Evropské akcie v úterý ztrácely, investoři zpracovávali nejnovější makrodata

Německé ministerstvo hospodářství v úterý oznámilo, že zakázky německých průmyslových podniků se v únoru snížily o 1,2 %, což byl nejvýraznější propad za šest měsíců. Důvodem byla nižší poptávka ze zahraničí, zvláště ze zemí eurozóny. Analytici přitom podle průzkumu agentury Reuters očekávali nárůst zakázek o 0,2 %.

Údaje o zakázkách signalizují, že na největší evropskou ekonomiku začíná mít negativní dopad zpomalování globálního hospodářského růstu. "Ekonomiky (v Evropě) nejsou ve skvělém stavu," uvedl analytik Will Hamlyn ze společnosti Manulife Asset Management. "Se začátkem nového čtvrtletí přišla nervozita a panuje hodně obav ohledně hospodářského růstu," dodal.

Britský FTSE 100 ztratil 1,19 %, francouzský CAC 40 2,18 % a německý DAX 2,63 %. Regionální STOXX Europe 600 oslabil o 1,9 % na 328,15 bodu.

Finální data agentury Markit ukázala, že index nákupních manažerů v eurozóně v březnu dosáhl jen mírného zlepšení a byl výrazně níže, než predikovala předběžná data, a to především kvůli údajům z Itálie a Francie.

"Data nejsou v žádném případě katastrofální. Nic nenasvědčuje recesi, jedná se jen o neuspokojivý růst," říká Chris Williamson, hlavní ekonom společnosti Markit. Dodal však, že mezi státy eurozóny se nacházejí i ostrůvky růstu, například Španělsko a Irsko.

