Spotřebitelské ceny v ČR v březnu stouply o 3 %, nejvíce od října 2012

V březnu byly například brambory v meziročním srovnání dražší téměř o 75 %, pekárenské výrobky a obiloviny zdražily o 3,3 %, máslo o 8,6 % a elektřina skoro o 12 %. Levnější byly vejce, ovoce a cukr. Ve srovnání s únorem ale jejich zlevňování zpomalilo.

Elektřina byla v březnu meziročně dražší o 11,9 %, teplo a teplá voda o 4,5 % a pohonné hmoty o 2,1 %.

"Na meziroční zvyšování cenové hladiny měly největší vliv ceny v oddíle bydlení," uvedl ČSÚ. O 3,6 % více se platilo za nájemné, o 2,6 % vzrostly ceny za vodné a stočné a o 3,6 % za zemní plyn. Zdražily rovněž lihoviny, víno, pivo a tabákové výrobky.

Na růstu cen mělo podíl i zdražení služeb. Například ceny výrobků a služeb pro osobní péči vzrostly o 4,1 %, pojištění a finanční služby zdražily o 4,8 %, stravovací služby o čtyři procenta a ubytovací služby o 2,9 %. Proti loňském březnu naopak zlevnily oděvy, méně se platilo i za poštu a telekomunikace.

Proti letošnímu únoru spotřebitelské ceny v březnu vzrostly o 0,2 %. Důvodem byly hlavně vyšší ceny elektřiny.

Březnová meziroční inflace byla o 0,3 bodu vyšší, než čekala ČNB

Březnová meziroční inflace byla o 0,3 procentního bodu vyšší, než odhadovala v aktuální prognóze Česká národní banka. Uvedl to ředitel měnové sekce centrální banky Petr Král. Rozdíl podle něj způsobil výraznější meziroční růst cen potravin a mírně vyšší jádrová inflace.

Znatelné zrychlení meziročního růstu regulovaných cen v březnu naproti tomu odpovídalo prognóze centrální banky. V souladu s predikcí se také obnovil meziroční růst cen pohonných hmot. I primární dopady změn nepřímých daní v březnu odpovídaly očekávání ČNB.

"Zveřejněná data představují mírné proinflační riziko stávající prognózy ČNB," uvedl Král. Podle ní zůstávají celkové inflační tlaky silné především v souvislosti se zvyšováním mezd a pokračujícím růstem domácí ekonomiky. Tyto faktory se projevují především ve zvýšené jádrové inflaci. Zrychlení zaznamenal také růst cen potravin a regulovaných cen.

Naopak proinflační působení dovozních cen zesláblo. Podle prognózy zůstane inflace v první polovině letošního roku dočasně v horní polovině tolerančního pásma cíle ČNB. V dalším období se však celkové inflační tlaky zmírní a cenový růst zpomalí. V tom se nejprve projeví zesilující pokles dovozních cen, který bude odrážet obnovené posilování kurzu koruny a zmírnění zahraniční inflace. Také domácí inflační tlaky začnou pozvolna slábnout, a to v důsledku postupně se snižující dynamiky mezd. To povede ke stabilizaci inflace v těsné blízkosti dvouprocentního cíle ČNB, dodal Král.

Analytici: Inflace je na vrcholu, začne klesat

"Inflace podle očekávání dále stoupla, a dostala se tak na nejvyšší úroveň od konce roku 2012. Ačkoli je tak na horní hranici tolerančního pásma ČNB, centrální banka nebude z tohoto vývoje příliš nervózní, protože od května by měla začít inflace opět klesat, a to zejména z titulu vyšší srovnávací základny u cen pohonných hmot, částečně by měly pomoct také nižší ceny potravin z titulu příchodu první letošní úrody na trh," řekl hlavní ekonom ING pro ČR Jakub Seidler.

"Zdá se velmi pravděpodobné, že březen znamenal pro inflaci v letošním roce vrchol. V nadcházejících měsících inflace zřejmě zvolní s tím, jak začne působit vysoká srovnávací hladina spojená zejména s loňským růstem cen pohonných hmot. Ve zbývající části roku spatřujeme inflaci v okolí 2,5 %," uvedl analytik UniCredit Bank Patrik Rožumberský.

Růst inflace je podle hlavního ekonoma Deloitte Davida Marka odezvou rychlého růstu ekonomiky v loňském a předloňském roce. "Rychlý růst výroby vedl k vyšší poptávce po pracovních silách a při vyčerpané zásobě volných pracovních sil se tento tlak začal přelévat do vyšších mezd. Potom bylo již jen otázkou času, kdy se mzdová inflace přetaví v cenovou inflaci," uvedl. Středeční údaje o inflaci ovšem nejsou podle něj důvodem k obavám, protože inflace by měla v dalších měsících začít klesat.

"ČNB čeká, jak dopadne vývoj okolo brexitu a jaká data budou přicházet z eurozóny. I proto se poslední tisková konference guvernéra banky Jiřího Rusnoka nesla v relativně holubičím duchu. Pokud se uklidní situace (dohoda či odklad brexitu), ČNB se začne zase více dívat na domácí inflaci a zvýšení sazeb bychom v takovém případě viděli jako pravděpodobné. Naše prognóza očekává růst sazeb v srpnu, riziko jde ale již směrem ke květnovému či červnovému zasedání, pokud by se externí vlivy zlepšily," doplnil analytik Jiří Polanský z České spořitelny.