Drahé bydlení: Proč hypotéka není pro každého
Touha bydlet ve vlastním je v Česku hodně silná. A je jedno, jestli se o tom baví mladí, vzdělaní nebo investoři. Lidé si ale stále častěji kladou otázky: Máme na to? A je vůbec co kupovat? Hypotéky se letos dokonce dostaly i na předvolební billboardy. Je bydlení v Česku nedostupné? Podívejme se na to v perspektivě třicetileté historie hypoték.
Psal se rok 1995 a první hypotéky si lidé v Česku pořizovali se zhruba 12–13% úrokovou sazbou. Od té doby si na bydlení půjčili už 3,1 bilionu korun, hypotéku za tu dobu získalo 1,5 milionu lidí a tento typ dluhu tvoří největší podíl na celkových úvěrech v Česku.
"Do povědomí se hypotéka začala dostávat až kolem roku 2000, kdy už klesaly úroky, a stávala se tak mnohem dostupnější pro lidi s normálním příjmem," říká Michal Neubauer z UniCredit Bank, který se historií českých hypoték zabývá.
Pro současné žadatele o hypotéku je asi jen těžko představitelné, jak vypadalo vyřizování úvěru před třiceti lety. Štosy papírů, týdny a týdny vyčkávání, několik návštěv bank a úřadů. A často lidé ani neměli možnost vzít si úvěr na bydlení sami, spíše měli šanci v párech.
Dnes už se dá velká část celého procesu vyřídit z tepla domova. Stále více lidí ale propadá pocitu, že je pro ně vlastní bydlení finančně nedostupné.
Je bydlení nedostupné?
Přidejme tedy pár čísel a začněme u úrokových sazeb. V roce 1995 si lidé standardně půjčovali za 12 %, teď se sazby pohybují kolem 4,5 %. To ale automaticky neznamená žádnou výhru. Před třiceti lety byla průměrná výše půjčky na bydlení asi čtvrtinová, dnes už dosahuje 4 milionů korun, především kvůli velkému růstu cen nemovitostí v posledních letech.
Je zároveň potřeba zmínit nárůst mezd. Zatímco v roce 1995 lidé spláceli hypotéku z průměrné mzdy 8 300 korun, ta současná už přesáhla 49 tisíc korun.
Mezitím ale vedle nemovitostí zdražily i další zboží a služby, citelně například energie. "To rozhodování je ale stejné jako před třiceti lety. Musíte najít nemovitost, ve které si umíte představit žít několik let, a musíte si spočítat, jestli dlouhodobě zvládnete splácet. Možná jsou lidé v současnosti o něco náročnější," vysvětluje Neubauer.
Současná realita: Obrovské úspory a hledání nemovitostí
Měnila se také pravidla pro poskytování hypoték a nároky na to, kolik peněz lidé musejí naspořit, než úvěr vůbec získají. Z průzkumu společnosti Ipsos pro Českou bankovní asociaci vyplývá, že v posledních letech musel pořízení hypotéky odložit skoro každý druhý Čech.
Nejčastějšími důvody byly vysoké životní náklady a obava z toho, že by domácnost měla problém úvěr splácet. "Průměrná výše hypotéky se zhruba zdvojnásobila na 4 miliony během osmi let. To tempo je vysoké a reflektuje obrovskou dynamiku. Znamená to vyšší splátky, a tedy nižší dostupnost pro určitou společenskou vrstvu," dodává Neubauer.
V dalším díle seriálu 30 let hypoték v ČR se podíváme na to, kdo v Česku na hypotéku reálně dosáhne a za jakých podmínek a jak se na dostupnosti bydlení může podílet stát.
Aktuality
