EU s napětím čeká na výsledky nedělních řeckých voleb

Když řečtí poslanci nezvolili na přelomu roku novou hlavu státu, zazněl z Berlína tlumeně signál, že tentokrát už není "grexit", tedy řecký návrat k drachmě, zcela nemyslitelnou variantou. Zdroje z úřadu německé kancléřky Angely Merkelové dávaly novinářům najevo, že po vzniku bankovní unie už by nyní takový vývoj neměl pro eurozónu tak nebezpečné dopady jako před pěti lety.

Euro je však též významným politickým projektem a ztráty z podobného vývoje by se neměřily jen pomocí peněz.

Odborníkům se navíc zdá, že je pro eurozónu výhodnější udržet si Řecko dál jako člena. "Ačkoliv je snaha spočítat ztráty z případného řeckého bankrotu komplikovaná a závislá na mnoha proměnných, je velmi pravděpodobné, že finanční ztráty pro Německo a další země eurozóny by byly vyšší při řeckém odchodu, než kdyby Řecko zůstalo členem," míní například Zsolt Darvas z bruselského Breugelu. Jeho kolega Fabian Zuleeg ze Střediska evropské politiky (EPC) podotkl, že navíc nikdo nemá jasnou představu, kdo a jak by případný odchod Řecka z eurozóny vůbec řídil a organizoval. Země EU podle něj měly problém s řeckým zadlužením řešit dříve a nenechat situaci dojít až k nynějšímu možnému střetu.

SYRIZA a její lídr Alexis Tsipras úsporná opatření související se záchrannými programy pro Řecko totiž dlouhodobě kritizují, odchod z eurozóny pro ně ale plánovaným cílem není. Otázkou zatím je, jak silnou pozici bude mít strana po nedělních volbách a zda její radikální rétoriku bude tlumit potřeba spolupráce s koaličním partnerem.

V textu, který tento týden publikoval ve Financial Times, ostatně Tsipras slíbil respektovat řecké závazky plynoucí ze členství v eurozóně i snahu o vyrovnaný rozpočet. "Úsporná opatření nejsou součástí evropských smluv, demokracie a princip svrchovanosti lidu ano," zdůraznil také. Německu pak připomněl, že jeho hospodářský zázrak po druhé světové válce umožnila dohoda o odpisu výrazné části německého dluhu na londýnské konferenci v roce 1953.

Atény pod hrozbou bankrotu v roce 2010 požádaly o pomoc EU a Mezinárodní měnový fond (MMF). Následné dva záchranné programy dosáhly výše 240 miliard eur. Podmínkou byly razantní reformy a šetření, v jejichž důsledku v zemi dál vzrostla nezaměstnanost a výrazně zesílilo sociální napětí. Právě znechucení Řeků z tohoto vývoje, na kterém se podíleli i tradiční socialisté, je výrazným důvodem úspěchu SYRIZY.

Tsiprasovy konkrétní představy změn a nových podmínek pro jednání s "trojkou" věřitelů, tedy Evropskou komisí, Evropskou centrální bankou (ECB) a MMF zatím nejsou zcela zřejmé. Mluví o méně přísných podmínkách a odpisu přinejmenším části nepřiměřeně vysokého dluhu.

Některé unijní země, v poslední době například Finsko, přitom prohlásily, že na žádné změkčení podmínek přistoupit nehodlají. Právě takový principiální přístup ale podle diplomatů může hledání dohody ztížit, a fakticky tak situaci jen dál zkomplikovat. Naopak z Francie či Irska zazněla slova o potřebě respektovat demokratické rozhodnutí Řeků samotných. Vývoj budou se zájmem sledovat i Španělé, kde lidé letos také půjdou k volebním urnám. Ministři financí eurozóny se shodou okolností schází v Bruselu den po řeckých volbách.

Jisté je, že pokud nebude řešení nalezeno do konce února, ocitne se Řecko bez pomoci z Evropského fondu finanční stability (EFSF). Pokud by se tak stalo, musela by se země zřejmě pokusit opět si začít půjčovat na finančních trzích. ECB už letos Atény varovala, že přístup tamních bank k jejím financím se ztíží, pokud nebude úspěšně dokončena zatím stále nehotová revize záchranného programu a strany se nedohodnou, jak dál po jeho konci.