Evropské akcie ve středu mírně prohloubily předchozí ztráty

Britský FTSE 100 zakončil lehce nad nulou se ziskem 0,09 %, francouzský CAC 40 připsal 0,15 % a německý DAX 0,20 %. Regionální Stoxx Europe 600 ztrácel 0,6 %, dolů ho vedl realitní sektor a sektor základních materiálů, mírně naopak posílily telekomunikace a pojišťovny. Nejhůře si vedl švýcarský trh, který oslaboval o 1,7 %.

"Konsolidace bude pokračovat," říká Guillermo Hernandez Sampere z MPPM EK. "Do padajícího eura bylo nainvestováno mnoho rychlých peněz a ty pozice se teď musejí uzavřít. Ve všem, co řekne šéfka Fedu, je třeba číst mezi řádky. Fed si uvědomuje, že kdyby zvýšil sazby příliš brzy, uškodil by tím ekonomice i valuacím akcií," dodává.

Valuace akcií jsou celkově vysoké, na trhu jsou skrytá nebezpečí. Janet Yellenová, šéfka Fedu, to uvedla při společném vystoupení s ředitelkou MMF Christine Lagardeovou na konferenci pořádané Institute for New Economic Thinking. Akcie podle Yellenové jsou zajímavé ve srovnání s dluhopisy (také překoupenými), celkově jsou ale vysoké.

Hlavní středeční události na evropských trzích

• Růst aktivity v sektoru služeb v eurozóně v dubnu mírně zpomalil. Index nákupních manažerů spadl na 54,1 bodu z 54,2 bodu v březnu, předběžná data však počítala s větším poklesem na 53,7 bodu. Díky tomu se snížil i kompozitní index, a to na 53,9 bodu z 54 bodů v březnu, předběžná data uváděla pokles na 53,5 bodu.
• Mezi Řeckem a mezinárodními věřiteli zůstává řada nevyřešených otázek. Za nynější situace tak neexistuje možnost dosažení dohody o dalším financování Řecka na pondělním zasedání euroskupiny, tedy ministrů financí eurozóny, uvedl ve středu podle agentury Reuters šéf euroskupiny Jeroen Dijsselbloem po setkání s francouzským ministrem financí Michelem Sapinem. Také Sapin dal novinářům najevo, že dohoda s Řeckem ještě není na dosah.
• Řecká vláda navrhuje zavést mimořádnou daň pro 500 nejbohatších řeckých rodin. Napsal to ve středu německý list Bild s odvoláním na nový seznam reforem, které se Atény chystají předložit euroskupině, tedy ministrům financí zemí eurozóny. Mimořádná daň je jedním z opatření, které mají vládě pomoci uvolnit slíbené peníze ze záchranného úvěru. Zdroj z vlády ve středu řekl, že Atény ve středu uhradily splatný dluh 200 milionů eur.
• Maloobchodní tržby v eurozóně v březnu vzrostly meziročně jen o 1,6 %, očekával se 2,4% růst po 3% růstu v únoru. Meziměsíčně tržby klesly o 0,8 %, trh predikoval 0,7% pokles po +0,1 % v únoru (revidováno z -0,2 %). V celé Evropské unii tržby klesly meziměsíčně o 0,6 % po 0,1% růstu v únoru. meziročně se zvýšily o 2,5 %.
• Míra nezaměstnanosti v Řecku se v únoru mírně snížila a dostala se na 25,4 %. V lednu podle zpřesněných údajů činila 25,6 %. Nezaměstnanost tak byla nejnižší od července 2012, kdy činila 25,3 %. Vyplývá to z údajů, které ve středu zveřejnil řecký statistický úřad ELSTAT.
• Německému sektoru služeb se v dubnu opět dařilo, přestože tempo expanze mírně zpomalilo na tříměsíční minimum. Index nákupních manažerů podle finálních dat spadl na 54 bodů z 55,4 bodu v březnu, předběžná data počítala s mírnějším poklesem na 54,4 bodu. Zaměstnanost v sektoru rostla osmnáctý měsíc v řadě a dále prudce roste i příliv nových firem do odvětví, přestože o něco pomaleji než v březnu. Kompozitní index se tudíž snížil na dvouměsíční dno 54,1 bodu z 55,4 bodu v březnu. Podle předběžných údajů měl klesnout jen na 54,2 bodu.
• Francouzský sektor služeb se v i dubnu udržel nad padesátibodovou hranicí dělící pásmo kontrakce od expanze, přestože spadl na tříměsíční dno. Index nákupních manažerů klesl na 51,4 bodu z březnových 52,4 bodu, předběžná data přitom počítala s mnohem prudším poklesem na 50,8 bodu. Zaměstnanost v sektoru rostla podle údajů agentury Markit již druhý měsíc v řadě, přestože příchod nových firem do odvětví se mírně zpomalil. Kompozitní index se snížil na 50,6 bodu z 51,5 bodu v březnu, předběžná data hlásila pokles na 50,2 bodu.
• Tempo růstu aktivity v italském sektoru služeb se v dubnu výrazně zvýšilo. Index nákupních manažerů vyskočil na 53,1 bodu z březnových 51,6 bodu. Očekával se růst na 52 bodů. Jedná se o druhý nejlepší výsledek indexu za poslední čtyři roky, vyšší byl pouze v červnu 2014. Zaměstnanost v sektoru rostla nejprudším tempem od roku 2007. Kompozitní index se díky tomu zvýšil na 53,9 bodu z březnových 52,4 bodu, očekával se růst na 52,7 bodu.
• Aktivita španělského sektoru služeb v dubnu opět zrychlila, tentokrát dokonce nečekaně výrazně. Index nákupních manažerů vyskočil na 60,3 bodu z březnových 57,3 bodu, očekával se přitom mírnější růst na 57,4 bodu. Nové zakázky rostly nejprudčeji od roku 2000 a zaměstnanost v sektoru se zvýšila nejvíce za více než sedm let. Kompozitní index se zvýšil na 59,1 bodu z 56,9 bodu. Situace ve zpracovatelském sektoru se v dubnu naopak mírně zhoršila, index zde klesl na 54,2 bodu z březnových 54,3 bodu.
• Index nákupních manažerů ve Spojeném království v sektoru služeb v dubnu vzrostl na 59,5 bodu z březnových 58,9 bodu, očekával se přitom pokles na 58,5 bodu. Kompozitní index klesl na 58,4 bodu z březnových 58,7 bodu, očekával se prudší pokles na 58,1 bodu.
• Většina výkonných manažerů německých firem si přeje odchod Řecka z eurozóny, takzvaný Grexit. Vyplývá to z průzkumu deníku Handelsblatt. 44 % z 673 dotazovaných si myslí, že by Řekové měli euro opustit na vlastní žádost, dalších 13 % je přesvědčeno, že by Řecko mělo být aktivně "vyloučeno".
• Meziroční míra inflace v Rusku v dubnu poprvé za devět měsíců klesla. Tamní statistický úřad ve středu oznámil, že spotřebitelské ceny se meziročně zvýšily o 16,4 %. V březnu se inflace vyšplhala na třináctileté maximum 16,9 %, a to zejména kvůli výraznému oslabení ruského rublu.
• Polská centrální banka ponechává hlavní úrokovou sazbu na 1,50 %.
• Šéf německého železničního dopravce Deutsche Bahn (DB) Rüdiger Grube ve středu vyzval stávkující strojvůdce, aby neprodleně ukončili protestní akci a vrátili se k jednání. Nabídl také Odborovému svazu strojvůdců (GDL), aby rozhovory o pracovních podmínkách vedl nezávislý zprostředkovatel. Stávka strojvůdců začala v nákladní dopravě v pondělí, v osobní v úterý a potrvá do neděle.

