Evropské akcie v pondělí oslabily, cenné papíry Renaultu ztratily téměř 9 %

Obchodování na západoevropských akciových trzích skončilo v pondělí v červených číslech. Investoři byli nadále opatrní kvůli nejistému vývoji situace kolem brexitu. Výrazný propad zaznamenaly akcie francouzské automobilky Renault, titul sráželo zadržení předsedy správní rady a generálního ředitele společnosti Carlose Ghosna japonskými úřady.
Britský index FTSE 100 klesl o 0,19 % na 7 000,89 bodu, francouzský CAC 40 se snížil o 0,79 % na 4 985,45 bodu a německý benchmark DAX odepsal 0,85 % na 11 244,54 bodu. Panevropský index STOXX Europe 600 uzavřel se ztrátou 0,74 % na 355,06 bodu.
STOXX Europe 600 - 19. listopadu 2018, zdroj: Google
Akcie Renaultu odepsaly bezmála 9 % poté, co japonské úřady zadržely Ghosna kvůli údajnému využívání firemních peněz japonské automobilky Nissan Motor, v níž zastává funkci předsedy správní rady, pro soukromé účely. Nissan nyní hodlá Ghosna odvolat. Japonská automobilka dále upozornila, že Ghosn se dopustil také podhodnocování svých příjmů.
Na trzích bylo cítit napětí i kvůli přetrvávající nejistotě kolem brexitu. Britská premiérka Theresa Mayová minulý týden ve středu prohlásila, že dostala dostatečnou podporu pro svůj návrh dohody o brexitu, což jí umožňuje pokračovat ve funkci. O 24 hodin později ale se svých funkcí na protest proti této dohodě vzdali nejméně čtyři členové britské vlády v čele s respektovaným ministrem pro brexit Dominicem Raabem.
V pátek poté portál BrexitCentral přišel s informací, že Konzervativci již shromáždili v parlamentu dostatek podpisů, aby mohli vyvolat hlasování o vyslovení nedůvěry kabinetu Theresy Mayové. Stejnou informaci získala také televize SkyNews. Deník The Daily Telegraph následně uvedl, že nespokojenci chtějí o osudu Mayové hlasovat již v úterý.
Investoři zvažovali také další možný vývoj obchodních vztahů Číny a USA. Summit zemí Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC) skončil v Papui-Nové Guinei bez závěrečného komuniké kvůli sporům USA a Číny ohledně problémů světového obchodu. Spojené státy podle agentury AP trvaly na tom, aby dokument důrazně odsoudil nekalé obchodní praktiky, z nichž Washington obviňuje Čínu. Ta zase požadovala kritiku obchodního protekcionismu, jehož se podle Pekingu dopouštějí USA. Místo závěrečného komuniké se tak 21 států regionu v neděli omezilo na závěrečné prohlášení Petera O'Neilla, premiéra hostitelské země.
Hlavní pondělní události na evropských trzích
- Britské podniky jsou ohledně svých vyhlídek nejpesimističtější minimálně od roku 2009. Na jejich podnikatelské plány mají negativní dopad obavy související s připravovaným odchodem Británie z Evropské unie. Podle agentury Reuters to vyplývá z průzkumu, jehož výsledky dnes zveřejnila společnost IHS Markit.
- Britská premiérka Theresa Mayová v pondělí v projevu k účastníkům výroční konference Konfederace britského průmyslu (CBI) hájila svůj brexitový plán. Uvedla, že věří, že se jí s Evropskou unií podaří dohodu o odchodu země z evropského bloku uzavřít, a že je odhodlána dovést brexit do zdárného konce. Připravená dohoda je podle ní dobrá a země po rozluce s evropským blokem získá zpět kontrolu nad svými zákony, penězi a migrací.
- Německému automobilovému koncernu Volkswagen v říjnu opět klesl odbyt. Celosvětově se meziročně snížil o deset procent na 846 300 vozů, uvedla v pondělí firma. Pokles prodeje vykázal koncern hlavně v Německu a západní Evropě. Na vině je nadále zejména přechod na nová pravidla měření emisí.
- Míra nezaměstnanosti na Slovensku v říjnu klesla na novodobé minimum 5,23 % z 5,38 % v září. Informovalo o tom v pondělí slovenské ústředí práce, sociálních věcí a rodiny, které v zemi řídí úřady práce. Nezaměstnanost na Slovensku je ale stále vyšší než v České republice, kde míra nezaměstnanosti v říjnu klesla na 2,8 %.
- Do skandálu kolem údajného praní špinavých peněz v Danske Bank se stále více zaplétá německá Deutsche Bank, píše agentura Bloomberg. Whistleblower Howard Wilkinson, který v pondělí vypovídal před komisí dánského parlamentu, řekl, že přes pobočku předního evropského věřitele v USA šlo zhruba 150 miliard dolarů podezřelých fondů. Podle zdroje agentury obeznámeného se situací jde právě o Deutsche Bank.
Zdroj: CNBC, ČTK