Evropské akcie ve čtvrtek v reakci na váhání ECB ohledně kvantitativního uvolňování zlevnily

Britský FTSE 100 odepsal 0,55 %, německý DAX klesl o 1,21 %, francouzský CAC 40 ztratil 1,55 % a jednotný evropský index DJ Euro Stoxx 50 uzavřel se ztrátou 1,74 % na 3 191,25 bodu. Většina sektorů skončila v mínusu. Nejvíce zlevnily akcie ze sektoru ropy a zemního plynu, tituly z odvětví základních materiálů a oslabily také akcie bank. Nad nulou se udržel pouze sektor dopravy a cestovního ruchu.

Mario Draghi na tiskové konferenci po zasedání ECB zopakoval závazek banky jednat a použít další, případně i nekonvenční opatření, pokud by to bylo třeba.

ECB v nových projekcích zároveň výrazně snížila predikce hospodářského růstu a inflace v eurozóně, a Draghi navíc ještě zdůraznil, že ve snížené predikci růstu cen není započítaný nedávný pokles cen ropy a že by inflace mohla krátkodobě ještě klesat, než začne mírně růst.

Reálný HDP v letošním roce podle nové prognózy vzroste o 0,8 %, v roce 2015 se zvýší o procento a v roce 2016 stoupne o 1,5 %. V září ECB čekala růst HDP o 0,9 % v roce 2014, o 1,6 % v roce 2015 a o 1,9 % v roce 2016. Inflace by letos podle ECB měla dosáhnout 0,5 %, v roce 2015 by měla vzrůst na 0,7 % a v roce 2016 by se měla zvýšit na 1,3 %.

Hlavní čtvrteční události na evropských trzích

• ECB na prosincovém zasedání ponechala základní sazbu na 0,05 %, depozitní sazbu na -0,20 % a zápůjční sazbu na 0,30 %. Tiskovou konferenci Maria Draghiho jsme sledovali živě.
• Ruský prezident Putin ve čtvrtek vystoupil s projevem o stavu ruské ekonomiky. Zdůraznil, že ruská armáda je bojeschopná a bude bránit ruskou svobodu. Západní státy se podle něj snaží vytvořit novou železnou oponu, proti čemuž Rusko hodlá bojovat hledáním spojenců, kteří si nepletou politiku a politikaření, kteří si váží investic a volného pohybu. Evropské sankce mají za úkol podemlít ruskou ekonomiku, proto Rusko hodlá hledat příležitosti jinde.
• Projekt plynovodu South Stream z Ruska na Balkán a do střední Evropy by se nakonec mohl uskutečnit, přestože Rusko počátkem týdne prohlásilo, že jej ruší. Řekl to ve čtvrtek šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker po jednání s bulharským premiérem Bojkem Borisovem. Moskva oznámila zrušení projektu v hodnotě 40 miliard dolarů právě kvůli nesouhlasu Bulharska, jemuž spolupráci na plynovodu s Ruskem zakázal Brusel.
• Britská centrální banka nechala ve čtvrtek svou základní úrokovou sazbu beze změny na rekordním minimu 0,5 %. Od zpřísnění měnové politiky ji odrazuje nadále nízká inflace a slabá globální ekonomika, které převažují nad silným růstem domácí ekonomiky. První zvýšení sazeb očekávají analytici nejdříve na podzim příštího roku.
• Ekonomický poradce Kremlu Andrej Belousov ve čtvrtek zpochybnil poslední vládní předpověď, podle níž ruská ekonomika spadne příští rok do recese. Podle poradce obsahuje prognóza "technickou chybu", uvedla agentura Reuters. Náměstek ruského ministra hospodářství Alexej Veděv v úterý oznámil, že podle nového odhadu by ekonomika v roce 2015 mohla zaznamenat pokles o 0,8 %, což by byla její první recese od globální krize v roce 2009. Pesimistický scénář na příští rok počítá podle Veděva s propadem hrubého domácího produktu (HDP) až o čtyři procenta.
• Vedení německých aerolinek Lufthansa nabídlo pilotům smírčí jednání přes prostředníka k vyřešení sporu o důchodový program. Odborový svaz pilotů Vereinigung Cockpit (VC) kvůli sporu ve čtvrtek vyvolal už desátou letošní stávku, aerolinky kvůli ní zrušily polovinu dnešních mezikontinentálních letů. Lety na krátkou a střední vzdálenost, tedy i spojení Německa s Českem, protestní akce neovlivnila.
• Rakouská síť hobbymarketů bauMax se prodává a konečný termín pro podání závazných nabídek na koupi je stanoven na 18. prosince. Uvedl to ve čtvrtek rakouský magazín News s odvoláním na dokumenty italské investiční banky Mediobanca. Na prodej jsou údajně zejména prodejny bauMaxu v Rakousku, Česku a na Slovensku, které vytvářejí asi 70 % tržeb společnosti. Vedení firmy se ke zprávě odmítlo konkrétněji vyjádřit.
• Německé firmy se chystají zdražovat, snižovat počty zaměstnanců a omezovat vyplácení prémií. Reagují tak na zvýšení nákladů kvůli nadcházejícímu zavedení plošné minimální mzdy ve výši 8,50 eura za hodinu. Minimální mzda, která bude platit od ledna, bude mít vliv především na podniky v bývalé Německé demokratické republice, vyplývá z analýzy, kterou ve čtvrtek zveřejnil mnichovský ekonomický institut Ifo.
• Slovenský parlament ve čtvrtek schválil návrh zákona o státním rozpočtu na příští rok, který podle ministerstva financí předpokládá snížení schodku veřejných financí na 2,49 % z letos odhadovaných téměř tří procent výkonu ekonomiky. Ozdravení státních financí ale bude probíhat pomaleji, než původně navrhovala jednobarevná vláda sociálních demokratů (Směr-SD) premiéra Roberta Fica.
• Británie zaplatí veškeré své dluhy z doby první světové války, které celkem činí 1,9 miliardy liber. Oznámila to ve středu britská vláda, podle níž schopnost splatit tyto dluhy lidem svědčí o dobrém stavu státních financí.