Evropské akcie v pátek pod tlakem bank převážně zlevnily

Britský FTSE 100 v pátek posílil o 0,01 %, německý DAX ale o 0,20 % klesl a francouzský CAC 40 oslabil o 0,47 %. Jednotný evropský index DJ Euro Stoxx 50 nakonec uzavřel se ztrátou 0,59 % na 3 270,47 bodu. Dařilo se akciím ze sektoru dopravy a cestovního ruchu, cenným papírům průmyslových firem a sektoru ropy a zemního plynu. V červených číslech naopak uzavřely akcie z realitního sektoru, finanční tituly a největší ztráty zaznamenaly cenné papíry z bankovního sektoru.

Rakouská bankovní skupina Erste Group Bank ve čtvrtek večer varovala, že letos kvůli problémům v Maďarsku a Rumunsku vykáže rekordní čistou ztrátu až 1,6 miliardy eur. Erste předpokládá, že její aktivity v Maďarsku negativně zasáhne snaha tamní vlády přenést na banky část ztrát, které Maďarům u devizových úvěrů přineslo oslabení domácí měny. To se v pátek odpoledne potvrdilo, když maďarský parlament schválil opatření, která budou banky působící na tamním trhu stát podle agentury Reuters 2,6 až 3,9 miliardy dolarů. Výsledky rumunské divize podle Erste negativně ovlivní zvýšení rezerv související se snahou tamní centrální banky o omezení špatných úvěrů v bankovním systému. Na vídeňské burze cenné papíry Erste zlevnily o 16,41 % na 19,485 EUR, v Praze cena akcií společnosti klesla o 16,19 % na 538,90 Kč.

Kvůli možným dopadům kroků maďarských úřadů klesla také cena akcií rakouské banky Raiffeisen Bank International (-4,08 %). Raiffeisen uvedla, že dopad maďarských opatření ještě nezhodnotila, ale dodala, že její rumunské aktivity si vedou dobře a požadavky tamní centrální banky ji nepoznamenají. O více než dvě procenta dále na bruselské burze zlevnily akcie belgické KBC (-2,81 %) a přes tři procenta odepsaly na milánské burze cenné papíry italské UniCredit (-3,21 %). Tyto banky se ale zatím coby další finanční ústavy působící na maďarském trhu k dopadu zákona na své aktivity nevyjádřily.

Hlavní páteční události na evropských trzích

• Objem zakázek německých průmyslových podniků v květnu klesl mnohem více než se čekalo. Důvodem byla nižší poptávka na domácím trhu a ze zemí mimo eurozónu. Německý statistický úřad v pátek oznámil, že ve srovnání s předchozím měsícem zakázky klesly o 1,7 % po vysokém růstu o 3,4 % v dubnu. Analytici dotazovaní agenturou Reuters očekávali v průměru pokles zakázek o jedno procento. Dubnový údaj byl současně revidován směrem vzhůru z původních 3,1 %.
• Meziroční tempo inflace v Turecku v červnu vzrostlo na 9,16 % z 8,33 % v květnu.
• Tržby v českém maloobchodě se v květnu bez sezónního očištění meziročně snížily o 0,6 %. Za poklesem tržeb stál zejména nižší počet pracovních dní. Uvedl to v pátek Český statistický úřad (ČSÚ). Květnový meziroční pokles maloobchodu výraznou měrou ovlivnily v porovnání s předchozím rokem nižší prodeje motorových vozidel (-2,8 %), které byly v minulých měsících hlavním tahounem růstu maloobchodních tržeb. V dubnu činilo meziroční zvýšení prodejů motorových vozidel více než 10%.
• Evropské banky by své aktivity z důvodu chybějící regulace neměly nijak spojovat s virtuální měnou Bitcoin. V pátek to ve svém prohlášení uvedl Evropský orgán pro bankovnictví (EBA). Současně regulační úřad vyzval k vytvoření orgánu, který by se virtuální měnám věnoval a dohlížel na to, aby nedocházelo k jejich zneužívání a manipulaci s jejich kurzy.
