Evropské akcie v pátek stouply, za celý týden získaly zhruba 2 %

Regionální index STOXX Europe 600 vzrostl o 0,57 % na 378,9 bodu, za celý týden pak stoupl o 2,03 %. Britský FTSE 100 získal 0,32 % na 7 207,18 bodu (týden: +1,58 %), francouzský CAC 40 si polepšil o 0,56 % na 5 480,48 bodu (týden: +2,88 %) a německý DAX posílil o 0,85 % na 11 939,28 bodu (týden: +2,82 %).

Proti trendu šly italské akcie, které do minusu poslaly rozpory v rodící se vládní koalici Hnutí pěti hvězd a Demokratické strany. Index FTSE MIB odevzdal 0,35 % na 21 322,9 bodu. Akcie banky Banco BPM zlevnily o 3,35 %.

Pomyslným vítězem dne se stala německá realitní firma Deutsche Wohnen, jejíž akcie vyletěly vzhůru o necelých 10 % poté, co německé noviny informovaly, že chystané zmrazení nájemného v Berlíně bude mírnější, než se čekalo.

Evropské akcie (30. srpna 2019), zdroj: CNBC

Hlavní páteční události na evropských trzích

• Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí rostla o 2,7 procenta, stejně jako v prvních třech měsících letošního roku. Vyplývá to ze zpřesněného odhadu a revidovaných údajů, které v pátek zveřejnil Český statistický úřad. Mezičtvrtletně byl hrubý domácí produkt vyšší o 0,7 procenta.
• Spotřebitelská důvěra v Británii byla v srpnu nejnižší za šest let, zatímco podnikatelská důvěra se dostala nejníže od roku 2011. Vyplývá to z průzkumů výzkumné společnosti GfK a britské banky Lloyds. Domácnosti i firmy mají obavy z dopadů brexitu bez dohody jak na ekonomiku země, tak na vlastní peněženku a podnikání.
• Maloobchodní tržby v Německu v červenci v reálném vyjádření klesly meziměsíčně o 2,2 procenta, když v červnu naopak vzrostly. Informoval o tom v pátek německý statistický úřad. Pokles byl nejvyšší od loňského prosince a předčil i odhady analytiků. Podle deníku Financial Times se jedná o další z náznaků toho, že největší evropská ekonomika by se mohla dostat do recese.
• Míra nezaměstnanosti v zemích eurozóny v červenci zůstala na červnových 7,5 procenta a je dále nejnižší od poloviny roku 2008. V celé Evropské unii si pak už třetí měsíc zachovala hodnotu 6,3 procenta, což je nejnižší míra nezaměstnanosti od ledna 2000, kdy se začaly tyto údaje v nynější podobě sledovat. Ukazují to sezonně přepočtené údaje, které v pátek zveřejnil statistický úřad Eurostat. Nejnižší míra nezaměstnanosti je nadále v České republice, kde činila podle údajů Eurostatu 2,1 procenta.

