Tržní závod ve snižování sazeb zlevňuje financování

Srpen se na finančních trzích rozhodně nenese ve znamení povalování se na pláži. Obchodní spory USA a Číny a špatná čísla z německého průmyslu stlačily tržní úrokové sazby na hlavních trzích i v Česku výrazně níže. K obavám z hospodářské recese se přidává enormní tlak Donalda Trumpa na Fed v představě, že negativní dopady obchodní války na ekonomiku před volbami ve 2020 vyváží. Zatímco Fed se snižováním sazeb začal, ECB to slibuje na zářijovém zasedání.

ČNB čeká vývoj sazeb "do strany", když proti sobě jdou domácí a zahraniční vlivy a spíše slabší koruna. Na všem špatném je ale něco dobrého, aktuální situaci tak lze využít k levnějšímu financování. Podívejme se na financování v eurech a korunách (uvažujme pouze cenu peněz bez úvěrové marže).

Dlouhodobé financování v eurech téměř za nulu

Zavrtání sazby ECB a následně také sazby EURIBOR hlouběji do mínusu nepřinese levnější financování v eurech na plovoucí sazbě, a to kvůli dnu nulových plovoucích sazeb u úvěrů (zero-floor). V posledních týdnech však výrazně klesly tržní sazby úrokových swapů (IRS), takže je možné zafixovat budoucí sazbu až na 10 let pouze mírně nad nulou. A to pro zajištění s využitím takzvané vratky, která kompenzuje vliv záporné sazby EURIBOR. Připomeňme, že bez této vratky sazba zajištění sice může být záporná, ale roste, když plovoucí sazba klesá, a úrokové zajištění by tak nebylo plně efektivní.

Zafixování budoucích úrokových plateb blízko nule je vůči minimálně možné plovoucí sazbě (0 %) velice asymetrické zajištění (hedge), jakkoli se růst eurových sazeb nyní zdá být vzdálenou budoucností.

Levnější dlouhodobé korunové financování

Oproti EURIBOR zůstává korunová plovoucí sazba 1M PRIBOR na 2,10 %. ČNB na rozdíl od Fedu není pod politickým tlakem na snižování základní sazby. ČNB ani není pod tlakem makroekonomických dat v podobě podstřelování inflačního cíle, jako je tomu u ECB, a na rozdíl od své velké sestry z Frankfurtu neslibuje brzké snižování sazeb.

Problémy německého automobilového průmyslu a globální rizika (obchodní války, neřízený brexit) jsou spíše důvodem nepokračovat ve zvyšování sazeb (i přes domácí důvody) než sazby snižovat. Aktuální prognóza ČNB predikuje mírný růst sazby letos a mírný pokles v roce 2020, tedy zhruba stagnaci za celé období.

Výhled sazeb ČNB úspory ve financování nenabízí, poslední týdny však přinesly výrazný pokles sazeb IRS. Korunový úrokový trh hledí hlavně na globální rizika. Tyto obavy zlevnily dlouhodobé financování 40-90 bazických bodů pod 1M PRIBOR (podle délky splatnosti – čím delší, tím je sazba nižší), a to i po započítání kreditních nákladů banky na úrokové swapy.

Koruny s FX zajištěním vs. eura

Sazba dlouhodobého financování v korunách 1,20-1,70 % není v porovnání s téměř nulou na eurovém trhu na první pohled žádná hitparáda. Celkové náklady jsou však s eurovými srovnatelné, podíváme-li se na to širší optikou měny příjmů, ve které jsou úroky a splátky úvěru servisované.

Má-li domácí firma přebytek eurových příjmů a vezme-li si eurový dluh, je to druh přirozeného hedgingu. Firma si de facto zajistí kurz koruny vůči euru na úrovni spotu v době načerpání úvěru, kdy cena (aktuálně výhoda) tohoto zajištění je dána úrokovým diferenciálem eura a koruny (jako kdyby firma udělala cross-currency swap na korunový úvěr).

Alternativně si však tato firma může vzít korunový dluh a prodejní kurz eura zajistit FX forwardy. Forwardový kurz je daný úrokovým diferenciálem eura a koruny. Ten v minulých týdnech spadl s poklesem tržních korunových sazeb, ale zůstává 120-200 bazických bodů (podle tenoru). FX forwardy nesníží sazbu, jako je tomu u eurového dluhu, ale zvýší objem korun na placení úroků. Tudíž na dobu, kdy má firma zajištěný prodej eur, dosáhne efektivního nákladu financování v korunách blízko nule jako u eur.