• Výrobce luxusních vozů Mercedes-Benz prodal za prvních šest měsíců letošního roku rekordních 783 520 aut. Meziročně se tak jeho prodeje zvýšily o 13 %. Rekordní prodeje měl Mercedes i v samotném červnu, oznámila v pátek automobilka Daimler, které Mercedes-Benz patří. Rekordní měsíc v červnu z pohledu počtu vyrobených vozů zaznamenala i automobilka Škoda Auto. Ta v červnu vyrobila na celém světě více než 98 tisíc vozů. Vozy značky Škoda se vyrábějí kromě České republiky v Číně, Rusku, Indii, na Slovensku, v Kazachstánu a na Ukrajině. Do roku 2016 chce Škoda představit každého půl roku nový nebo přepracovaný model.
• Andreas Treichl chce zůstat šéfem Erste Group Bank i po čtvrtečním profit warningu, který vystrašil investory a poslal akcie Erste do 15% poklesu. Treichl prohlásil, že je připraven pokračovat jako generální ředitel a cítí podporu od dozorčí rady. "Jsem k dispozici pokračovat ve vedení Erste, práce mě baví," uvedl Treichl v rozhlasovém rozhovoru, který citovala agentura Reuters. Skupina je podle něj do dalších let dostatečně kapitalizovaná.
• Andrij Kobolev (šéf Naftogazu): Ukrajina zimu přežije i bez ruského plynu, bude ale muset svoji spotřebu snížit o 20 %.
• Noční můra Erste se stává skutečností, maďarský parlament v pátek schválil nová opatření týkající se finančního sektoru, která budou stát banky působící na tamním trhu 2,6 až 3,9 miliardy dolarů. Banky budou muset vrátit "nespravedlivé" poplatky a odškodnit klienty za své praktiky při stanovování poplatků a úroků u úvěrů a za způsob určování kurzů u devizových půjček. Potvrdilo se tak očekávání rakouské finanční skupiny Erste, že její aktivity v Maďarsku negativně zasáhne snaha tamní vlády přenést na banky část ztrát, které Maďarům u devizových úvěrů přineslo oslabení domácí měny.
• Německo do roku 2021 zakáže těžbu zemního plynu pomocí hydraulického frakování z hloubky menší než 3 tisíce metrů. Uvádí to návrh zákona, který v pátek společně připravily ministerstvo hospodářství a ministerstvo životního prostředí. Proti návrhu protestují opoziční Zelení, podle nich nejde zákaz dost daleko.

Za celý týden od 30. června do 4. července jednotný evropský index DJ Euro Stoxx 50 posílil o 1,32 %.

Nejdůležitější události uplynulého týdne na evropských trzích

• Cena ropy Brent by se podle banky Société Générale mohla vyšplhat až na 150 dolarů za barel, pokud konflikt v Iráku zasáhne provoz hlavní ropných polí na jihu země, které zásobují terminály v Perském zálivu.
• Evropská komise v pondělí požádala Světovou obchodní organizaci (WTO) o ustavení rozhodčího panelu, který by určil, zda je letošní ruský zákaz dovážet vepřové maso ze zemí Evropské unie v souladu s mezinárodními obchodními pravidly. Dosavadní jednání s Moskvou v této věci za poslední dva měsíce nikam nevedla, sdělila komise.
• Inflace v eurozóně v červnu podle předběžných dat stagnuje na 0,5 % v souladu s odhady. Jádrové ceny meziročně vzrostly o 0,8 %. Nejvíce by podle odhadů Eurostatu měly do meziročního růstu cen v červnu přispět služby (1,3 % oproti 1,1 % v květnu) následované energiemi (0,1 % oproti 0,0 % v květnu). Negativní vliv na inflaci by v červnu měly mít ceny potravin, alkoholu a tabáku (-0,2 % oproti +0,1 % v květnu).
