Evropské akcie v uplynulém týdnu posílily jen mírně, investoři sledují situaci na Ukrajině

Britský FTSE 100 v pátek zpevnil o 0,22 %, francouzský CAC 40 o 0,26 %, zatímco německý DAX ztratil 0,28 %. Nejvíce se dařilo bankám, potravinářskému sektoru a posilovala i síťová odvětví, ztrácely naopak automobilky a sektor základních materiálů.

Za celý týden FTSE 100 posílil o 0,61 %, zatímco CAC 40 ztratil 0,47 % a DAX připsal půl procenta.

Hlavní páteční události na evropských trzích

• Italská vláda v pátek schválila plány privatizace podstatné části státního poštovního úřadu Poste Italiane a operátora řízení letového provozu Enav. Postupně chce Řím prodat až 40 % akcií Poste Italiane a 49 % Enav.
• Energetická společnost E.ON musí zákazníkům ve Velké Británii vrátit 12 milionů liber jako odškodné za to, že poskytovala nesprávné informace. Oznámil to v pátek tamní regulační úřad Ofgem. Jde zřejmě o největší takový postih, jaký byl v Británii kdy vyměřen energetickým firmám.
• Švýcarská banka Credit Suisse Group zřejmě americkým úřadům zaplatí více než 2,5 miliardy dolarů za urovnání obvinění, že napomáhala k daňovým únikům ve Spojených státech. Agentuře Reuters to řekly zdroje obeznámené s jednáním. Dodaly, že dohoda by mohla být hotova již příští týden.
• Rusko je připraveno jednat o slevě na plyn pro Ukrajinu, pokud Kyjev zaplatí 2,2 miliardy dolarů, které Rusku za plyn dlužil k 1. dubnu. Prohlásil to v pátek ruský ministr energetiky Alexandr Novak.
• Rusko by téměř pětinový podíl v největším ruském producentu ropy Rosněfť mohlo prodat už letos nebo příští rok, tedy dříve, než dosud plánovalo. S odvoláním na nejmenované zdroje to v pátek napsal tamní list Vedomosti. Podíl 19,5 % by při současných cenách měl hodnotu 469,1 miliardy rublů.
• Francouzská vláda hodlá osvobodit dalších 1,8 milionu domácností od daně z příjmu, což by státní pokladnu připravilo asi o miliardu eur. Uvedl to v pátek francouzský premiér Manuel Valls, který se tímto krokem snaží získat zpět podporu voličů. Premiér řekl, že by měl být výpadek v příjmech státního rozpočtu zčásti kompenzován bojem proti daňovým únikům.
• Mezinárodní ratingová agentura Standard & Poor's (S&P) v pátek zvýšila hodnocení dlouhodobých devizových závazků Rumunska o jeden stupeň na úroveň "BBB-". Rating se tak dostal ze spekulativního do investičního pásma. Agentura zlepšení ratingu zdůvodnila pokrokem, jehož země dosáhla při snižování vnějšího zadlužení.
• Eurozóna: Obchodní bilance v březnu skončila s přebytkem 17,1 miliardy eur (odhad: přebytek 15,5 miliardy eur).
• Itálie: Obchodní bilance v březnu skončila s přebytkem 3,873 miliardy eur (odhad: 2,47 miliardy eur, únor: 2,629 miliardy eur).
• Francie: Mzdy mimo zemědělství v prvním čtvrtletí mezikvartálně klesly o 0,1 %.
• Prodeje nových osobních automobilů v Evropské unii v dubnu vzrostly o 4,6 % na 1,1 milionu vozů. Uvedlo to v pátek Evropské sdružení výrobců automobilů (ACEA). Automobilový trh EU tak stoupl již osmý měsíc za sebou, tempo růstu je však nejslabší za posledních pět měsíců.
• Mezinárodní ratingová agentura Fitch Ratings v pátek potvrdila hodnocení dlouhodobých devizových závazků České republiky na stupni A+ a beze změny nechala rovněž ostatní úvěrová hodnocení státu. Předpověděla, že česká ekonomika v letošním roce stoupne o 1,9 % po loňském poklesu o 0,9 %. Napřesrok by měl hospodářský růst zrychlit na 2,5 %.

Hlavní události minulého týdne na evropských trzích

• Expanze ekonomiky eurozóny v prvním čtvrtletí podle předběžných dat zrychlila na 0,9 % meziročně z 0,5 % v posledních třech měsících loňského roku (odhad: 1,1 %). Mezikvartálně HDP vzrostl o 0,2 %, čekal se růst o 0,4 % po 0,2 % v předchozím čtvrtletí. V celé EU HDP v prvním kvartále vzrostl o 0,3 % mezičtvrtletně (0,4 % v 4Q2014) a o 1,4 % meziročně (1,0 % ve 4Q2014).
