Evropské trhy v pátek mírně stouply, za celý týden si připsaly zhruba 0,3 %

Americké ministerstvo práce v pátek oznámilo, že ekonomika Spojených států v květnu vytvořila pouze 138 000 nových pracovních míst. Ekonomové přitom podle průzkumu agentury Reuters počítali se vznikem 185 000 nových pracovních příležitostí.

Překvapivě slabé údaje o tvorbě pracovních míst nicméně podle analytiků nemusí znamenat, že americká centrální banka (Fed) ustoupí od předpokládaného zvýšení úrokových sazeb v tomto měsíci. "Údaj o květnové tvorbě pracovních míst je z pohledu odhadů mírným zklamáním, číslo je ovšem i tak dost vysoké na to, aby se situace na trhu práce nadále zlepšovala," poznamenal Michael Feroli, hlavní ekonom pro USA v JPMorgan Chase. "Na celkovém příběhu americké ekonomiky se nic nemění. Očekávání, že Fed znovu zvýší úrokové sazby tento měsíc, také zůstává v platnosti," dodal Feroli.

Pozornost se v pátek také soustředila na summit EU a Číny, na němž se řešilo zejména čtvrteční rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa odstoupit od pařížské klimatické dohody. Trumpův krok vyvolal takřka bezvýhradně kritické reakce po celém světě a mnohé země slíbily, že budou dohodu nadále dodržovat.

Regionální index STOXX Europe 600 si připsal 0,23 % na 392,55 bodu, za celý týden zpevnil o 0,31 %. Britský FTSE 100 krátce po otevření vystoupal na nové historické maximum 7 598,99 bodu, následně však mírně klesl a uzavřel se ziskem 0,05 % na 7 547,63 bodu (za celý týden, který byl z důvodu státního svátku ochuzen o pondělí, přišel o 0,09 %). Francouzský CAC 40 si polepšil o 0,47 % na 5 343,41 bodu (za celý týden +0,13 %) a německý DAX stoupl o 1,25 % na 12 822,94 bodu (za celý týden +1,75 %).

Proti trendu šly v pátek akcie těžařských společností, které do mínusu poslaly zprávy, že i přes pokračující snižování produkce ropy kartelu OPEC a některých nečlenských států je na trzích stále nadbytek černého zlata. Cena ropy klesala i navzdory pátečním datům ruského ministerstva pro energetiku, které uvedlo, že denní těžba ropy v Rusku se v květnu snížila na 10,947 milionů barelů z dubnových 11 milionů barelů.

Z individuálních akcií stojí za zmínku propad španělské Banco Popular, jejíž cenné papíry zlevnily o více než 17 % po zprávě, že evropský úřad pro bankovní dohled banku uzavře, pokud finanční dům nenajde kupce.

Evropské akcie (2. června 2017)                 Zdroj: CNBC

Hlavní páteční události na evropských trzích

• Česká ekonomika v 1. čtvrtletí meziročně vzrostla o 2,9 % a proti předchozímu čtvrtletí byla vyšší o 1,3 %. Hospodářství tak mezičtvrtletně rostlo nejrychleji za poslední dva roky. V pátek o tom informoval Český statistický úřad, který potvrdil svůj předběžný odhadu z poloviny května.
• Denní těžba ropy v Rusku se v květnu snížila na 10,947 milionů barelů z dubnových 11 milionů barelů, uvedlo v pátek ruské ministerstvo pro energetiku. Moskva tak splnila svůj závazek vyplývající z dohody 22 předních světových těžařů o omezení těžby. Ruská těžba klesla pod 11 milionů barelů poprvé od srpna 2016, kdy země těžila 10,71 milionů barelů denně.
• Víkendový výpadek počítačů letecké společnosti British Airways způsobila lidská chyba. Informuje o tom ve svém pátečním vydání deník The Times, z něhož cituje agentura Reuters. Jeden z techniků údajně omylem vypnul přívod elektrické energie, když prováděl běžnou údržbu. Následný kolaps počítačů přinutil aerolinky rušit lety z letišť Heathrow and Gatwick, protože nebyl k dispozici funkční záložní systém. Plný provoz BA obnovily až v úterý a nyní sčítají škody, které půjdou do milionů liber.
• Řecká ekonomika se v prvním čtvrtletí podle revidovaných údajů nepropadla do recese. Hrubý domácí produkt za leden až březen vzrostl ve srovnání s předchozím čtvrtletím o 0,4 procenta, uvedl v pátek řecký statistický úřad Elstat. Předběžné údaje v polovině května uváděly, že HDP klesl o 0,1 procenta.