• Podle předběžných dat statistického úřadu Eurostat inflace v eurozóně v červnu stagnovala na květnové úrovni 0,5 % meziročně. Přestože se jedná o tragicky nízké číslo, které by mělo šéfa Evropské centrální banky Maria Draghiho budit ze spaní, mnohem horší data přináší samotná ECB. Půjčky soukromému sektoru přes veškerou snahu ECB trh podporovat neustále klesají a úvěry poskytované domácnostem dokonce v květnu klesly nejvíce v historii.
• Počet schválených hypoték v květnu ve Spojeném království klesl na 61 707 z 62 806 v dubnu, tedy nejníže za posledních 11 měsíců. Očekával se pokles na 61 800.
• Celkové oživení evropského zpracovatelského sektoru se v červnu natáhlo do dvanáctého měsíce v řadě. Růst produkce i nových zakázek se však zpomalil, což by mohlo naznačovat, že návrat ekonomiky eurozóny na výsluní se neobejde zcela bez potíží. Index nákupních manažerů klesl na sedmiměsíční minimum 51,8 bodu, což je méně, než předvídala předběžná data (51,9 bodu) i méně, než průměr za celý kvartál (52,4 bodu). Druhé čtvrtletí bylo zároveň v průměru slabší než první tři měsíce roku, kdy průměrný index dosáhl 53,4 bodu.
• Německo: Index nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru v červnu klesl na 52 bodů (flash: 52,4 bodu, květen: 52,3 bodu).
• Francie: Index nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru v červnu klesá na 48,2 bodu (květen: 49,6 bodu, flash: 47,8 bodu).
• Itálie: Index nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru v červnu klesl na 52,6 bodu z 53,2 bodu v květnu (odhad: 53,2 bodu).
• Španělsko: Index nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru v červnu vyskočil na 54,6 bodu z 52,9 bodu v květnu (odhad: 53 bodů).
• Spojené království: Index nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru v červnu vzrostl na 57,5 bodu z 57 bodů v květnu (odhad: 56,8 bodu).
• Řecko: Index nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru v červnu klesl na 49,4 bodu z 51 bodů v květnu.
• Podmínky ve zpracovatelském sektoru v Česku se v červnu mírně zhoršily. Index PMI klesl na 54,7 bodu z květnových 57,3 a vrátil se na úroveň loňského prosince. V předchozích měsících přitom rostl a v květnu byly podmínky nejlepší za poslední tři roky. Oznámila to v úterý společnost Markit Economics. Ekonomka pro střední a východní Evropu u HSBC Agata Urbanska však červnové hodnoty považuje stále za solidní. Index sleduje vedle výroby a nových objednávek zaměstnanost, termíny dodávek od dodavatelů a zásoby.
• Míra nezaměstnanosti v eurozóně v květnu stagnovala na dubnových 11,6 % (revidováno z 11,7 %), očekávalo se, že zůstane na 11,7 %. V květnu 2013 byla míra nezaměstnanosti na 12 %. V celé evropské osmadvacítce dosáhla míra nezaměstnanosti v květnu 10,3 %, oproti dubnu tedy klesla o 0,1 procentního bodu a meziročně se snížila o 0,6 procentního bodu. Zprávu zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat.
• Počet lidí bez práce se v Německu v červnu zvýšil o 9 tisíc, očekával se přitom pokles o 10 tisíc. Podle sezónně očištěných dat v Německu v červnu bylo bez práce 2,916 milionu lidí a míra nezaměstnanosti stagnovala na 6,7 %. Bez sezónního očištění bylo podle zprávy bez práce 2,833 milionu lidí.
• Míra nezaměstnanosti v Itálii v květnu vzrostla na 12,6 % z dubnových 12,5 %, nezaměstnanost mladých naopak klesla na 43 % z 43,2 %.