Hlavní události tohoto týdne na evropských trzích

• Důvěra v českou ekonomiku v srpnu mírně stoupla na 95,6 bodu z červencových 95,1 bodu. Podnikatelům, kteří byli ještě v červenci nejpesimističtější za posledních pět let, důvěra stoupla o 0,8 bodu na 93,6 bodu. Naopak důvěra spotřebitelů klesla na 105,1 bodu z červencových 106,4 bodu, vrátila se tak na květnovou a červnovou úroveň. Oznámil to v pondělí Český statistický úřad. Proti loňskému srpnu je důvěra spotřebitelů i podnikatelů nižší.
• Evropská unie očekává, že Británie dodrží všechny své finanční závazky, které učinila během členství v bloku. Obzvlášť to platí pro případ, že z EU nakonec odejde bez dohody. Uvedla to v pondělí mluvčí Evropské komise. Reagovala tak zjevně na nedělní prohlášení britského premiéra Borise Johnsona, podle nějž v případě brexitu bez dohody už země nebude unii dlužit 39 miliard liber, tedy původní odhadovanou výši "brexitového účtu".
• Zástupci Francie a Spojených států dosáhli kompromisní dohody ohledně francouzské digitální daně, kvůli které americký prezident Donald Trump pohrozil zavedením cla na dovoz francouzského vína. Agentuře Reuters to v pondělí řekl zdroj blízký jednáním. Francouzská digitální daň je namířena proti internetovým gigantům, jako jsou například americké firmy Google, Amazon či Facebook.
• Největší skandinávská stavební společnost Skanska sloučí své stavební aktivity v Polsku, České republice a na Slovensku. Zastřešovat je bude jednotka nazvaná Skanska Central Europe, kterou od 1. září povede současný prezident Skansky ČR a SR Michal Jurka. Vyplývá to ze sdělení uveřejněného v pondělí na webové stránce firmy.
• Ministerstvo financí zhoršilo proti červencové prognóze odhad růstu ekonomiky ČR pro letošní i příští rok. Nově letos čeká růst o 2,4 procenta a příští rok o 2,2 procenta. Vyplývá to z materiálů pro jednání Výboru pro rozpočtové prognózy, které MF zveřejnilo na internetu. V červencové prognóze úřad počítal letos s růstem o 2,5 procenta a příští rok o 2,3 procenta. Loni ekonomika stoupla o tři procenta.
• Hrubý domácí produkt Německa klesl ve druhém čtvrtletí o 0,1 procenta po nárůstu o 0,4 procenta v prvním kvartálu. Ve své konečné zprávě to v úterý uvedl spolkový statistický úřad, který tak potvrdil předběžné údaje ze 14. srpna. Hospodářství největší ekonomiky Evropské unie se v období od dubna do června ocitlo na pokraji recese, zejména kvůli slabšímu vývozu.
• Švédská automobilka Volvo Cars hodlá vyvážet první vozy Polestar s hybridním pohonem, které vyrábí v Číně, nejen do Evropy, ale také do Spojených států, přestože Washington může v listopadu ohlásit restrikce na dovoz automobilů. V západočínském městě Čcheng-tu byl v úterý otevřen závod na výrobu dvoudveřových hybridních kupé s karoserií z karbonového vlákna a pohonem na benzin a elektřinu, napsala agentura AP.
• Německá prokuratura v rámci vyšetřování podvodných obchodů s akciemi v úterý provedla razii v kancelářích burzovní společnosti Deutsche Börse. Oznámil to úřad prokuratury v Kolíně nad Rýnem. Mluvčí Deutsche Börse potvrdil, že úřady prohledaly kanceláře divize Clearsteam a upozornil, že vyšetřování je zaměřeno na klienty i na zaměstnance.
• Pokles spotřebitelské důvěry v Německu se po třech měsících překvapivě zastavil. Vyplývá to z výsledků průzkumu, které ve středu zveřejnil institut GfK. Údaje tak naznačují, že německou ekonomiku by nadále mohly podporovat právě spotřebitelské výdaje.
• Míra nezaměstnanosti ve Francii by se podle francouzské ministryně práce mohla do roku 2022 snížit na sedm procent, jak si vytkl současný kabinet při nástupu do funkce. Muriel Pénicaudová to ve středu řekla televizní stanici CNews. V roce 2017, kdy současná vláda prezidenta Emmanuela Macrona začínala, činila míra nezaměstnanosti 9,6 procenta.
• Britská ropná firma BP se dohodla na prodeji svého majetku na Aljašce za 5,6 miliardy USD soukromé firmě Hilcorp Energy. BP tak opouští region, ve kterém působila 60 let, uvedla agentura Reuters.
• Plán kabinetu premiéra Petera Pellegriniho hospodařit letos bez deficitu veřejných financí je v ohrožení, upozornila ve středu nezávislá slovenská rozpočtová rada. Pokud vláda neodsouhlasí dodatečné kroky, mohl by podle rady rozpočtový schodek státu přesáhnout hodnotu odpovídající jednomu procentu hrubého domácího produktu.
• Německo zvažuje, že slábnoucí ekonomiku ohroženou recesí podpoří snížením daně z firemních zisků na 25 procent. Ulevit by tak chtělo především malým a středním podnikům. Návrh ve čtvrtek podle agentury Bloomberg představil německý ministr hospodářství Peter Altmaier jako součást opatření na podporu sektoru, který v zemi vytváří 60 procent pracovních míst. Podle údajů poradenské společnosti Deloitte se sazba korporátní daně v Německu nyní pohybuje mezi 30 a 33 procenty.
• Míra nezaměstnanosti v Německu v srpnu zůstala na pěti procentech. Počet nezaměstnaných se mírně zvýšil o 4 000 lidí na 2,289 milionu. Vyplývá to ze sezonně očištěných údajů, které ve čtvrtek zveřejnil spolkový úřad práce.
• Spotřebitelská důvěra v eurozóně v srpnu podle finálních dat klesla, a zůstává tak v záporných hodnotách. Vyplývá to z údajů, které ve čtvrtek zveřejnila Evropská komise. Index důvěry se podle očekávání snížil na -7,1 bodu z -6,5 bodu v červenci. Ekonomická nálada v eurozóně se však v srpnu zvýšila, její index vzrostl na 103,1 bodu ze 102,7 bodu v předchozím měsíci. K jejímu zlepšení přispěl růst optimismu v průmyslu.
• Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v Německu podle údajů harmonizovaných s metodikou výpočtu Evropské unie v srpnu kleslo na 1 % z červencové hodnoty 1,1 %. Ukázala to čtvrteční předběžná data spolkového statistického úřadu. Analytici naopak očekávali, že inflace stoupne na 1,2 %. Ve srovnání s předchozím měsícem ceny v srpnu klesly o 0,1 % po růstu o 0,4 % v červenci (odhad: 0 %).

Výsledková sezóna v uplynulém týdnu

• Rakouské pojišťovnické skupině Vienna Insurance Group vzrostl v letošním prvním pololetí zisk před zdaněním o 10,5 % na 257,1 milionu eur. Společnost potvrdila výhled počítající s růstem hrubého předepsaného pojistného až na 10,2 miliardy eur v roce 2020.