Hlavní události tohoto týdne na evropských trzích

• Prezident Evropské centrální banky Mario Draghi v pondělí na pravidelném slyšení před poslanci Evropského parlamentu v Bruselu uvedl, že ekonomický výhled eurozóny se zlepšuje a rizika, která by ohrožovala růst evropské ekonomiky se snižují. Přesto by tyto pozitivní náznaky podle jeho slov neměly být přeceňovány, neboť hospodářský růst eurozóny stále není na takové úrovni, jakou by ECB ráda viděla. Z tohoto důvodu je i nadále nutné zachovat ve stávající podobě program kvantitativního uvolňování.
• Britské aerolinky British Airways (BA) mají v pondělí stále problémy při vypravování svých letů z letišť Heathrow a Gatwick. Ty způsobil sobotní výpadek počítačového systému. Podle šéfa BA Alexe Cruze problém zavinilo elektrické přepětí, kvůli kterému selhaly i záložní systémy. Nešlo o kybernetický útok. Aerolinka zrušila 27 pondělních letů, dalších 117 je zpožděných. Španělské sesterské aerolinky BA Iberia a Air Nostrum v pondělí musely zrušit přes 320 letů.
• Evropská komise schválila záměr francouzské elektrárenské společnosti EDF převzít divizi francouzské jaderné skupiny Areva pro výrobu reaktorů. Komise v pondělí oznámila, že plánovaná transakce nevzbuzuje obavy ohledně narušení hospodářské soutěže. Státem kontrolovaná EDF chce v divizi převzít podíl 51 až 75 procent. Hodnota divize se podle agentury Reuters pohybuje kolem 2,5 miliardy eur.
• Celkový dluh obyvatel ČR přesáhl na konci prvního čtvrtletí poprvé dva biliony korun, meziročně vzrostl o 162 miliard Kč. Naopak dluh ohrožený nesplácením se meziročně snížil o šest miliard na 41 miliard korun. Podíl ohroženého dluhu tak klesl na dvě procenta celkového dluhu. Vyplývá to z údajů, které v úterý zveřejnil Bankovní registr klientských informací.
• Podle guvernéra České národní banky (ČNB) Jiřího Rusnoka není dva měsíce po ukončení měnových intervencí zatím naléhavý důvod ke zvýšení úrokových sazeb. Vývoj kurzu koruny i inflace je pozitivní, řekl v úterý v Bouzově na Olomoucku Rusnok, který připustil zvýšení sazeb v druhé polovině roku. Záležet bude na nových prognózách.
• Znojemský výrobce netkaných textilií Pegas Nonwovens chce letos vyplatit akcionářům dividendu 1,30 eura za akcii. Pokračuje tak v progresivní dividendové politice. V posledních pěti letech zvyšuje každoročně výplatu o pět až deset centů. Letos si mají akcionáři rozdělit 12 milionů eur. Vyplývá to z návrhu usnesení valné hromady, který společnost v úterý poskytla médiím. Valná hromada se uskuteční 15. června v Lucemburku.
• Evropská komise v úterý nabídla členským zemím a Evropskému parlamentu svou představu o podobě rozpočtu Evropské unie pro rok 2018. Počítá v něm se závazky ve výši 160,6 miliardy eur a platbami 145,4 miliardy eur. To je o 8,1 procenta více než v rozpočtu letošním, a to především kvůli plnému náběhu čerpání z evropských fondů. Komise v úterý zdůraznila, že rozpočet má sloužit k oživení hospodářského růstu, strategickým investicím a také k praktickému řešení migrační problematiky uvnitř EU i za hranicemi.
• Spotřebitelská důvěra ve Spojeném království v květnu vzrostla na čtyřměsíční maximum. Tlak na životní úroveň nicméně bude pokračovat s tím, jak budou Britové nadále čelit růstu inflace, kterou tlačí vzhůru oslabení libry poté, co země ohlásila odchod z Evropské unie.
• Polská banka PKO prohlásila, že má zájem o velkou banku v České republice. Jediná teoreticky dostupná banka k prodeji je česká pobočka UniCredit. "Případná akvizice by dále zvýšila již nyní silně konkurenční prostředí v oblasti korporátního bankovnictví. Není to však poprvé, co PKO něco podobného prohlásila," říká analytik z České spořitelny Petr Bártek.
• Dluhy českých domácností letos stále rostou, v dubnu stouply o 8,41 miliardy Kč na zhruba 1,455 bilionu Kč. Dluhy nefinančních podniků vzrostly o 18,88 miliardy Kč na 1,042 bilionu Kč. Vyplývá to z údajů, které ve středu zveřejnila Česká národní banka. Dluhy domácností stoupají vytrvale každý měsíc již od loňského února.
• Nejvyšší zhodnocení přináší nyní bohatým Čechům stavební pozemky, rezidenční nemovitosti a takzvané startupy. Zemědělská půda či nákup firem už mezi bohatými lidmi nejsou v kurzu. Vyplývá to z průzkumu J&T Banky mezi téměř 200 lidmi, jejichž disponibilní majetek má hodnotu minimálně milion dolarů. V Česku je podle odhadů zhruba 28 000 dolarových milionářů.