• Hrubý domácí produkt České republiky se v 1. čtvrtletí meziročně zvýšil o 2,9 %, tedy o 0,4 procentního bodu více, než předpokládal předchozí odhad publikovaný 4. června. Korekci předchozího odhadu meziročního přírůstku HDP z 2,5 % na 2,9 % vyvolaly zejména opravy chybně vyplněných statistických výkazů a modelové výpočty za statisticky nešetřené podnikatelské subjekty s využitím aktualizovaných administrativních dat o dani z přidané hodnoty. Zprávu zveřejnil Český statistický úřad. Mezikvartálně vzrostl HDP o 0,8 %.
• Bulharský bankovní systém je v podstatě zdravý, a to navzdory hromadnému vybírání vkladů ve dvou tamních bankách. Prohlásil to v úterý šéf rakouské mise Mezinárodního měnového fondu (MMF) Bas Bakker, podle něhož za útoky na bulharské banky nestojí problémy bankovního systému.
• Prodej nových osobních automobilů ve Francii se v letošním prvním pololetí meziročně zvýšil o téměř 3 % na zhruba 959 tisíc vozů. V sousedním Španělsku stoupl dokonce o téměř 18 % na přibližně 455 tisíc vozů. Vyplývá to z údajů, které v úterý zveřejnily tamní automobilové asociace.
• Ruský monopolní vývozce plynu Gazprom zvýšil v prvním pololetí vývoz plynu do Evropy o téměř tři procenta na 82,88 miliardy krychlových metrů. Informovala o tom v úterý agentura Reuters. Údaje jsou podle firmy důkazem, že zahraniční zákazníci mají navzdory ukrajinské krizi o ruský plyn stále zájem.
• Německý ministr financí Wolfgang Schäuble odmítl jakékoli změkčování evropského Paktu stability a růstu, který stanovuje hranice pro rozpočtové deficity zemí Evropské unie. Osmadvacítka nedosáhne udržitelného ekonomického růstu, pokud začne znovu hromadit dluhy, a opětovně tím vytvoří podmínky, které vedly k hospodářské krizi, řekl v úterý Schäuble v Berlíně zahraničním novinářům.
• Německý státní rozpočet bude příští rok poprvé od roku 1969 vyrovnaný. Vláda ve středu schválila návrh ministra financí Wolfganga Schäubleho, který počítá s příjmy i výdaji 299,5 miliard eur. Schäuble na tiskové konferenci prohlásil, že Berlín bude hospodařit s vyrovnanými rozpočty přinejmenším do roku 2018. Předpokládají to rozpočtové rámce, které ve středu vláda rovněž odsouhlasila.
• Prodej nových osobních automobilů v Německu v červnu po květnovém oživení znovu oslabil, a po slabém dubnu tak utrpěl druhý měsíční pokles v tomto roce. Od počátku roku si ale největší evropský automobilový trh udržuje mírný růst a německé sdružení automobilového průmyslu VDA ve středu předpovědělo, že to bude platit i pro celý tento rok.
• Polská centrální banka ponechala hlavní úrokovou sazbu beze změny na 2,5 %.
• Evropská komise ve středu schválila návrh španělské telekomunikační společnosti Telefónica převzít za 8,6 miliardy eur německého mobilního operátora E-Plus. Sloučením německé divize Telefóniky a E-Plus vznikne největší mobilní operátor v Německu podle počtu zákazníků. Zároveň se na německém trhu sníží počet mobilních operátorů ze čtyř na tři. Telefónica se proto zavázala, že prodá zhruba 30 % kapacity sítě sloučené společnosti a zbaví se spektra radiových vln.
• Švýcarská farmaceutická společnost Roche Holding koupí americkou biotechnologickou firmu Seragon Pharmaceuticals. Cena by se mohla vyšplhat až na 1,73 miliardy dolarů. Roche je největším světovým výrobcem léků na rakovinu a díky převzetí amerického podniku získá práva na nové léky na rakovinu prsu, které vyvíjí Seragon.
