Evropské burzy v pátek výrazně stouply, za celý týden však zhruba o 2 % oslabily

Regionální index STOXX Europe 600 stoupl o 1,06 % na 384,9 bodu, za celý týden však ztratil 2,13 %. Britský FTSE 100 vzrostl o 1,67 % na 7 682,27 bodu (týden: -1,01 %), francouzský CAC 40 zpevnil o 1,34 % na 5 387,38 bodu (týden: +0,69 %) a německý DAX získal 0,54 % na 12 579,72 bodu (týden: -3,83 %).

Díky rozhodnutí kartelu OPEC, že od července členské státy zvýší těžbu ropy zhruba o milion barelů denně, rostly zejména sektory ropy a zemního plynu a základních materiálů. Dařilo se také bankovnímu odvětví, které nahoru táhly italské banky, jež těžily z pátečního vyjádření jednoho z vysokých představitelů vládní strany Liga Severu, který prohlásil, že nová vláda nemá v plánu vyvést Itálii z eurozóny.

V mínusu naopak skončily akcie evropských automobilek. Mírně zlevnily cenné papíry německého automobilového koncernu Daimler, jenž ve čtvrtek uvedl, že cla uvalená na dovoz aut z USA do Číny budou mít dopad na prodej sportovně užitkových vozů značky Mercedes-Benz. O více než procento zlevnily akcie automobilky BMW.

Zhruba o 2 % naopak zdražily cenné papíry výrobce letecké techniky Airbus, jenž v pátek varoval, že by se mohl stáhnout z Británie, pokud země opustí jednotný trh a celní unii Evropské unie bez tranzitní dohody.

Evropské akcie (22. června 2018), zdroj: CNBC

Hlavní páteční události na evropských trzích

• Ministři financí zemí platících eurem se shodli na dokončení záchranného programu pro Řecko, které se po osmi letech pomoci bude moci finančně postavit na vlastní nohy. Během nočního jednání dohodli ministří výši poslední části záchranného programu na 15 miliard eur. Atény budou mít zároveň prodlouženu možnost splácet dluhy o deset let. Informovala o tom agentura Reuters s odkazem na dva představitele přítomné jednáním.
• Cenová hladina v České republice byla v loňském roce o 31 procent nižší, než činil průměr Evropské unie. Nacházela se tak na zhruba stejné úrovni jako na Slovensku. Vyplývá to z údajů statistického úřadu Eurostat. Ze zemí sousedících s Českem bylo podle Eurostatu levněji jenom v Polsku, kde byla úroveň cen o 44 procent nižší než průměr EU.
• Těsnější administrativní spolupráce a lepší výměna informací má pomoci zemím Evropské unie v boji s podvody na dani z přidané hodnoty. Na jednání v Lucembursku se na potřebných opatřeních v pátek shodli ministři financí členských zemí. Potvrdili také směrnici, která po letech platnosti provizorních pravidel trvale stanoví, že minimální standardní sazba DPH v Evropské unii má být 15 procent.
• Německá automobilka Volkswagen v rámci nové strategie zaměřené na větší decentralizaci předá zodpovědnost za řízení regionů svým značkám. Oznámil to v pátek šéf společnosti Herbert Diess, který převzal vedení automobilky v dubnu. Bezprostředně poté zahájil proměnu firemní struktury s cílem koncern zeštíhlit a podpořit rozvoj jeho značek. Škoda Auto bude nyní zodpovídat za Indii a Rusko.