• Italská ekonomika rostla v prvním čtvrtletí tempem 0,4 procenta, zejména díky vyšší domácí poptávce. Vyplývá to z revidovaných údajů statistického úřadu ISTAT, který v polovině května odhadoval čtvrtletní růst na 0,2 procenta. Revidované údaje vzbuzují naději, že se vládě podaří splnit plánované zvýšení HDP na letošní rok o 1,1 procenta.

• Aktivita ve zpracovatelském sektoru eurozóny v květnu rostla nejrychleji za více než šest let. Novým zakázkám nezamezil ani růst cen. Vyplývá to z průzkumu mezi nákupními manažery, jehož výsledky ve čtvrtek zveřejnila společnost IHS Markit. Index nákupních manažerů PMI se v květnu podle očekávání zvýšil na 57,0 bodu z 56,7 bodu v dubnu, kdy byl nejvýše od roku 2011.

• Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker nesouhlasí s návrhem německé vlády, aby dotace z unijních fondů byly napříště vázány na dodržování zásad právního státu v jednotlivých členských zemích. Svůj negativní postoj Juncker vyjádřil v Berlíně při čtvrteční diskuzi o budoucnosti Evropské unie po odchodu Británie.

• Americký výrobce barev a nátěrů PPG Industries vzdává snahu o převzetí svého nizozemského konkurenta Akzo Nobel, za kterého v poslední, vylepšené nabídce chtěl zaplatit 26,9 miliardy eur. Firma Akzo Nobel snahy o převzetí odmítala a k poslední, neformální nabídce se ani nevyjádřila. PPG se proto podle čtvrtečního prohlášení rozhodla formální nabídku nepodat, napsala agentura Reuters.

• Americký výrobce zemědělských a stavebních strojů Deere & Co. koupí za 4,6 miliardy eur německou firmu Wirtgen Group, která je největším světovým výrobcem zařízení pro stavbu silnic. Americká společnost v prohlášení uvedla, že výrobky obou firem se vzájemně nepřekrývají, a Deere tak výrazně rozšíří svou nabídku strojů pro stavebnictví.

Výsledková sezóna v uplynulém týdnu

• Irská nízkonákladová letecká společnost Ryanair Holdings vytvořila v loňském fiskálním roce (do 31. března) rekordní čistý zisk 1,316 miliardy eur, což je meziroční růst o 6 procent. Počet přepravených pasažérů se zvýšil o 13 procent díky nízkým cenám letenek i rozšiřování počtu destinací, uvádí se v úterním prohlášení firmy.
• Ruská ropná společnost Lukoil v prvním čtvrtletí meziročně zvýšila zisk o 45,5 procenta na 62,3 miliardy rublů. Analytici oslovení agenturou Reuters očekávali, že zisk se zvýší jen o 16 procent. Firma těží z růstu cen ropy a oživení produkce z nových nalezišť.