• Inflace v eurozóně podle finálních dat v dubnu zrychlila na 0,7 % meziročně z 0,5 % v březnu v souladu s předběžnými odhady. Meziměsíčně se ceny zvýšily o 0,2 %, jak se očekávalo. Jádrová inflace očištěná o volatilní ceny potravin, energií, alkoholu a tabáku zrychlila v souladu s předběžným odhadem na 1 % z 0,7 % v březnu.
• V Německu zrychlil růst ekonomiky na +0,8 % mezičtvrtletně po +0,4 % ve čtvrtém kvartálu 2013 díky tomu, že vláda i domácnosti více utrácely. Meziročně dosáhl růst +2,3 %. Ve Francii ekonomika v prvním čtvrtletí stagnovala, když zpomalily výdaje domácností i export. Ve čtvrtém čtvrtletí 2013 francouzský HDP rostl o 0,2 %.
• Hrubý domácí produkt České republiky očištěný o cenové, sezónní a kalendářní vlivy vzrostl v 1. čtvrtletí podle předběžného odhadu meziročně o 2,0 %, tedy nejvíce za téměř tři roky. O jeho zvýšení se zasloužil zejména zpracovatelský průmysl, který těžil z nízkého loňského srovnávacího základu a rostoucí tuzemské i zahraniční poptávky. Ve srovnání s předchozím čtvrtletím se HDP nezměnil.
• Maďarská ekonomika v prvním čtvrtletí podle předběžných dat expandovala tempem 3,5 % meziročně, mezikvartálně +1,1 %.
• Slovenská ekonomika v prvním čtvrtletí zrychlila tempo meziročního růstu na 2,4 % z 1,5 % v posledním kvartálu loňska. Uvedl to ve čtvrtek tamní statistický úřad. Mezičtvrtletně hrubý domácí produkt (HDP) země po očištění o sezonní vlivy vzrostl v úvodu letošního roku o 0,6 % ve srovnání se zpřesněným růstem o 0,5 % ve čtvrtém čtvrtletí minulého roku.
• Rakouská ekonomika v prvním kvartále pod předběžných dat expandovala tempem 0,4 % meziročně, mezikvartálně +0,3 %.
• Italský HDP v prvním čtvrtletí podle předběžných dat klesl o 0,1 % mezikvartálně (odhad: +0,2 %), meziročně klesá o 0,5 %.
• Řecká ekonomika v prvním čtvrtletí letošního roku meziročně klesla o 1,1 %. Je to nejpomalejší tempo poklesu od začátku roku 2010, kdy se země ocitla na pokraji státního bankrotu a musela požádat o mezinárodní finanční pomoc, napsala agentura Reuters. Čtvrteční předběžné údaje Eurostatu o vývoji řeckého hrubého domácího produktu jsou zároveň lepší než očekávání analytiků. Ti v průzkumu Reuters očekávali pokles o 1,5 %.
• Podle hlavního ekonoma Mezinárodního měnového fondu Oliviera Blancharda bude eurozóna zažívat dlouhé období nízké inflace, ale zároveň existuje 25% pravděpodobnost toho, že by mohla do konce roku 2015 dokonce spadnout do deflace.
• Ruský plynárenský gigant Gazprom plánuje v červenci vstoupit na singapurskou burzu. Informovala o tom ve čtvrtek agentura Interfax s odvoláním na zdroje z podniku. Gazprom se snaží posílit vývoz do Asie, aby snížil svou závislost na Evropě. V současnosti jedná o dodávkách plynu do Číny.
• Eurokomisař pro energetiku Günther Oettinger nesouhlasí s návrhem na vytvoření energetické unie, která by zajistila společný nákup plynu pro všechny členy EU. Řekl to v rozhovoru, který ve čtvrtek přinesl německý deník Frankfurter Allgemeine Zeitung. Podle Oettingera by se mělo jednotné ceny plynu v Evropské unii dosáhnout pomocí tržních mechanismů, vyzval proto k dokončení vnitřního trhu s energií a k dobudování energetické infrastruktury.
• Ukrajina je připravena zaplatit do konce tohoto měsíce Rusku za dodávky plynu čtyři miliardy dolarů. Prohlásil to ve čtvrtek náměstek ukrajinského ministra energetiky Ihor Diděnko. Kyjev ale pro výpočet této částky použil nižší cenu, než jakou po Ukrajině požaduje Moskva.
