Růst sazeb v prognóze ČNB? Neberme to příliš vážně, říká ekonom
|

Růst sazeb v prognóze ČNB? Neberme to příliš vážně, říká ekonom

Česká národní banka v listopadu nepřekvapila tím, že ponechala úrokové sazby beze změny. Trh překvapila její nová prognóza, v které banka pro příští rok očekává až trojnásobný nárůst úrokových sazeb. Předchozí prognóza přitom počítala pouze s jedním zvýšením v posledním čtvrtletí roku 2021.

Česká republika Česká ekonomika Česká koruna EUR/CZK ČNB Úrokové sazby Centrální banky

Co stojí za prognózovanými vyššími sazbami? A je jejich výše vůbec optikou současného ekonomického vývoje realisticky očekávatelná? Hlavním důvodem rychlejšího zpřísňování měnové politiky v nové prognóze ČNB je poměrně optimistický výhled vývoje v zahraničí. Zatímco HDP efektivní eurozóny podle ČNB letos klesne o 7,2 %, příští rok by již měl o 4,5 % vzrůst.

Růst pro příští rok je sice oproti předchozí prognóze centrální banky o téměř procentní bod nižší, nepočítá však s opětovným prohloubením poklesu evropské ekonomiky v závěru letošního roku. V případě tuzemska přitom ČNB svůj odhad růstu HDP pro rok 2021 snížila výrazněji, a to z předchozích 3,5 % na 1,7 %.

ČNB na listopadovém zasedání ponechala sazby na stávajících úrovních, zhoršila ekonomický výhled pro příští rok
Bankovní rada České národní banky na čtvrtečním měnověpolitickém jednání ponechala úrokové sazby beze změny. Rozhodnutí bylo jednomyslné. Základní úroková sazba, od které se odvíjí úročení komerčních úvěrů, tak zůstává na 0,25 %. Podle ekonomů by sazby měly zůstat beze změny delší dobu. V nové prognóze banka zlepšila výhled vývoje tuzemské ekonomiky v tomto roce, výhled pro příští rok ovšem zhoršila. Zasedání bankovní rady se zúčastnilo všech sedm členů.

Zdá se tedy, že centrální banka přijala mírně odlišné předpoklady o vývoji pandemie u nás doma a v zahraničí. V modelovém rámci ČNB tak ECB může začít s utahováním měnové politiky prostřednictvím omezování nákupů aktiv dříve, na což musí reagovat i domácí sazby, aby zabránily oslabení koruny, a tedy i vyšší inflaci.

Již nyní ovšem víme, že Česká republika spíše patřila mezi první zasažené druhou vlnou pandemie koronaviru, ostatní státy Evropy ji v tomto bohužel následují. ECB navíc se zpřísňováním měnové politiky určitě spěchat nebude.

K vyšším sazbám v prognóze ČNB přispívá i slabší koruna. Její poprázdninový vývoj totiž vedl ČNB k tomu, že v nové prognóze očekává slabší domácí měnu i po zbytek letošního roku a po celý rok příští.

Koruna jako z učebnice
Od doby zavedení kurzového závazku v listopadu 2013 si nejen investoři, ale i firmy a domácnosti zvykli na to, že byl vývoj hodnoty koruny relativně nezajímavý. Kurz koruny vůči euru byl poměrně stabilní. Navzdory očekáváním, že po ukončení tohoto režimu se pohyby na trhu s korunou značně zvýrazní, ty i po dubnu 2017 zůstaly spíše střídmé. Teprve v průběhu letošního roku lze pozorovat celkem významnou rozkolísanost kurzu EUR/CZK.

Samotné zveřejnění vyšších sazeb pro rok 2021 bylo však pravděpodobně jedním z důvodů, které pomohly koruně na silnější úrovně. Významným faktorem byl samozřejmě také zlom v globálním sentimentu.

Důvody pro nárůst sazeb v příštím roce jsou tedy zřejmě již nedlouho po zveřejnění nové prognózy ČNB minulostí. Podstatnější nadějí pro její naplnění totiž zůstávají pouze optimistické zprávy o vývoji nové vakcíny na covid-19.

Autorem článku pro E15 z 12. listopadu 2020 je ekonom Martin Gürtler z Komerční banky.

Zdroj: E15