• Hrubý domácí produkt eurozóny zpomalil v prvním čtvrtletí růst proti předchozím třem měsícům na 0,2 % z 0,3 % v loňském čtvrtletí. V meziročním srovnání růst naopak zrychlil na 0,9 % z 0,5 %. Uvedl to ve středu evropský statistický úřad Eurostat, který tak potvrdil své dřívější odhady.
• Index cen výrobců v květnu v eurozóně meziměsíčně klesl o 0,1 % stejně jako v dubnu, očekávala se přitom stagnace. Meziročně se ceny výrobců snížily o procento v souladu s odhady po 1,2% poklesu v dubnu.
• Alexandr Medveděv skončil ve funkci šéfa exportní divize ruského monopolního vývozce plynu Gazprom, zůstává ale místopředsedou představenstva celé společnosti. Řízení divize Gazprom Export se ujme členka jejího vedení Jelena Burmistrovová, oznámil ve středu státem ovládaný podnik.
• Ruská centrální banka získala z prodeje části svého podílu v moskevské burze asi 468 milionů dolarů. Velký zájem byl o akcie zvlášť mezi zahraničními investory, kteří koupili asi 60 % akcií nabídnutých k prodeji. Uvedl to ve středu viceguvernér centrální banky Sergej Švecov.
• České zastoupení Audi čeká letos po loňském poklesu růst prodejů. V prvním pololetí firma zvýšila odbyt z loňských 1 667 na více než 1 700 aut a podobný trend by měl pokračovat i v druhé polovině roku. Novinářům to ve středu řekl vedoucí divize Audi importérské firmy Porsche ČR Thomas Otter.
• Společnost NWR schválila změny ve svém restrukturalizačním plánu. Připravuje se i na prodej OKD a společnosti Karbonia v Polsku. Cena akcií NWR prudce padá, ve hře je naředění kapitálu. Stávající akcie by měly tvořit jen 4 % z celkového kapitálu po jeho navýšení.
• Evropská centrální banka na svém červencovém zasedání podle očekávání měnovou politiku nezměnila. Hlavní úroková sazba zůstává na 0,15 %, depozitní sazba na -0,1 % a refinanční na 0,4 %. Tiskovou konferenci Maria Draghiho jsme sledovali živě.
• Maloobchodní tržby se v eurozóně meziměsíčně nezměnily, v celé Evropské unii se snížily o 0,1 %. V dubnu se v eurozóně snížily o 0,2 %, zatímco v EU28 o 0,2 % rostly. Meziročně se obrat maloobchodů v eurozóně zvýšil o 0,7 %. Tento růst vyvolaly tržby v oblasti nepotravinářského sektoru, které vzrostly o procento, pohonné hmoty se zvýšily o 0,8 % a potraviny, nápoje a tabák o 0,3 %. V EU28 do 1,2% meziročního růstu přispěl 2,1% růst v odvětví nepotravinářského sektoru a 0,4% růst v odvětví potravin, nápojů a tabáku, zatímco pohonné hmoty zůstaly stabilní.
• Sektor služeb v eurozóně v červnu expandoval pomalejším tempem. Index nákupních manažerů klesl z květnových 53,2 bodu na 52,8 bodu v souladu s odhady. Kompozitní index klesl rovněž na 52,8 bodu z 53,5 bodu v souladu s předběžnými daty.
• Sektor služeb v Německu v červnu expandoval pomalejším tempem. Index nákupních manažerů klesl z květnových 56 bodů na 54,6 bodu, očekávalo se, že klesne na 54,8 bodu. Kompozitní index klesl na 54 bodů z 55,6 bodu, předběžná data počítala s mírnějším poklesem na 54,2 bodu.
• Sektor služeb ve Francii v červnu dále klesal. Index nákupních manažerů spadl z květnových 49,1 bodu na 48,2 bodu v souladu s předběžnými odhady. Kompozitní index klesl na 48,1 bodu z 49,3 bodu, předběžná data počítala s poklesem na 48 bodů.