• Společnost London Silver Market Fixing Limited oznámila, že 14. srpna 2014 ukončí svou činnost ve věci stanovování takzvaného stříbrného fixingu. Do té doby Deutsche Bank, HSBC a Bank of Nova Scotia zůstanou členy společnosti a jsou otevřeny debatě o tom, zda a jak stanovovat londýnský benchmark ceny stříbra od 15. srpna.
• Společnost America Móvil, kterou vlastní mexický magnát Carlos Slim, předložila nabídku na odkup akcií rakouské firmy Telekom Austria, které ještě mexický telekomunikační gigant nebo jeho partner, rakouská holdingová firma ÖIAG, nevlastní. Ve čtvrtečním oznámení v rakouském listu Wiener Zeitung evropská divize America Móvil nabízí za jednu akcii 7,15 eura, tedy cenu, kterou slíbila minulý měsíc.
• Primární nabídka akcií italského výrobce výletních a válečných lodí Fincantieri by se měla uskutečnit poslední týden v červnu. K prodeji má být podíl nejméně 40 %, italská vláda si však hodlá ponechat ve společnosti majoritu. Řekl to v rozhovoru pro list The Wall Street Journal generální ředitel firmy Giuseppe Bono. Nabídka by mohla ohodnotit celou firmu na více než jednu miliardu eur.
• Evropská centrální banka připravuje balíček možných opatření, o nichž by mohla rozhodnout na červnovém zasedání, včetně snížení všech sazeb nebo nástrojů cílených k podpoře poskytování úvěrů malým a středním firmám. Informaci přinesla agentura Reuters, podle jejichž zdrojů ECB vážně uvažuje o snížení sazeb, včetně stažení depozitní sazby do mínusu poprvé v historii.
• První zvýšení sazeb by mohlo podle Bank of England přijít v prvním kvartále roku 2015 nebo na začátku kvartálu druhého. Podle guvernéra centrální banky Marka Carneyho se zvýšení sazeb přiblížilo.
• Průmyslová výroba v eurozóně v březnu klesla o 0,3 % meziměsíčně a o 0,1 % meziročně. Meziměsíční pokles se očekával, meziročně však analytici vyhlíželi 0,9% růst. V celé evropské osmadvacítce v březnu průmyslová produkce klesla o 0,2 % oproti únoru a vůči březnu 2013 se o 0,5 % zvýšila.
• Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v Německu v dubnu zrychlilo na 1,3 %. Je to první mírné zvýšení míry inflace od začátku roku. Oznámil to ve středu spolkový statistický úřad, který tak potvrdil rychlý odhad z konce minulého měsíce. Meziměsíčně spotřebitelské ceny klesly o 0,2 %.
• Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) ve středu varovala před negativními dopady ukrajinské krize na světovou ekonomiku. Přikročila rovněž k výraznému zhoršení souhrnných vyhlídek 34 rozvíjejících se zemí, ve který působí, včetně Ruska a Ukrajiny.
• Tříměsíční míra nezaměstnanosti ve Spojeném království v březnu klesla v souladu s odhady na 6,8 % z předchozích 6,9 %. Stále se tak nachází od 7% cílem centrální banky a je nejníže za posledních pět let. Počet žádostí o podporu v nezaměstnanosti klesl v dubnu o 25 100, očekával se větší pokles o 30 tisíc po předchozích 30 400.
• Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov ve středu v rozhovoru pro televizní stanici Bloomberg prohlásil, že případný vstup Ukrajiny do NATO by se Ruska bezprostředně týkal. Zároveň odmítl garantovat, že další území nebudou anektovaná Ruskem, odvolal se na to, že Západ taky negarantuje, že práva Rusů a dalších na Ukrajině budou chráněna proti vládě s účastí "neonacistů".
• Rusko by v případě problémů mohlo přesměrovat ropu, která teče ukrajinskou částí ropovodu Družba, do ruských terminálů v Pobaltí. Uvedl to podle agentury Reuters představitel ruského provozovatele ropovodů Transněfť. Rusko loni přepravilo 50,3 milionu tun ropy tímto ropovodem, který se v Bělorusku rozděluje na dvě větve. Ty pak zásobují evropské rafinerie. Jižní větev končí v České republice.
• Důvěra analytiků a investorů v německou ekonomiku se v květnu podle průzkumu institutu ZEW zhoršila. Indikátor sledující očekávání klesl z dubnových 43,2 bodu na 33,1 bodu, očekával se pokles jen na 41 bodů. Hodnocení současné situace se však opět zlepšilo, a to o 2,6 bodu na 62,1 bodu z 59,5 bodu v dubnu (odhad: 60,5 bodu). Pro celou eurozónu index klesl na 55,2 bodu z 61,2 bodu v dubnu.
