Co musíte ráno vědět (23. prosince)

1. Americké akcie v pátek opět přepisovaly historii

Americké akcie v pátek pokračovaly v posilování díky optimismu ohledně obchodních vztahů mezi Washingtonem a Pekingem i ohledně vývoje ekonomiky USA. Index S&P 500 se na nové rekordní maximum vyšplhal již posedmé v řadě. Index Dow si připsal 0,28 % na nové zavírací maximum 28 455,09 bodu, širší S&P 500 vzrostl o 0,49 % na nové zavírací maximum 3 221,22 bodu a index technologického trhu Nasdaq Composite se zvýšil o 0,42 % na nové zavírací maximum 8 924,96 bodu. Index volatility VIX stoupl o 0,08 % na 12,51 bodu a výnos 10letých vládních dluhopisů USA se mírně snížil na 1,92 %. Za celý týden Dow stoupl o 1,14 %, S&P 500 se zvýšil o 1,65 % a Nasdaq Composite přidal 2,18 %.

2. Evropské akcie v pátek zdražily, za celý týden zpevnily zhruba o procento a půl

Evropské akcie zakončily páteční obchodování v pozitivním pásmu, když se na trzích udržela pozitivní nálada po čtvrtečních slovech amerického ministra financí Stevena Mnuchina, že první fáze obchodní dohody mezi Spojenými státy a Čínou bude podpisem uzavřena během ledna. Regionální index STOXX Europe 600 posílil o 0,8 % na 418,4 bodu, za celý týden pak vzrostl o 1,55 %. Britský FTSE 100 získal 0,11 % na 7 582,48 bodu (týden: +3,11 %), francouzský CAC 40 si polepšil o 0,82 % na 6 021,53 bodu (týden: +1,73 %) a německý DAX zpevnil o 0,81 % na 13 318,9 bodu (týden: +0,27 %).

3. Pražská burza v pátek uzavřela v mínusu, za celý týden ale zpevnila o 1,4 %

Pražská burza zakončila páteční obchodování v červených číslech, index PX klesl o 0,26 % na 1 108,3 bodu. Dolů burzu stáhly zejména akcie Monety Money Bank (-1,64 %) a O2 Czech Republic (-1,71 %). Objem obchodů byl s necelými 906 miliony korun výrazně nadprůměrný. Proti trendu šla Komerční banka, která byla nejobchodovanějším titulem a připsala si 0,93 %. Zdražily i cenné papíry Stock Spirits (+1,64 %). Nedařilo se naopak CME (-0,97 %), ČEZ (-0,98 %) či Avastu (-0,72 %). Za celý týden pražská burza stoupla o 1,4 %.

4. Očekávané události

V pondělí vyjdou index výrobních cen ve Španělsku, zápis z jednání ruské centrální banky a v USA index aktivity chicagského Fedu, prodeje nových domů a objednávky zboží dlouhodobé spotřeby. Očekávané události celého týdne včetně odhadů analytiků najdete v našem burzovním kalendáři.

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

5. Růst ekonomiky USA v třetím čtvrtletí podle finální zprávy zrychlil na 2,1 %

Tempo růstu americké ekonomiky v třetím čtvrtletí stouplo v celoročním přepočtu na 2,1 % z 2 % v druhém kvartálu. V konečné zprávě to v pátek uvedlo americké ministerstvo obchodu. Předběžný odhad z konce října uváděl, že ekonomika mírně zpomalila, a to na 1,9 %. Ministerstvo ho ale v listopadu zpřesnilo na nynějších 2,1 %. Americká ekonomika si na konci roku udržuje solidní tempo růstu, k němuž přispívá příznivá situace na trhu práce, uvedla agentura Reuters.

6. Akcie Avastu budou od pondělí zastoupeny v indexu STOXX Europe 600

Od pondělí 23. prosince začne platit nové složení několika evropských akciových indexů, konkrétně indexů skupiny FTSE Russell, indexu STOXX Europe 600, regionálních indexů CECE a domácího indexu PX. Změna vah fakticky proběhla během pátečního obchodování, hlavně v závěrečné aukci. Z titulů na pražské burze se změny přímo týkají akcií Avastu, které jsou nově zařazeny do panevropského indexu STOXX Europe 600. Přímé změny v indexu CECE se tentokrát titulů na pražské burze netýkají a projeví se jen nepřímé dopady změny vah.

7. ČNB: Přijetí eura brání rozdíl v ekonomické úrovni ČR a eurozóny

Překážkou pro brzké přijetí eura je nadále nedokončený proces dlouhodobého přibližování se úrovně České republiky k vyspělým zemím eurozóny. Tento proces se sice v posledních letech obnovil, nicméně odstup České republiky od průměru eurozóny zůstává značný. Dalším rizikovým faktorem ohledně přijetí eura je nesladěnost finančních cyklů ČR a eurozóny a otázka dlouhodobé udržitelnosti českých veřejných financí kvůli stárnutí populace a růstu mandatorních, tedy povinných, výdajů rozpočtu. Vyplývá to z analýzy, kterou zveřejnila Česká národní banka.

