušlů, u ropy je to 1 tisíc barelů, a u zlata 100 uncí.

2. Předem stanovená kvalita – aby se nestalo, že by dodavatel vnucoval odběrateli nekvalitní komoditu, určuje burza kvalitativní standardy, které je nutné dodržet.

3. Exspirační cyklus – každý kontrakt má přesně stanoveny měsíce dodání, ve kterých se obchoduje. Některé sektory mají pevné měsíce pro všechny kontrakty, například finanční futures jsou dodávány v měsících březnu, červnu, září a prosinci. Seznam měsíců, v nichž se daná komodita obchoduje, se nazývá exspirační cyklus kontraktu.

4. Hodnota kontraktu – hodnota kontraktu je součinem ceny (kurzu) a objemu podkladového aktiva. Jestliže se například ropa obchoduje za 68,50 USD za barel a v kontraktu je přitom 1 000 barelů, pak hodnota kontraktu je: 68,50 * 1 000 = 68 500 USD. Podobně jestliže se kukuřice obchoduje za 320 centů a v kontraktu je 5 000 bušlů, pak hodnota kontraktu je 320 * 5 000 = 1 600 000 centů, neboli 16 000 USD.

5. Minimální pohyb ceny (tzv. tick) – každý kontrakt má stanoven minimální cenový pohyb. Například u ropy je to 1 cent nebo u pšenice 0,25 centu. Od něj se pak odvozuje i minimální změna hodnoty celého kontraktu. Ta je jednoduchým součinem ticku a množství aktiva v jednom kontraktu. Například u ropy je to 1 000 barelů * 0,01 USD = 10 USD. U pšenice 5 000 bušlů * 0,0025 USD = 12,5 USD.

V dalším dílu průvodce světem investování do komodit se budeme soustředit na to, jak funguje finanční páka nejen na komoditním trhu. Pro ty, kteří se chtějí orientovat na trhu i geograficky, bude zajímavý pohled na největší komoditní burzy světa.