Hlavní události tohoto týdne na evropských trzích

• Ceny zemědělských výrobců v květnu meziročně klesly o 4,2 procenta po dubnovém poklesu o 1,9 procenta. Naopak ceny průmyslových výrobců, stavebních prací a tržních služeb rostly. Vyplývá to z pondělních údajů Českého statistického úřadu, který zveřejnil i dubnové výsledky zahraničního obchodu. Podle nich ceny vyváženého i dováženého zboží meziročně opět klesly.
• Kvůli nejistotám spojeným s odchodem Británie z Evropské unie, vyšším cenám ropy a obavám z obchodní války britská ekonomika zřejmě letos vykáže nejpomalejší růst od roku 2009. Uvedla to v pondělí Britská obchodní komora (BCC). Zvýšení hrubého domácího produktu v letošním roce předpovídá na 1,3 procenta, v příštím roce pak na 1,4 procenta.
• Návrh rozpočtu Evropské unie na příští programovací období je pro českou vládu nepřijatelný, řekl v pondělí premiér Andrej Babiš novinářům v Pardubicích. "Je nedokonalý stejně jako ten na současné období," prohlásil. Evropa podle něj Česku nadiktovala na léta 2014 až 2020 programy, kde je velká část peněz vyčleněna na sociální oblast, ale ty se nedaří vyčerpat.
• Maďarská centrální banka se rozhodla od října zpřísnit podmínky pro poskytování hypoték. Snaží se tak podpořit zájem o úvěry s delší fixací úrokových sazeb, aby omezila rizika při splácení úvěrů v budoucnosti. Zpřísnění podmínek pro hypotéky nedávno oznámila i Česká národní banka.
• Slovenské ministerstvo financí mírně snížilo výhled letošního růstu domácí ekonomiky na 4,1 procenta z dosavadního odhadu 4,2 procenta. Úřad také očekává nejrychlejší růst mezd od globální hospodářské krize a snižování nezaměstnanosti na nová minima. Nejnovější prognózu zveřejnilo ministerstvo v úterý.
• Vláda v demisi schválila na úterním zasedání návrh rámce státního rozpočtu na příští rok a střednědobý výhled hospodaření státu pro roky 2020 a 2021. Informoval o tom tiskový odbor Strakovy akademie. Ministryně financí Alena Schillerová před jednáním novinářům řekla, že za nepřekročitelný považuje pro příští rok schodek 50 miliard korun. V létě chce s jednotlivými ministry jednat o jejich dalších požadavcích na celkem deset miliard korun. Dál se tak bude debatovat například o penězích pro začínající lékaře či o navýšení platů nepedagogických pracovníků ve školství.
• Německý institut Ifo v úterý snížil odhad růstu německé ekonomiky pro letošní i příští rok na 1,8 procenta. V předchozí prognóze předpokládal, že hrubý domácí produkt Německa se letos zvýší o 2,6 procenta a napřesrok o 2,1 procenta. Zhoršení výhledu institut zdůvodnil slabým začátkem letošního roku a zvýšenými riziky.
• Míra nezaměstnanosti na Slovensku v květnu klesla na nové minimum v novodobé historii země 5,37 procenta. Oproti dubnu, kdy činila 5,42 procenta, se ale snížila jen mírně. Informovalo o tom v úterý slovenské ústředí práce, sociálních věcí a rodiny, které v zemi řídí úřady práce.
• Průměrná úroková sazba hypoték letos v květnu zůstala na dubnových 2,51 procenta. Vyplývá to z údajů Fincentra Hypoindexu. Předloni v prosinci byla sazba na minimu 1,77 procenta. Poprvé od roku 2009 ovšem klesl meziměsíčně počet i objem nových úvěrů.
• Evropská unie v pátek začne uplatňovat cla ve výši 25 procent na dovoz některého zboží ze Spojených států. Oznámila to ve středu Evropská komise. V první fázi se bude opatření týkat zboží, jehož roční dovoz do EU dosahuje hodnoty 2,8 miliardy eur. EU tak reaguje na americká cla na dovoz oceli a hliníku.
• Ministerstvo financí navrhuje, aby do dozorčí rady energetické společnosti ČEZ byli na páteční valné hromadě firmy nově zvoleni Lubomír Lízal a Karel Tyll. Michaela Tesařová z tiskového oddělení resortu ve středu oznámila, že ministerstvo představilo minulý týden tyto nominanty vládnímu výboru pro personální nominace. Výbor následně záměr schválil.
• O transformaci energetické společnosti ČEZ bude její vedení teprve jednat s politiky. Žádné rozhodnutí zatím nepadlo. Rozdělovat na části se podnik podle generálního ředitele ČEZ Daniela Beneše nemá. S tím souhlasí i prezident Miloš Zeman. Řekli to ve středu na setkání se zaměstnanci elektrárny Ledvice na Teplicku.
• Divize německého koncernu Volkswagen pro výrobu nákladních automobilů a autobusů Truck & Bus hodlá v létě příštího roku uvést své akcie na burzu. V rámci primární veřejné nabídky akcií plánuje prodat zhruba čtvrtinový podíl. Předpokládá, že by tak mohla získat více než šest miliard eur. Německému listu Manager Magazin to řekl generální ředitel divize Andreas Renschler.
• Zahraniční dluh Česka v letošním prvním čtvrtletí klesl o 50 miliard korun na 4,322 bilionu Kč. Meziročně byl nižší o 25,1 miliardy Kč. Dluh Česka vůči cizině odpovídá 84,3 procenta hrubého domácího produktu. Vyplývá to z předběžných údajů, které ve čtvrtek zveřejnila Česká národní banka.
• Nápojářská skupina Kofola ČeskoSlovensko kupuje slovenského výrobce minerální vody Kláštorná. Značku chce oživit a vrátit na výsluní. Kofola o tom ve čtvrtek informovala v tiskové zprávě. Hodnotu akvizice firma neuvedla.

• Ministři financí zemí platících eurem ve čtvrtek svým rozhodnutím o ukončení třetího záchranného programu pro Řecko dokážou, že se evropská finanční krize stává minulostí. Při příchodu na jednání takzvané euroskupiny to novinářům řekl komisař pro hospodářské a finanční otázky, daně a cla Pierre Moscovici. Jednoznačně přitom dával najevo, že ve čtvrtek čeká kladná rozhodnutí v oblastech, které je ještě třeba uzavřít, než se Řecko po 20. srpnu po osmi letech finančně postaví na vlastní nohy.