8. Trump podepsal zákon o sankcích kvůli plynovodu Nord Stream 2

Americký prezident Donald Trump v pátek podepsal zákon umožňující uvalit sankce na podniky spojené s výstavbou plynovodu Nord Stream 2. Ten má přivádět plyn z Ruska do Německa a Česká republika k němu bude připojena plynovodem Eugal. Moskva Trumpův krok v sobotu odsoudila a uvedla, že Spojené státy brání ostatním zemím v rozvoji vlastní ekonomiky. Německý ministr financí Olaf Scholz pak sankce označil za vměšování do vnitřních záležitostí Německa i Evropy, uvedla agentura Reuters.

9. Gazprom zaplatí Ukrajině 2,9 miliardy USD, vyřeší spor o tranzit plynu

Ruská plynárenská společnost Gazprom zaplatí Ukrajině 2,9 miliardy dolarů, a vyřeší tak vleklý spor o tranzit plynu, kterým se zabývala arbitráž ve Stockholmu. Gazprom v pátek se zástupci Ukrajiny podepsal protokol o pětiletém pokračování tranzitu ruského plynu přes ukrajinské území dál do Evropy. Smlouva podle Gazpromu také předpokládá, že Ukrajina stáhne veškeré zbylé žaloby, o nichž soudy zatím nerozhodly.

10. Facebook vyšetřuje údajné zveřejnění údajů o uživatelích

Americká internetová společnost Facebook vyšetřuje zprávy o tom, že se na internetu objevila volně dostupná databáze obsahující údaje o více než 267 milionech uživatelů její sociální sítě. Informuje o tom list Financial Times.

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

BONUS

Nepokoje v Libanonu si vybírají daň na turistickém sektoru

Bezprecedentní hospodářská krize v Libanonu si vybírá daň v sektoru pohostinství, který je pilířem tamní ekonomiky. Stovky restaurací v posledních týdnech zavřely, zatímco obsazenost hotelů prudce klesla. Ředitel hotelové federace pro turismus Pierre Achkar tvrdí, že více než 150 000 majitelů hotelů, partnerů, zaměstnanců a jejich rodinných příslušníků čelí v důsledku současné ekonomické krize okamžité hrozbě.

V posledních letech se mluvilo o tom, že malý blízkovýchodní stát směřuje k bankrotu, podobně jako Řecko v roce 2009. Podnikatelé ale tvrdí, že tíživou ekonomickou situaci začali opravdu pociťovat až v polovině října, kdy začaly protesty, jež vedly k uzavírání silnic a ke stávkám, což mělo negativní dopad na podniky.

"Přes noc nám obsazenost (v říjnu) spadla ze 100 % na 4 %. Listopad byl prvním měsícem po začátku nepokojů a my jsme skončili s obsazeností 10 %," řekl agentuře AP regionální zástupce ředitele hotelů Four Seasons Ramí Sájis.

Spouštěčem protestů byl původně návrh daňové reformy, hlavním důvodem nespokojenosti demonstrantů je ale 30 let trvající korupce a špatné hospodaření se státními prostředky ze strany vládnoucích politických elit.

Od roku 1997 udržovala libanonská centrální banka fixní směnný kurz 1 500 liber za americký dolar. Od propuknutí protestů však dolar posílil a strach z politické nestability vedl k tomu, že si více lidí vybralo peníze z bank. To vyvolalo nejhorší finanční krizi od občanské války v letech 1975-1990. Dolary do země často přinášeli bohatí investoři, kteří díky vysokým úrokům ukládali velké částky. Dolary se tak v zemi platilo podobně jako libanonskými librami. Místní banky ale zavedly bezprecedentní omezení pro pohyb kapitálu, což ekonomické podmínky ještě zhoršilo. Pro podniky tak bylo obtížnější převádět mzdy zaměstnancům.

Růst cen v Libanonu přinutil majitele mnoha podniků snižovat mzdy nebo zaměstnancům platit v libanonských librách místo v dolarech. "Máme tady hodně cizinců a nemůžeme jim platit v amerických dolarech, takže tím hodně trpí. Zároveň se snížilo spropitné," uvedl vedoucí japonské sushi restaurace Kampai Henri Faráh. V uplynulých dvou měsících podnik přišel o 50 % tržeb.

Nynější situace je odlišná od let 2009-2011, kdy sektor pohostinství v Libanonu zažíval boom a počet turistů rapidně rostl, uvedl prezident libanonského sdružení majitelů restaurací, kaváren, nočních klubů a pekáren Tony Ramí.

K oslabení libanonské ekonomiky od té doby přispěla také regionální nestabilita způsobená válkou v sousední Sýrii či napjaté vztahy se státy Perského zálivu, které opakovaně zakázaly svým občanům do Libanonu jezdit. V sektoru pohostinství bylo v září v Libanonu zavřeno 130 podniků, v říjnu 135 a v listopadu 200, uvedl Ramí.

Prosinec bývá pro turistický sektor v Libanonu příznivý zejména díky svátkům. Mnozí Libanonci žijící v zahraničí, kteří se tou dobou často vracejí do vlasti, ale teď kvůli nepokojům své plány mění. Hotelové sítě působící v Libanonu, jako například Sheraton či Four Seasons, začaly posílat část svých zaměstnanců do jiných hotelů v regionu, kde jsou nižší náklady.

Restaurace v Libanonu v uplynulých týdnech mezitím podle sdružení majitelů restauračních zařízení zaznamenaly 70% pokles tržeb. Dražších a středně drahých restaurací se tato krize dotkla nejvíce, levnější podniky mají zatím nejmenší propad tržeb, mimo jiné proto, že často nabízejí rozvoz jídel.