• Sektor služeb v Itálii v květnu expandoval rychlejším tempem. Index nákupních manažerů vzrostl z květnových 51,6 bodu na 53,9 bodu, očekával se přitom mírnější nárůst na 52 bodů. Kompozitní index vyskočil na 54,2 bodu z 52,7 bodu.
• Sektor služeb ve Španělsku v červnu expandoval pomalejším tempem. Index nákupních manažerů klesl z květnových 55,7 bodu na 54,8 bodu, očekával se přitom mírný růst na 55,9 bodu. Kompozitní index klesl na 55,2 bodu z 55,6 bodu.
• Sektor služeb ve Spojeném království v červnu expandoval mírně pomalejším tempem. Index nákupních manažerů klesl z květnových 58,6 bodu na 57,7 bodu, očekával se přitom pokles na 58,3 bodu. Kompozitní index klesl na 58 bodů z 59 bodů, očekával se mírnější pokles na 58,6 bodu.
• Irská ekonomika obnovila v prvním čtvrtletí silný růst a smazala pokles z konce loňského roku, který byl ale oproti původním údajům mnohem mírnější. Hrubý domácí produkt (HDP) Irska se od ledna do března meziročně zvýšil o 2,7 %, sdělil ve čtvrtek irský statistický úřad. Jeho údaje zvýšily naděje vlády na zmírnění úsporných opatření, s jejichž pomocí musí Dublin po dluhové krizi dál snižovat rozpočtové deficity.
• Inflační tlaky v eurozóně se zvyšují a jejich ukazatel dosáhl v květnu maxima za více než dva roky. Uvedl to ve čtvrtek americký institut ECRI, který se zabývá výzkumem ekonomických cyklů. Jeho údaje naznačují, že uvolněná měnová politika Evropské centrální banky může být v boji proti hrozbě deflace účinná, uvedla agentura Reuters.
• Švédská centrální banka snižuje hlavní úrokovou sazbu o 50 bazických bodů na 0,25 %.
• Dolní komora německého parlamentu ve čtvrtek drtivou většinou schválila plošné zavedení minimální mzdy 8,5 eura za hodinu. O zavedení minimální mzdy musí ještě hlasovat horní komora. Zákon by měl začít platit od příštího roku.
• Německá energetická skupina RWE otevřela novou pobočku v Rumunsku. Spadá pod RWE East, která z Prahy řídí činnost ve střední a jihovýchodní Evropě a Turecku. Oznámil to ve čtvrtek mluvčí skupiny Martin Chalupský. Nová RWE Energie Srl se zatím bude soustředit na dodávky elektřiny pro průmyslovou a komerční sféru. Rumunská ekonomika je podle firmy na vzestupu a stoupá poptávka po energiích. Třeba česká firma ČEZ ale měla na Balkáně řadu problémů, konkrétně v Rumunsku s dotacemi pro větrné elektrárny.
• Řecký sázkový monopol OPAP nabídl program dobrovolného odchodu z firmy za odstupné zhruba třem čtvrtinám zaměstnanců. Firma tak chce snížit své náklady. Agentuře Reuters to ve čtvrtek řekl zástupce odborového svazu. Firma se ke zprávě odmítla vyjádřit. V OPAP má významný podíl český investor Jiří Šmejc.
• Ruská vláda podpořila plán prodat téměř pětinu akcií největší domácí ropné společnosti Rosněfť už v příštím roce. Novinářům to řekl ruský ministr financí Anton Siluanov. Moskva vlastní ve firmě 69,5 % prostřednictvím společnosti Rosněftěgaz.
• Německá automobilová skupina Volkswagen ve čtvrtek popřela zprávy, podle nichž se chystá podat nabídku na převzetí amerického výrobce nákladních vozů Paccar. S touto informací přišel ve středu večer šéf divize nákladních vozů německé automobilky Daimler Wolfgang Bernhard.