Expert: V energetice budou klíčové úspory a efektivnost
Úspory a energetická efektivnost, která bude kompenzovat budoucí nárůst spotřeby energie a udrží ji na stejné úrovni jako dosud, jsou klíčovými faktory pro další vývoj světové energetiky. Před evropským summitem, který příští týden bude jednat o energetické a klimatické politice, to řekl Dean Brabec, řídící partner pro střední a východní Evropu konzultační společnosti Arthur D.Little.
Podle něho bude však proces transformace energetiky odlišný a specifický podle regionů a zemí. "Společné je to, že je potřeba vytvořit takové prostředí, které zabezpečí současně bezpečnou dodávku a dostupnou a ekologicky udržitelnou energii. To jsou tři základní pilíře budoucího konceptu světové energetiky, takzvané 'energetické trilema'," dodal.
Například podle prognózy britské energetické skupiny BP, která byla zveřejněna v lednu, se globální poptávka po energii do roku 2035 zvýší o 41 %, zatímco v minulých 23 letech tempo růstu činilo 55 %. Světové emise oxidu uhličitého dle předpovědí v dalších 21 letech stoupnou o 29 %, a to i přes jejich snížení v Evropě a ve Spojených státech.
Nadcházející summit EU se bude rovněž zabývat posílením konkurenceschopnosti evropského průmyslu. Do programu se zřejmě také promítne současná ukrajinská krize. Evropská komise v energeticko-klimatickém balíčku navrhla snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 o 40 % z úrovní roku 1990 a hovoří o celounijním závazku výroby 27 % energie z obnovitelných zdrojů. Evropský parlament má tvrdší stanovisko a žádá závazný cíl 30 % spotřeby energie z obnovitelných zdrojů. Česko chce jen jeden závazný cíl, a to snížení emisí o 35 %.
Růst světové populace podle Brabce vyvolává otázku dostupnosti energie a zabezpečení spolehlivosti její dodávky. "Je důležité si uvědomit, že elektřina neslouží jen k uspokojení potřeb lidí, je to základ růstu ekonomiky," poznamenal Brabec.
Problémy s dodávkami energie hrozí do deseti let například Velké Británii. Kvůli požadavku EU na snižování emisí skleníkových plynů z výroby energie by do roku 2023 mohly být uzavřeny britské uhelné a plynové elektrárny o celkovém výkonu až 12 gigawattů, což v této zemi představuje zhruba třetinu současné průměrné spotřeby.
Brabec připomněl, že scénáře Světové rady pro energii (WEC) ukazují, že v roce 2050 budou rozhodující roli v energetickém mixu hrát fosilní paliva. Z dlouhodobého pohledu bude stále významnější role uhlí, především ve výrobě elektřiny v Číně a Indii, tedy v oblastech s nejrychleji rostoucí spotřebou energie do roku 2050. Dále se bude zvyšovat podíl plynu, a to zejména z nekonvenčních nalezišť.
Podíl jaderné energetiky zůstane přibližně stejný. Prioritou v oblasti obnovitelných zdrojů budou podle Brabce voda a solární energie. Je ale nutné zabývat se formou uskladnění, bez které obnovitelné zdroje nemohou fungovat.
Zdroj: ČTK
Aktuality
