Evropské akcie se v úterý pohybovaly kolem nuly, Řecko je stahovalo dolů

Evropské akcie se v úterý pohybovaly kolem nuly poté, co se ministři financí eurozóny nedokázali dohodnout o budoucnosti řeckého dluhu.
Britský FTSE 100 zpevnil o 0,60 %, francouzský CAC 40 zakončil prakticky na nule se ziskem 0,04 % a německý DAX naopak 0,25 % odepsal. Regionální Stoxx Europe 600 posílil o 0,08 %, nahoře ho držel především sektor spotřebního zboží, dolů ho naopak vedly technologie a stavební sektor.
Řecký ASE Index odepsal přes dvě procenta, i když v průběhu dne oslaboval i o více než 4 % poté, co se ministři financí eurozóny nedokázali dohodnout ohledně budoucnosti řeckého záchranného programu.
Hlavní úterní zprávy na evropských trzích
- Až řecká vláda požádá o prodloužení nynějšího záchranného programu, bude možné se začít bavit o tom, jak do něj mohou Atény zapracovat své politické priority. Novinářům to v úterý řekl nizozemský ministr financí a šéf Euroskupiny Jeroen Dijsselbloem. Řecký ministr financí Janis Varufakis den po večerním krachu pondělní schůzky s kolegy ze zemí platících eurem v úterý poznamenal, že jednání budou pokračovat.
- Proruští separatisté v úterý oznámili, že získali kontrolu nad větší částí města Debalceve na východě Ukrajiny, kde poslední dva dny navzdory nedělnímu vyhlášení příměří probíhají prudké boje. Obě strany odmítly stáhnout z oblasti těžké zbraně, což bylo součástí dohody o klidu zbraní, a boje proto probíhají dál.
- Podle průzkumu institutu ZEW se důvěra analytiků a investorů v německou ekonomiku v únoru opět výrazně zlepšila. Index očekávání vzrostl na 53 bodů z lednových 48,4 bodu. Očekával se růst na 55 bodů. Hodnocení současné situace se nečekaně zlepšilo na 45,5 bodu z lednových 22,4 bodu, čekal se růst jen na 30 bodů. Očekávání investorů pro celou eurozónu se rovněž výrazně zlepšilo, když index vyskočil na 52,7 bodu z 45,2 bodu v lednu. Náladu pomohl zlepšit program nákupů dluhopisů, který začátkem roku ohlásila Evropská centrální banka. Očekávání ale tlumila ukrajinská krize a nejistota kolem Řecka.
- Inflace ve Spojeném království v lednu dále zpomalila na rekordní minimum 0,3 % meziročně z prosincových 0,5 % meziročně. Očekával se pokles na 0,4% tempo. Meziměsíčně spotřebitelské ceny klesly o 0,9 %, čekal se 0,8% pokles po prosincové stagnaci. Inflaci nyní tlačí dolů zejména levné pohonné hmoty a také cenová válka mezi britskými supermarkety. Jádrová inflace meziročně v souladu s odhady vzrostla o 1,4 %.
- Francouzští soudci vydali zatykače na tři bývalé manažery největší švýcarské banky UBS, kterou obvinili z praní špinavých peněz a daňových podvodů. Stanovili přitom i rekordní kauci 1,1 miliardy eur. S odvoláním na informované zdroje to v úterý uvedla agentura AFP a další média.
- Pondělní rázné řecké "ne" připravenému návrhu závěrů z jednání ministrů financí zemí eurozóny ohledně řecké dluhové krize teprve nastartovalo tvrdá vyjednávání ohledně budoucnosti země z jihovýchodu Evropy. Prohlásil to v pondělí Steve Englander z finanční skupiny Citigroup.
- Ruský finanční ústav Rosbank plánuje letos zrušit deset až 15 % pracovních míst. Sdělil to v úterý výkonný ředitel banky Dmitrij Oljunin. Rosbank je součástí francouzské bankovní skupiny Société Générale, jejíž součástí je i česká Komerční banka.
- Spotřebitelské ceny v Řecku v lednu podle údajů harmonizovaných s metodikou výpočtu EU klesly o 2,8 % meziročně (odhad: -2,7 %, prosinec: -2,6 %).
- Pravděpodobnost odchodu Řecka z eurozóny se zvýšila. Kompromisní dohoda mezi Aténami a jeho evropskými věřiteli je ale stále možná, tvrdí po pondělním krachu jednání mezi Řeckem a jeho evropskými věřiteli v úterý řecká média a některé investiční banky. Pozornost se prý nyní upírá na Evropskou centrální banku (ECB). Ta bude ve středu rozhodovat, zda prodlouží program nouzového financování pro řecké banky.
- Hrubý domácí produkt Ukrajiny se v loňském čtvrtém čtvrtletí snížil o 3,8 %, meziroční propad činil dokonce 15,2 %. Oznámil to v úterý tamní statistický úřad. Ekonomika se potýká s rok trvající politickou nejistotou v zemi, negativními dopady povstání proruských separatistů na východě Ukrajiny a také s dopady březnové anexe ukrajinského poloostrova Krym Ruskem.
- Řecko se jasně vyslovilo v tom, že za stávajících podmínek a požadavků ze strany zahraničních věřitelů o pomoc nestojí. Schäuble proto v úterý prohlásil, že je jen na Řecku, aby rozhodlo, zda si chce ponechat euro. Zároveň uvedl, že situace Řecka se vůbec nezlepšuje, což je dost v rozporu s tím, jak před rokem šéfka Mezinárodního měnového fondu Christine Lagardeová a tehdejší řecký premiér Samaras mluvili o řeckém oživení.
- Generální ředitel německého automobilového koncernu Daimler Dieter Zetsche si loni vydělal téměř 8,4 milionu eur. Jeho plat se tak podle dnešního sdělení firmy zvýšil z více než 8,2 milionu eur v předchozím roce.
- Španělská finanční společnost Caixabank nabídla miliardu eur za převzetí plné kontroly nad portugalskou Banco BPI. Caixabank, která již v Banco BPI ovládá zhruba 44 % akcií, také potvrdila, že má zájem rovněž o koupi portugalské Novo Banco. Caixabank by podle agentury Reuters mohla v případě spojení firem Banco BPI a Novo Banco bojovat o vedoucí pozici na portugalském bankovním trhu.
- Řecký premiér Alexis Tsipras v úterý oznámil, že parlament začne hlasovat od pátku o sérii sociálních opatření ve prospěch především chudších vrstev obyvatelstva. Do stejného data dostaly přitom Atény od eurozóny čas na to, aby požádaly o prodloužení mezinárodního programu úvěrové pomoci, která je podmíněná dalšími rozpočtovými úsporami a strukturální reformami. Ohlášená opatření jsou podle agentury AFP v rozporu s doporučeními dosud platného programu pomoci zadluženému Řecku.
- Kanadská pojišťovací a investiční společnost Fairfax Financial Holdings Ltd koupí britskou pojišťovnu a zajišťovnu Brit Plc. za 1,2 miliardy liber. Fairfax tak rozšíří své aktivity v Evropě i své globální operace.
- Odvolací soud v Paříži v úterý zrušil rozporuplnou arbitráž, která v roce 2008 přiřkla 403 milionů eur podnikateli Bernardu Tapiemu v jeho sporu s bankou Crédit Lyonnais. Kauza je jádrem vyšetřování ředitelky Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christiny Lagardeové, která kdysi jako francouzská ministryně financí arbitráž nařídila. Byla za to loni obviněna z nedbalosti.
Zdroj: Bloomberg
Aktuality
