Na summitu EU se probere nezaměstnanost a zavádění bankovní unie

Z návrhu prohlášení summitu, který už v Bruselu koluje, je patrné, že největší zápas se v souvislosti s bankovní unií odehraje v debatě o záchranném mechanismu pro krachující banky. Ministři financí EU se na těchto pravidlech nedohodli minulý týden a svolali k tomu mimořádnou schůzku na dnešní večer, těsně před summitem.

Největší spor se točí kolem toho, kdo ponese náklady za zkrachovalý finanční institut. Nejdříve by měli náklady nést majitelé ústavu, pak národní fond, po něm fond evropský a až pak teprve stát. Německu jde o to, aby pravidla o nákladech za zkrachovalé banky platila pro všechny stejně, zatímco země mimo eurozónu jako Británie a Švédsko chtějí větší flexibilitu.

Původně byl červnový summit označován za mezník na cestě k bankovní unii, která má ustavit přísnější dohled nad evropským bankovním sektorem. Nyní se ale zdá, že na očekávaný průlom nedojde, protože se čeká na dobu po německých zářijových volbách.

"Až do německých voleb jsme v udržovacím režimu, do té doby se nic kontroverzního nerozhodne, alespoň ne v hospodářské politice," řekl agentuře Reuters nejmenovaný diplomatický zdroj v Bruselu. Němečtí politici se obávají především toho, aby bankovní unie neznamenala, aspoň v očích voličů, placení dluhů za jiné členské země.

Italský premiér Enrico Letta minulý týden prohlásil, že jestliže se řešení bankovních krizí nedohodne nyní, pak je ohrožen termín konečné bankovní dohody, jímž je letošní prosinec.

Očekává se tedy, že se summit bude zaměřovat i na další témata, jako je nezaměstnanost mladých a oživení růstu. Prezident EU Herman Van Rompuy prohlásil, že za nejdůležitější považuje právě boj proti vysoké nezaměstnanosti mládeže.

V Evropě je bez práce přes 26 milionů lidí a 5,6 milionu z nich ještě nebylo 25 let. Situaci přiostřují rozpočtové škrty v jihoevropských státech. V Řecku, Španělsku a Portugalsku je nezaměstnaný nejméně každý druhý mladý člověk, což může vést ke vzniku "ztracené generace" a těžko předvídatelným ekonomickým a sociálním důsledkům.

Šéfové zemí EU se v dubnu dohodli, že v letech 2014 až 2020 půjde na podporu zaměstnanosti mládeže šest miliard eur. Evropští diplomaté uznávají, že jde o symbolickou částku, ale současně se shodují, že musí být vidět, že se Evropa snaží něco dělat. Zdůrazňují ale, že klíčem ke zmírnění nezaměstnanosti je ekonomický růst, který ve většině států jihu Evropy chybí již čtyři roky.

Mělo by se také jednat o využívání již existujících fondů k vytváření pracovních míst pro absolventy. Jak řekl Letta, Itálie nežádá o další peníze, ale o dohodu o přerozdělení peněz. Chce, aby Itálie mohla pro povzbuzení zaměstnanosti použít nevyužité strukturální fondy z let 2007 až 2013 nebo aby mladým nezaměstnaným pomáhala i Evropská investiční banka. S tím ale příliš nesouhlasí třeba Německo.

Podle diplomatů v Bruselu se unie chce vyhnout dalšímu summitu s množstvím prohlášení a minimem činů. Je ale také zřejmé, že praktická rozhodnutí nepadnou na summitu, ale na pozdějších schůzkách, například na jednání ministrů pro zaměstnanost začátkem července.