Jak americký dolar (opět) překvapuje
První čtvrtletí 2021 je za námi. Do letošního roku devizoví obchodníci vstupovali převážně s názorem, že americký dolar bude vůči euru pokračovat v sestupném trendu z roku 2020. A ono ne.
Pandemie covidu-19 byla tím, co ukončilo pětiletku extrémního nadhodnocení dolaru, respektive podhodnocení eura. Za tím stál především úrokový diferenciál vyplývající z faktu, že zatímco americká centrální banka dokázala úrokové sazby celkem znatelně vzdálit od nuly, ta evropská nikoli. Růst amerického hospodářství v tomto období překonával výkonnost ekonomiky eurozóny a stejné to bylo v případě vývoje inflace, která v USA byla výrazně blíže cíli Fedu než v Evropě k cíli ECB.
V průběhu loňského roku si pandemie vynutila reakci hospodářských politik. Na straně té měnové na tom byla z hlediska standardních nástrojů lépe americká centrální banka, která mohla svou klíčovou úrokovou sazbu razantněji snižovat, bylo totiž z čeho. To se samozřejmě na síle dolaru podepsalo negativně, stejně jako fakt, že Spojené státy byly pandemií postiženy nejvíce na světě.
Letošní rok měl být podle očekávání investorů i analytiků rokem normalizace situace, což se mělo projevit mimo jiné pokračováním posilování eura. Za první čtvrtletí ovšem euro vůči dolaru ztratilo zhruba 4 %. Jak to? Naprosto se obrátila epidemická situace – vakcína byla tím, co změnilo v USA pravidla hry, a to díky tamní úspěšné vakcinaci. V Evropě naproti tomu nyní o úspěchu rozhodně hovořit nelze.
Z ekonomického pohledu se výrazně obrátila růstová očekávání pro letošní rok, a to v prospěch americké ekonomiky. V této oblasti se projevuje masivní fiskální stimulace v USA. Ta navíc zvyšuje inflační očekávání, a tedy i tržní úrokové sazby. A to se v nejbližší době asi nezmění.
Až tedy budeme sčítat výsledky za druhý kvartál, nebuďme překvapení, pokud bude dolar opět v plusu, přestože tržní konsenzus (i naše prognóza) opět favorizují euro. Rizika pro predikce (nejen) na měnovém trhu jsou nadále značná.
Zdroj: E15
