Evropské akcie ve středu posílily díky automobilkám

Britský FTSE 100 posílil o 0,68 %, francouzský CAC 40 o 0,40 % a německý DAX o 0,16 %. Nejvíce se dařilo automobilkám, kolem procenta připsala i média a telekomunikace. Ztrácel naopak sektor základních materiálů a chemický sektor.

Objem obchodování v indexu Stoxx Europe 600 byl ve středu o 16 % nižší než třicetidenní průměr.

"Nacházíme se v tom klíčovém bodě, kdy musíte zvážit, jestli platíte to, co byste platit měli, " říká François Savary, investiční ředitel Reyl & Cie. "Výhled firem na budoucí zisk toho budou dobrým indikátorem. Valuace jsou férové a na trhu je stále spousta likvidity, která čeká na to, až ji někdo investuje. Nálada je pozitivní, ale je zapotřebí, aby růst zisků a ekonomiky zrychlil," dodává.

Hlavní středeční události na evropských trzích

• Evropský finanční systém je navzdory dosaženým pokrokům stále příliš křehký. Vyplývá to podle agentury DPA ze středeční zprávy Mezinárodního měnového fondu (MMF) o globální finanční stabilitě. MMF například upozorňuje, že evropské banky se ještě dostatečně neočistily od špatných úvěrů. Celková finanční stabilita ve vyspělých zemích podle fondu výrazně zesílila, ačkoli zadlužení mnoha států zůstává příliš vysoké.
• Podle zprávy ruské centrální banky ze země masivně odtékají investice. Z platební bilance za první čtvrtletí vyplývá, že z Ruska odteklo 63,7 miliardy dolarů, o 0,7 miliardy více, než za celý loňský rok. Banka nejdříve v úterý zveřejnila číslo 50,6 miliardy, později však cifru očistila a dodala k ní 13,2 miliardy v devizových transakcích mezi bankami a centrální bankou, což podle analytiků představuje lepší obrázek o kapitálovém úprku.
• Rusko by mělo být připraveno podpořit domácí výrobu, aby nahradilo výpadky v dovozu z Ukrajiny v případě, že se Kyjev rozhodne pro zavedení obchodních restrikcí. Prohlásil to ve středu ruský prezident Vladimir Putin během jednání se členy ruského kabinetu, které se týká hospodářských vztahů s Ukrajinou po změně vlády v Kyjevě. Rusko zároveň pohrozilo, že by od Ukrajiny mohlo vyžadovat platby za ruský plyn předem. Silně zadlužené Řecko se po čtyřech letech vrací na dluhopisové trhy. Tamní vláda ve středu oznámila, že hodlá vydat dluhopisy s pětiletou splatností. Podle zdrojů agentury Reuters se emise uskuteční již ve čtvrtek a její hodnota dosáhne až 2,5 miliardy eur.
• Výnos řeckých desetiletých dluhopisů klesá pod hranici 6 % poprvé od března 2010.
• Postupné zavádění tržních mechanismů do státní podpory energetiky z obnovitelných zdrojů navrhuje v nových pravidlech Evropská komise. Země EU mají nový systém podpory prostřednictvím nabídkových řízení nejprve testovat, plně by měl být funkční od roku 2017, řekl ve středu novinářům evropský komisař pro hospodářskou soutěž Joaquín Almunia. Země také budou moci některé energeticky náročné společnosti vyjmout.
• Polská centrální banka ponechává hlavní úrokovou sazbu na 2,5 %.
• Řecko: Průmyslová výroba v únoru roste meziročně o 1,7 % (leden: +1,1 %, odhad: +0,7 %).
• Výrazné zvýšení ruské ceny na dodávky plynu pro Ukrajinu může vést k jejich přerušení a ve druhém kroku pak také k přerušení dodávek do Evropy. V rozhovoru pro server Euractiv to uvedl ukrajinský ministr energetiky Jurij Prodan. V úterý v Bruselu jednal s evropským komisařem pro energetiku Güntherem Oettingerem. Ruský postup ukrajinský ministr označil za politický, bezdůvodný a vůči Ukrajině nespravedlivý.
• Obchodní bilance Spojeného království v únoru skončila v menším schodku, než se čekalo. Vykázala deficit 9,09 miliardy liber oproti konsensu 9,2 miliardy liber. Export klesl o 1,6 %, dovoz o 2,2 %.
• Britská ministryně kultury Maria Millerová podala rezignaci poté, co se minulý týden ocitla pod palbou kritiky kvůli svým výdajům.