Hlavní úterní události na evropských trzích

• Islandský premiér oznámil kvůli Panama papers rezignaci, nejspíše se budou konat předčasné volby.
• Růst podnikatelské aktivity v eurozóně v březnu zrychlil, ale jen mírně. Kompozitní index nákupních manažerů podle finálních údajů společnosti Markit vzrostl na 53,1 bodu z 53 bodů v únoru, předběžná data predikovala silnější expanzi na 53,7 bodu. Přesto se alespoň jedná o první nárůst za poslední tři měsíce. Revizi dolů oproti předběžným datům podle agentury způsobily především Itálie a Francie. Průměr za celý kvartál (53,2 bodu) byl nejslabší od čtvrtého čtvrtletí roku 2014. Ukazatel pro sektor služeb se naopak snížil na 53,1 bodu z 53,3 bodu, čekal se růst na 54 bodů.
• Tempo růstu podnikatelské aktivity v Německu se v březnu mírně zpomalilo. Kompozitní index nákupních manažerů podle finálních dat agentury Markit klesl na 54 bodů, ačkoli podle předběžných údajů měl zůstat na únorové úrovni 54,1 bodu. Ukazatel pro sektor služeb se snížil na 55,1 bodu z 55,3 bodu, předběžná data počítala s růstem na 55,5 bodu. Produkce, nové zakázky i zaměstnanost dál rostou solidním tempem, byť pomalejším než v únoru.
• Podnikatelská aktivita ve Francii v březnu podle finálních dat agentury Markit stagnovala. Kompozitní index nákupních manažerů se vyšplhal jen na 50 bodů značících stagnaci po únorových 49,3 bodu, které značily kontrakci. Předběžná data přitom počítala s růstem na 51,1 bodu. Ukazatel pro sektor služeb zůstal v pásmu kontrakce na 49,9 bodu po únorových 49,2 bodu, předběžná data rovněž počítala s tím, že přeskočí klíčovou 50bodovou hranici a dosáhne na 51,2 bodu. Ceny vstupů dál mírně rostou, zatímco ceny hotových výrobků klesají a zaměstnanost se příliš nemění.
• Podnikatelská aktivita v italském sektoru služeb se v březnu výrazně utlumila. Index nákupních manažerů spadl na 51,2 bodu z únorových 53,8 bodu, čekal se přitom mírný růst na 53,9 bodu. Příliv nové práce a zaměstnanost v sektoru rostly jen minimálně, zato ceny hotových výrobků se propadly nejrychlejším tempem od února 2015 a celková aktivita v sektoru tak byla nejslabší za 13 měsíců. Kompozitní index však naopak vzrostl na 54,7 bodu z předchozích 53,7 bodu.
• Aktivita ve španělském sektoru služeb byla na konci prvního kvartálu nejsilnější za poslední čtyři měsíce. Silněji rostly jak nové zakázky, tak produkce a podnikatelský sentiment je na letošním maximu. Index nákupních manažerů v sektoru služeb vyskočil na 55,3 bodu z únorových 54,1 bodu, očekával se mírnější růst na 54,5 bodu. Aktivita v sektoru služeb tak expanduje již 29 měsíců v řadě. Kompozitní index se díky tomu vyšplhal na 55,1 bodu z 54,5 bodu v únoru, čekal se naopak mírný pokles na 54,2 bodu.
• Kompozitní index nákupních manažerů ve Spojeném království v březnu vyskočil na 53,6 bodu z únorových 52,7 bodu (revidováno z 52,8 bodu), očekával se jen mírnější růst na 53,4 bodu. Ukazatel v sektoru služeb vzrostl na 53,7 bodu z 52,7 bodu v únoru, trh predikoval růst na 53,5 bodu.
• Zakázky německých průmyslových podniků v únoru ve srovnání s předchozím měsícem nečekaně klesly o 1,2 procenta, což byl nejvyšší propad za šest měsíců. Důvodem byla nižší poptávka ze zahraničí, zvláště ze zemí eurozóny. Zpráva, kterou v úterý zveřejnilo německé ministerstvo hospodářství, naznačuje, že na největší evropskou ekonomiku začíná mít vliv zpomalení globálního ekonomického růstu.
• Maloobchodní tržby v eurozóně v únoru meziměsíčně vzrostly o 0,2 %, očekávala se přitom stagnace po lednovém růstu o 0,3 % (revidováno z +0,4 %). Meziročně se tržby prodejců zvýšily o 2,4 % po lednovém růstu o 2 %, očekávalo se přitom zpomalení tempa růstu na 1,9 %. V celé Evropské unii naopak tržby v únoru o 0,1 % meziměsíčně klesly po lednovém růstu o 0,7 % a meziročně se zvýšily o 3 %.
• Šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagardeová v úterý vyzvala k důraznějším krokům na podporu světové hospodářského růstu. Růstová dynamika zeslábla a bez rozhodnějších opatření hrozí světu další útlum, řekla Lagardeová v projevu na Goetheově univerzitě ve Frankfurtu nad Mohanem.
• Německo dostatečně nevyužívá nynějších rekordně nízkých úvěrových nákladů ke zvýšení investic, které jsou nezbytnou podmínkou dlouhodobého hospodářského růstu. Uvedla to Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) v úterní zprávě o německé ekonomice. OECD rovněž upozornila, že slabý vývoz by mohl podkopat důvěru domácích spotřebitelů.
• Řecko získá z privatizace státního majetku zřejmě jen 6-7 miliard eur (162-189 miliard Kč), což je pouze zlomek z původně plánovaných 50 miliard eur a méně než polovinu současného vládního odhadu. Na německo-řeckém ekonomickém fóru v Berlíně to v úterý sdělil řecký ministr hospodářství Jorgos Statchakis.
• Francie vrátí Panamu na svůj seznam států a území, které nespolupracují v daňových otázkách. Oznámil to v úterý francouzský ministr financí Michel Sapin. Země tak reaguje na kauzu Panamské dokumenty (Panama Papers), ve které velká světová média zveřejnila uniklé dokumenty o z panamské společnosti Mossack Fonseca. Nové opatření na posílení transparentnosti chystá Německo.
• Francouzská automobilka PSA Peugeot Citroën v úterý představila plány na mezinárodní expanzi. Firma se po více než dvou desetiletích absence hodlá vrátit na trh ve Spojených státech, plánuje rovněž výrobu v Indii a jihovýchodní Asii.
• Již asi desetina z 330 000 obyvatel Islandu podepsala petici vyzývající k rezignaci premiéra Davída Gunnlaugssona. Předseda islandské středopravé vlády je jedním ze světových státníků, kteří jsou údajně zapleteni do skandálu s využíváním daňových rájů. V pondělí večer se na demonstraci v centru metropole Reykjavíku sešlo 10 000 lidí. Gunnlaugsson v pondělí odstoupit odmítl a podle agentur Reuters a AFP v úterý na svém facebookovém účtu pohrozil, že rozpustí parlament.
• Šéf ukrajinské daňové správy nařídil prověřit zprávy tisku o nesrovnalostech ve finančních záležitostech prezidenta Petra Porošenka. Ten prý mohl přestoupit zákon tím, že ve svých přiznáních zatajil své firmy v zahraničních daňových rájích, odhalené díky únikům dokumentů z panamské právní kanceláři Mossack Fonseca. Prezidenta odmítl vyšetřovat jak protikorupční úřad, tak generální prokuratura.
• Britský premiér David Cameron v úterý řekl, že nevlastní žádné akcie ani majetek v offshoreových firmách. Reagoval na výzvy opozice, aby vysvětlil své majetkové poměry poté, co se jméno jeho zesnulého otce objevilo v kauze Panamské dokumenty (Panama Papers). Aféra zaplnila titulní strany téměř všech novin. Šéf opozičních labouristů Jeremy Corbyn předsedu vlády vyzval, aby "přestal chodit kolem horké kaše" a s daňovými ráji se "vypořádal".