Výsledková sezóna

• Francouzské bance Société Générale v prvním čtvrtletí prudce vzrostl čistý zisk na 868 milionů eur ze 169 milionů eur ve stejném období loňského roku. Výsledky podpořily zisky divize investičního bankovnictví a skutečnost, že loni musela banka zaúčtovat vysoké mimořádné odpisy v souvislosti se svými aktivitami v Rusku.
• Výsledky Crédit Agricole v 1Q: Čistý zisk 784 milionů EUR (loni: 764 milionů EUR), výnosy 4,36 miliardy EUR (odhad: 4,19 miliardy EUR).
• Největšímu světovému výrobci luxusních aut BWM vzrostl v prvním čtvrtletí provozní zisk o 20,6 % na 2,52 miliardy eur. Firma ve středu uvedla, že k růstu přispěla vysoká poptávka po větších, sportovně-užitkových vozech v Evropě a ve Spojených státech, která vyrovnala pomalejší růst v Číně.
• Čistý zisk největšího světového pivovaru Anheuser-Busch InBev se v prvním čtvrtletí téměř zdvojnásobil a činil 2,68 miliardy USD ve srovnání se ziskem 1,37 miliardy USD ve stejném období loni. Hospodaření podpořil mimořádný finanční zisk a vyšší ceny, které vyrovnaly pokles prodeje v USA a negativní dopad silnějšího kurzu dolaru, uvedla ve středu firma.
• Výsledky Allianz v 1Q: Čistý zisk 1,86 miliardy EUR (odhad: 1,64 miliardy EUR).
• Zisk největší skandinávské stavební společnosti Skanska vzrostl v prvním čtvrtletí o zhruba 27 % na 832 milionů švédských korun, na odhady analytiků ale nedosáhl. Do hospodaření se promítla tuhá zima v Severní Americe, která dolehla na marže Skansky na jejím největším trhu ve Spojených státech. Firma je předním hráčem i na českém trhu.
• Německému výrobci sportovního oblečení a obuvi Puma kvůli silnému dolaru v prvním čtvrtletí výrazně klesl zisk a firma po horších výsledcích snížila výhled zisku na celý letošní rok. Čistý zisk Pumy se za tři měsíce do konce března snížil o 30 % na 24,8 milionu eur. Puma je za společnostmi Nike a Adidas třetím největším výrobcem sportovního zboží na světě.