Buhl (Vídeňská burza): Objemy v Praze letos porostou dvouciferným tempem
Xetra by v Praze měla být v roce 2012. Stejně tak by do té doby měli mít hráči obchodující na pražské burze mnohem lehčí přístup na ostatní trhy ze skupiny Vídeňské burzy. I tak čtyřka, do níž patří ještě Budapešť a Lublaň, hodlá bojovat s mezinárodní konkurencí. A ta je den ode dne tvrdší, jak potvrzuje nejen růst mnohých rozvíjejících se trhů, ale i pokračující vlna fúzí na těch rozvinutých, kterou potvrdilo spojení Londýna a Toronta. Vídeň & spol. přesto šanci má, řekl Investičnímu webu šéf skupiny Michael Buhl.
Mnohé země, a tím i trhy v Asii a Jižní Americe rychle rostou – a jsou tak pro burzy v našem regionu čím dál větší konkurencí. Co z pohledu investora stále mluví v náš prospěch?
Michael Buhl (MB): Je těžké tu výhodu popsat. My teď pracujeme hodně na tom, abychom byli vidět a aby bylo jasné, že naše burza a firmy na ní obchodované jsou součástí globalizovaného světa financí. Proto vyrážíme na cesty a prezentujeme firmy u nás obchodované mezinárodním investorům. To se týká i některých českých firem, které už letos budeme v rámci naší road show propagovat v různých finančních centrech světa. To firmám umožňuje o sobě něco říci. Pokud jste totiž porfoliomanažer, který sedí třeba v Londýně, tak k vám každý den dorazí z celého světa řekněme sto nápadů. Ale návštěvy máte tři, čtyři, možná pět. A my musíme být součástí této malé skupiny, my se musíme přihlásit o slovo. Prostě proto, že bez něčeho podobného si nás nikdo nevšimne.
Jak velké úspěchy očekáváte, že budete v globálních finančních centrech, jako je Londýn, mít? A jak výrazně čekáte, že by díky tomu mohla napříště narůst aktivita v našem regionu?
pokud jste porfoliomanažer, který sedí třeba v Londýně, tak k vám každý den dorazí z celého světa řekněme sto nápadů, ale návštěvy máte tři, čtyři, možná pět
MB: V dohledné době bude zapotřebí poměrně značného úsilí, abychom takového úspěchu dosáhli. Děláme, co můžeme. Tím nejdůležitějším přitom bude přechod na jednotnou obchodní platformu. A tou bude Xetra. Na tom už pracujeme. Xetra se už používá mnoho let ve Vídni, ale stejně tak v Německu na Deutsche Börse. Od prosince ji používá i další z našich trhů, slovinská Lublaň. Ve spolupráci s Prahou a Budapeští bychom pak chtěli Xetru spustit i na těchto dvou trzích, a to v roce 2012. Právě na tom teď začínáme pracovat.
ve spolupráci s Prahou a Budapeští bychom chtěli Xetru (nový obchodní systém) spustit v roce 2012
Co dalšího by mohlo zvýšit zájem zahraničních investorů o trhy ve střední a východní Evropě, respektive co dalšího pro stávající i potenciální obchodníky chystáte?
MB: Jednáme o – a nebo pracujeme na – křížovém členství. To by umožnilo všem mezinárodním i národním členům stát se bez nějakých velkých problémů členy všech trhů skupiny. Zároveň pracujeme i na společném CCP, což by opět mělo zjednodušit obchodování našich členů na všech čtyřech trzích. To vše by podle nás mohlo přispět k tomu, aby se zájem mezinárodních investorů o burzy začleněné do skupiny Vídeňské burzy zvýšil. Berte to tak, že jsme více vidět, a že prezentujeme firmy na mezinárodních trzích, abychom o ně vzbudili zájem. A i proto snad, v polovině roku 2012, kdy bude vše okolo obchodování připraveno, k nám skutečně začne proudit nějaká extra likvidita.
na vídeňské a pražské burze letos počítáme s patnáctiprocentním růstem objemu obchodů
A co letos, co se likvidity, respektive objemů týče? Čeká nás podle vašeho názoru růst?
MB: To se bude lišit trh od trhu. Co se Rakouska týče, my počítáme s patnáctiprocentním růstem. Pokud přitom srovnám leden 2010 a leden 2011, tak jsme dokonce nad touto předpovědí; takže je možné mluvit o pozitivním sentimentu. To samé by pak mělo platit i pro pražskou burzu. Ani tam nejsou žádné politické překážky. Navíc je tam cítit silné spojení s německým trhem prostřednictvím automobilového sektoru. Prostě je tu mnoho pozitivních signálů, které naznačují, že by měl zájem o Česko, a tím i objemy, růst.
díky novému systému (Xetra) na burze ve slovinské Lublani se nám podařilo získat dva nové mezinárodní členy a tři až čtyři o tom uvažují
Zmínil jste politické překážky. Nakolik právě politika bude v zemích, jako je třeba Maďarsko, napříště brzdit příliv nového kapitálu, nebo obecněji možný zájem investorů?
MB: Co se Maďarska týče, tržní sentiment je také pozitivní. Ale opačným směrem působí znárodnění peněz v penzijních fondech. Ty přitom představovaly nějakých dvacet až pětadvacet procent objemu obchodů. A to je teď pryč. Nicméně doufáme, že to nahradí rostoucí zájem o maďarský trh. Ještě bych zmínil posledního člena naší skupiny, tedy Slovinsko - díky novému systému, který od prosince má, se nám už podařilo získat dva nové mezinárodní členy. Tři až čtyři o tom, že by tam začali obchodovat v horizontu týdnů nebo měsíců, uvažují. Proto čekáme, že se i tam objemy obchodů zajímavým způsobem zvýší.