• Německá centrální banka Bundesbank je připravená podpořit zavedení stimulativních opatření ze strany Evropské centrální banky včetně negativní depozitní sazby, pokud to bude zapotřebí. Klíčové budou projekce inflace ECB na začátku června. Zpráva, kterou přinesl Wall Street Journal na základě tvrzení nejmenovaného zdroje, jasně naznačuje změnu nálady mezi Bundesbank a ECB, pro níž doposud německá centrální banka představovala spíše konzervativní opozici.
• Spotřebitelské ceny v Itálii v dubnu vzrostly o 0,2 % meziměsíčně v souladu s odhady po 0,1% přírůstku v březnu. Meziročně vzrostly o 0,6 %, jak se očekávalo oproti 0,4 % v březnu. Harmonizovaný index však vzrostl jen o 0,5 % meziročně, ačkoliv se očekával růst o 0,6 % po březnových 0,3 %. Meziměsíčně se harmonizovaný index zvýšil jen o 0,5 % po 2,2 % v březnu.
• Česká ekonomika v letošním 1. čtvrtletí podle odhadů analytiků oslovených v úterý agenturou ČTK mezičtvrtletně klesla o zhruba 0,4 %. Důvodem ale není špatný vývoj ekonomiky, nýbrž dopad efektu předzásobení obchodníků s tabákovými výrobky na konci loňského roku. Ten totiž přispěl ve 4. čtvrtletí roku 2013 k výraznému růstu ekonomiky. Meziročně by podle odhadu ekonomů měl HDP v letošním prvním čtvrtletí stoupnout o zhruba 2,2 %.
• Ruská ekonomika ve druhém čtvrtletí pravděpodobně opět klesne, takže země se dostane do hospodářské recese. Prohlásil to v úterý ruský ministr hospodářského rozvoje Alexej Uljukajev. Hrubý domácí produkt by mohl klesnout o nula až 0,1 %, v prvním kvartálu se mezičtvrtletně snížil o půl procenta, uvedl Uljukajev během návštěvy ruského Kaliningradu.
• Rusko snížilo odhad růstu svého hospodářství v příštím roce na 2 % z původních 2,4 %.
• Německému automobilovému koncernu Volkswagen se otevřela cesta k získání plné kontroly nad švédským výrobcem nákladních vozů Scania. Švédský penzijní fond Alecta totiž souhlasil s prodejem svého podílu ve Scanii. To znamená, že bylo dosaženo hranice potřebné pro úspěch nabídky Volkswagenu na převzetí veškerých akcií Scanie, které koncern doposud nevlastní, píše agentura DPA.
• Objem prodeje německého automobilového koncernu Volkswagen od ledna do dubna meziročně stoupl o více než šest procent a dostal se na rekordních 3,2 milionu vozů. Na výroční valné hromadě akcionářů to v úterý oznámil šéf automobilky Martin Winterkorn.
• UniCredit snižuje doporučení na akcie MOL na "držet" z "koupit", cílovou cenu snižuje o 33 % na 13 100 forintů.
• Bulharský antimonopolní úřad obvinil české energetické společnosti ČEZ a Energo-Pro a rakouskou společnost EVN ze zneužívání dominantního postavení na trhu. Poskytovatelům televizních, telefonických služeb a internetu stanovily nesmyslně vysoké ceny za přístup ke svým rozvodným sítím, uvedl úřad podle agentury Reuters.
• Slabší než očekávané prodeje tabletů v prvním čtvrtletí společnosti Apple nebyly podle banky Morgan Stanley anomálií. Právě naopak jsou novým normálem. Ve své nové analýze Katy Hubertyová z Morgan Stanley snižuje svůj odhad růstu trhu s tablety na 12 % z 26 % kvůli nedostatku nových, diferencovaných produktů. Uznává, že pomalejší růst trhu s tablety by mohl znamenat vyšší poptávku po osobních počítačích, ale i přesto Hubertyová i nadále očekává 5% pokles globální poptávky po osobních počítačích v letošním i příštím roce.
• Podle šéfky Mezinárodního měnového fondu Christine Lagardeové ještě ekonomická krize v Evropě není u konce. Řekla to v rozhovoru pro německé noviny Handelsblatt. Varovala, že některé země, především na jihu Evropy mají stále obtížný přístup k úvěrům.
