Evropské akcie v úvodu týdne srazilo na kolena řecké "ne"

Britský FTSE 100 odepsal 0,76 %, francouzský CAC 40 2,01 % a německý DAX 1,52 %. Regionální Stoxx Europe 600 odepsal 1,2 %. Všechny jeho sektory se pohybovaly v červených číslech v čele s bankami a sektorem základních materiálů. Objem zobchodovaných akcií byl o 13 % vyšší než třicetidenní průměr a index volatility indexu EuroStoxx 50 VStoxx Index sklouzl o 7 % dolů.

"Řecko už akciové trhy netáhne tolik jako v roce 2012," tvrdí Tristan Abet, stratég z Louis Capital Markets. "Dnes, v roce 2015, už nepředstavuje systémové riziko. Zbytek Evropy je tím nedotčen a inflace zrychluje. Opravdu není třeba kupovat nějaké jistoty, protože trh tohle ustojí, je dost odolný," dodává.

Pondělní dozvuky řeckého referenda

• Novým řeckým ministrem financí se stává hlavní vyjednávač Atén s mezinárodními věřiteli Euklidis Tsakalotos, uvedla řecká média. Tsakalotos, který složí v příštích hodinách přísahu u prezidenta, nahrazuje ve funkci Janise Varufakise, který navzdory vítěznému nedělnímu referendu odstoupil z funkce, aby prý usnadnil vyjednávání v eurozóně.
• Mezinárodní měnový fond (MMF) pozorně sleduje vývoj situace v silně zadluženém Řecku a je připraven této zemi poskytnout pomoc, pokud o to bude požádán. Uvedla to v pondělí podle agentury Reuters šéfka MMF Christine Lagardeová.
• Řecké banky zůstanou v úterý a ve středu zavřené a limit pro výběr peněz z bankomatů se nezmění. Oznámila to v pondělí šéfka řecké bankovní asociace Luka Katseliová. Řecko bylo nuceno od minulého pondělí banky uzavřít v důsledku kolapsu jednání o finanční pomoci. Oficiálně se měly banky znovu otevřít toto úterý. Řekové mohou nyní vybírat peníze pouze z bankomatů, denní limit pro jednu kartu byl stanoven na 60 eur.
• Tsipras na úterním summitu předloží nový návrh. Prý se bude zakládat na posledním Junckerově návrhu.
• Brzké dosažení dohody Řecka s věřiteli je téměř nemožné, pravděpodobnost odchodu země z eurozóny je nyní již více než 50%. V reakci na výsledky referenda o přijetí návrhu mezinárodních věřitelů a ohlasů na ně to řekl analytik společnosti Deloitte David Marek. Na 61,3 % voličů v Řecku odmítlo v nedělním referendu podmínky, které jim v červnu v rámci nové dohody o finanční pomoci pro tuto zadluženou zemi předložila eurozóna.
• Řecko minulý týden požádalo o pomoc ze záchranného mechanismu ESM, ale kromě výsledků referenda ji podle mluvčího německého ministerstva financí Jäegera komplikují další podmínky. Předseda euroskupiny musí požádat tři instituce o posouzení tří kritérií: dluhová udržitelnost, kvantifikace finančních potřeb a ohrožení stability eurozóny. Jde o hypotetický proces a prý se nechce vyjadřovat k možným výsledkům.
• Vyjednávání s Řeckem je stále možné zahájit, nicméně podmínky pro tyto nové rozhovory o dluhové krizi zatím nebyly splněny. Prohlásil to dnes podle agentury Reuters mluvčí německé vlády Steffen Seibert. Nyní je podle něj na Řecku a jeho vládě, aby přišla s novými návrhy.
• Řecký premiér Tsipras Řeky pochválil za "odvážnou volbu" a prohlásil, že řecká demokracie dokázala, že se nenechá vydírat. Evropští lídři už tolik nadšení z výsledku referenda nebyli. Německý vicekancléř Sigmar Gabriel médiím sdělil, že "je obtížné si představit" znovuobnovení jednání s Řeckem a že premiér Tsipras "spálil mosty" mezi Řeckem a Evropou. Ministři financí Itálie a Belgie nebyli až tak nesmlouvaví. Belgický ministr prohlásil, že dveře jsou stále otevřené a jednání by mohla znovu začít "doslova během pár hodin". Šéf euroskupiny Jeroen Dijsselbloem naopak řekl, že referendum bylo pro řeckou budoucnost "velmi politováníhodné", a prezident Evropského parlamentu Martin Schultz prohlásil, že Evropu čekají "těžké a dramatické časy", pokud řecká vláda během pár hodin nepřijde se "smysluplným" návrhem.
• Řecký premiér Alexis Tsipras musí nyní rychle objasnit, co má v plánu dělat po nedělním referendu, ve kterém voliči odmítli podmínky věřitelů. Prohlásil to v pondělí francouzský ministr pro evropské záležitosti Harlem Désir. Podle německého poslance Klause-Petera Willsche z vládní Křesťanskodemokratické strany (CDU) by země nyní měla odejít z eurozóny. Francouzský ministr financí Michel Sapin uvedl, že Evropská centrální banka (ECB) by neměla snižovat nouzové financování řeckých bank a naznačil, že by měla být snížena dluhová zátěž Řecka.
• Řecký ministr financí Janis Varufakis oznámil, že odstupuje z funkce. Na svém blogu uvedl, že si je vědom toho, že by někteří z představitelů euroskupiny uvítali, kdyby s ním už nemuseli jednat. Jeho "absence" by prý měla usnadnit premiérovi Alexisi Tsiprasovi vyjednání dohody s eurozónou.

Hlavní pondělní události na evropských trzích

• Jednání zástupců pilotů s největší německou leteckou společností Lufthansa o řešení sporných otázek zkrachovala. Piloti by tak mohli začít znovu stávkovat. Oznámil to v pondělí podle agentury DPA odborový svaz pilotů Vereinigung Cockpit.
• Evropský výrobce letadel Airbus zaznamenal v červnu rekordní počet objednávek i dodávek letadel. K růstu objednávek přispěl hlavně pařížský aerosalon. Celkem v červnu firma podle pondělního prohlášení získala 135 objednávek a dodala 61 letadel.
• Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) zvažuje převzetí významného minoritního podílu ve ztrátové ukrajinské divizi rakouské Raiffeisen Bank International. Uvedla to EBRD v pondělním prohlášení.
• Důvěra investorů a analytiků v ekonomiku eurozóny se v červenci poprvé od dubna zlepšuje navzdory zmatkům kolem řecké dluhové krize a budoucnosti Řecka v eurozóně. Vyplývá to z výsledků průzkumu, který zveřejnila společnost Sentix. Průzkum se však uskutečnil před nedělním řeckým referendem.
• Zakázky německých průmyslových podniků v květnu klesly o něco méně, než se čekalo, díky růstu poptávky ze zahraničí, která zmírnila pokles na domácím trhu. Celková hodnota nových zakázek se meziměsíčně snížila o 0,2 % po dubnovém revidovaném zvýšení o 2,2 %. Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnilo německé ministerstvo hospodářství.