DIP jasně a přehledně (6. díl): Jak vybrat vhodnou investiční strategii?

Dlouhodobý investiční produkt (DIP) nabízí široké spektrum možností, jak investovat a připravit se na důchod, a to jak pro mladší investory, tak pro padesátníky. Klíčovým faktorem je volba správné investiční strategie, která odpovídá věku investora, jeho finančním cílům a rizikovému apetitu. Jaké strategie mohou být vhodné pro různé typy investorů? A jak je přizpůsobit věku?
Mladší investoři
Pro mladší generaci, která má před sebou několik dekád investování, jsou vhodné dynamické strategie s vysokým podílem akcií. Mladší investoři si mohou dovolit více riskovat, protože mají čas na vyrovnání ztrát a vybírání zisků. Významnou roli hraje i složené úročení, protože peníze nejenže vydělávají, tyto zisky se navíc dále zhodnocují. Pro mladší investory to znamená možnost dosáhnout vyššího celkového výnosu a využití výhod delšího investičního horizontu.
"Režim DIP umožňuje například investice do rizikovějších aktiv včetně technologických akcií či akciových fondů, čehož mohou využít zejména mladší investoři. Díky dlouhému investičnímu horizontu mohou mít v portfoliu nejagresivnější aktiva, která regulované trhy nabízejí," říká Tomáš Bečvář, produktový manažer Raiffeisenbank.
"Čím déle jako investor do důchodu mám, tím větší zastoupení akciových titulů si mohu dovolit. Mám-li například do důchodu více než 15 let, nemusím se bát 100% akciové strategie, byť jsem třeba konzervativní investor. Pravděpodobnost, že bych v takto dlouhém období v akciové investici prodělal, je minimální," vysvětluje Martin Luňáček, produktový manažer Portu.
Ideální je pravidelné investování s nízkými náklady, například do ETF, což z dlouhodobého hlediska vede k lepším výsledkům. "Z dlouhodobých statistik různých přístupů investování vyplývá, že prakticky nepřekonatelná je strategie pravidelného investování do široce diverzifikovaného nízkonákladového investičního nástroje, což jsou například indexové ETF nebo podílové fondy. Ačkoli v investování není nikdy nic jisté, pravidelnost společně s vysokou diverzifikací a nízkými náklady v dlouhém horizontu vedou k velice spolehlivým výsledkům," uvádí Petra Hlávková, produktová analytička ČSOB.
Střední věk a padesátníci
Pokud lidé začínají investovat kolem padesátky, doporučuje se opatrnější přístup. Vyvážené portfolio kombinující dluhopisy a akciové fondy je ideální. Je vhodné uvažovat o stabilních investicích s nižší volatilitou, jako jsou například dluhopisové a nemovitostní fondy, které poskytují stabilitu a relativní předvídatelnost.
Padesátníci mohou stále využít výhod DIP, ale s mírně konzervativnějším přístupem, protože se blíží k fázi, kdy budou své investice čerpat. "Pokud jde o investory, kteří se již přibližují k důchodovému věku, kteří se zajišťovali na stáří skrze dynamická či agresivní investiční portfolia, ti mohou své investice postupně měnit na více konzervativní, a to nákupem méně rizikových aktiv, jako jsou dluhopisy či nástroje peněžního trhu," doplňuje Bečvář.
Konzervativní vs. agresivní investoři
Investiční strategie by měla vždy odrážet investiční horizont, míru rizika, které je investor ochoten podstoupit, a jeho zkušenosti. Čím menší toleranci k riziku investor má, tím konzervativnější aktiva by měl v portfoliu mít.
"Méně zkušeným či opatrnějším bych doporučil standardní investiční poradenství a v něm doporučenou (vyváženou) investiční strategii korespondující s jejich investičním naturelem. Nemá smysl mít 100 % portfolia v akciích a budit se hrůzou z krátkodobých korekcí pokaždé, kdy ceny klesnou o 5 %. Každopádně i konzervativní investor by v rámci DIP měl mít alespoň třetinu portfolia v rizikovějších aktivech. U odvážnějších a zkušenějších investorů se nabízí ještě větší podíl rizikových aktiv a výběr konkrétních investičních instrumentů ve vlastní režii, na horizontu 10 let to může být na začátku klidně výhradně akciové portfolio," shrnuje Martin Řezáč, ředitel Erste Asset Management.
"Pokud investor patří k agresivnějším a nebojí se rizika krátkodobého propadu burz, může zvolit i portfolio, v němž budou růstová aktiva. Naopak ten, kdo má minimální nebo žádné zkušenosti s investováním, může začít pravidelně investovat do konzervativních investičních nástrojů a postupem času, když si investování 'osahá', může volit strategie rizikovější, například smíšené (balancované), a postupně se propracovat až k více rizikovým aktivům, která mají výrazně vyšší potenciál zhodnocení, které je ale nezbytně spojené i s úrovní podstupovaného rizika," doplňuje Bečvář.
DIP a flexibilita
Režim DIP poskytuje širokou škálu investičních možností pro různé investory. Důležité je, aby si každý vybral strategii, která odpovídá jeho aktuálnímu životnímu cyklu, jeho toleranci k riziku a budoucím finančním potřebám.
V rámci DIP mohou investoři upravovat výši i frekvenci vkladů podle potřeby. Zároveň je možné měnit investiční strategii a přizpůsobit ji aktuální životní etapě, finančním cílům a tržním podmínkám, což poskytuje značnou svobodu a flexibilitu při plánování dlouhodobých investic. Čím dříve se začne investovat, tím více času mají peníze na zhodnocení a růst.
"Obecně platí, že čím více se blíží doba, kdy začnu peníze čerpat, tím bych měl ubírat na riziku. V praxi to znamená to, že postupně přesunuji peníze z akcií do dluhopisů a poté do hotovosti. Nepřesouvám ale celý objem prostředků naráz, dělám to po částech, abych průběžně měnil strukturu svého portfolia například z poměru akcií a dluhopisů 80/20 na 60/40. Myslet bych měl také na to, že patrně nebudu všechny naspořené peníze vybírat v den odchodu do důchodu, ale budu je chtít čerpat postupně. Část peněz tedy mohu klidně nechat zainvestovanou v akciích i v době odchodu do penze," uzavírá Martin Luňáček.
Příští týden se budeme podrobně věnovat rizikům spojeným s DIP a jejich minimalizaci.