• Dlouho očekávaná smlouva ruského monopolního vývozce plynu Gazprom o dodávkách suroviny do Číny je téměř hotova. Řekl to v pondělí náměstek ruského ministra energetiky Anatolij Janovskij. Gazprom o dodávkách plynu do Číny jedná více než deset let a v dubnu státem ovládaný Gazprom informoval, že by smlouvu chtěl dokončit během května.
• Přísnější dohled nad bankovním sektorem by mohl způsobit, že se některé rizikové aktivity přenesou do sektoru stínového bankovnictví. Řekl to v pondělí Ewald Nowotny, guvernér Evropské centrální banky. "Existuje nebezpečí toho, že zvýšená regulace bankovního sektoru povede k přesunu důležitých a rizikových aktivit do méně regulovaných oblastí, jako je například stínové bankovnictví," řekl Nowotny.
• Německá automobilka Volkswagen v dubnu zvýšila odbyt své vlajkové značky VW o 6,8 % na 513 400 vozů. Za první čtyři měsíce roku jich dodala skoro dva miliony, což je nový rekord, uvedla automobilka. Zvýšení odbytu vysvětluje mimo jiné dobrým vývojem prodeje v Evropě a Číně, ale i pokračující vysokou poptávkou o modely jako je Volkswagen Golf.
• Výkonný ředitel společnosti Unipetrol prohlásil, že se firma zajímá o koupi menšinového podílu Eni v České rafinérské, na který má předkupní právo. Dodal, že neexistuje plán na uzavření rafinérských provozů, protože Unipetrol by nemohl déle provozovat své aktivity v maloobchodním a petrochemickém segmentu.
• Novým prezidentem Evropského sdružení výrobců automobilů (ACEA) se stal Carlos Ghosn, který je generálním ředitelem francouzské automobilky Renault. Informovalo o tom v pondělí sdružení na svých internetových stránkách.
• Evropská unie uvaluje sankce nově i proti společnostem. Doposud na seznamu figurovaly pouze konkrétní osoby. V pondělí se však v Bruselu sešli ministři zahraničí Evropské unie a dosavadní seznam rozšířili o 13 jmen a dvě společnosti.
• Spotřebitelské ceny v České republice v dubnu meziročně vzrostly jen o 0,1 %, nejméně od roku 2009. Očekával se růst o 0,3 % po březnových 0,2 %. Meziměsíčně se ceny nezměnily. ČNB tak zřejmě bude držet slabší korunu déle, než čekala.

Výsledková sezóna

• Čistý zisk belgické bankovní a pojišťovací skupiny KBC v prvním čtvrtletí meziročně klesl o 24 % na 397 milionů eur. Oznámila to firma, která je vlastníkem ČSOB. V České republice ale čtvrtletní zisk KBC mírně vzrostl na 138 milionů eur ze 132 milionů před rokem.
• Německé energetické skupině RWE klesl zisk za první čtvrtletí letošního roku skoro o 36 % na 838 milionů eur. Oznámila to ve středu firma. Pokles zisku i nižší provozní výsledky zdůvodňuje mimořádně mírnou zimou a pokračující krizí v oblasti konvenční výroby elektrické energie. RWE je druhým největším poskytovatelem veřejných služeb v Německu. Působí také v České republice, kde je největším hráčem na trhu s plynem.
• Výsledky ČEZ za 1Q2014: Čistý zisk 9,9 miliardy Kč (očekávání: 11 miliard Kč), tržby 53,2 miliardy Kč (očekávání 55,6 miliardy Kč). Provozní zisk před odpisy (EBITDA) klesl na 21,2 miliardy Kč (odhad: 22,4 miliardy), provozní výsledek hospodaření (EBIT) na 14,4 miliardy Kč v souladu odhady, provozní cash flow bylo 15,6 miliardy Kč.
• Britská nízkonákladová letecká společnost easyJet v prvním finančním pololetí snížila hrubou ztrátu meziročně o 13 % na 53 milionů liber díky přísné kontrole nákladů. Oznámila to v úterý firma.
• Provozní zisk největší německé energetické společnosti E.ON v prvním čtvrtletí meziročně klesl o dvanáct procent na 3,16 miliardy eur. Firma se nadále potýká s klesajícími cenami elektřiny a nízkým vytížením svých uhelných a plynových elektráren, píše agentura DPA.
• Provozní zisk evropského výrobce letecké techniky Airbus Group se v prvním čtvrtletí navzdory růstu tržeb snížil téměř o pět procent na 700 milionů eur. Oznámila to v úterý firma. Zisk však překonal očekávání analytiků, kteří jej podle průzkumu agentury Reuters odhadovali na 644 milionů eur.