Jak vlastně začala současná evropská krize?

Aby bylo možné najít řešení, je nejprve třeba pojmenovat příčiny krize. Namísto od Řecka začněme od opačné strany Evropy. Irsko bylo až do vypuknutí krize dáváno za vzor prosperující ekonomiky, která plnila kritéria Paktu růstu a stability lépe než Německo. Zdrojem irské prosperity byly částečně nízké daně, výhodná poloha, angličtina atd.

Z velké části však šlo o prosperitu taženou gigantickou úvěrovou expanzí. Od roku 2002 do podzimu 2008 vzrostl objem irských bankovních úvěrů trojnásobně – na více než 250 procent hrubého domácího produktu! (Pro srovnání, Česká republika má objem úvěrů zhruba na 50 procentech HDP.)

Předávkované Irsko

Bez růstu zadlužení by se Irsku sice také dařilo, ale ekonomika by rostla o něco pomaleji a nebyla by taková poptávka po řemeslnících z Polska a podobných zemí. Proč? Protože by se nenafukovala úvěrová bublina na trhu nemovitostí a hypoték. Když pak kolem roku 2008 začala splaskávat, ukázalo se, že objem úvěrů je příliš velký.

Doslova o pár let později se pak ukázalo, že objem špatných úvěrů je dokonce tak velký, že jej neunesou irské banky ani irský stát, který se za banky zaručil. Irsko se rázem ocitlo v bankrotové situaci, která byla prozatím vyřešena překlenovacím úvěrem od EU.

V irském případě šlo o krizi soukromých úvěrů, nikoli státních. Šlo tedy o klasickou bankovní krizi, nikoli o krizi veřejných financí. Čím bývají způsobeny bankovní krize? Každá bankovní krize, kterou můžeme najít v dějinách světových financí, byla způsobena nějakou formou nevhodné měnové politiky. Nízké úrokové sazby, vhodné pro ekonomiku Německa stagnující během větší části prvního desetiletí, působily na Irsko jako doping na "nabušeného" atleta. Jak známo, když se to s dopingem přežene, výsledkem je zhroucení. Což se stalo.

Španělsko: Nezaměstnanost a laciné peníze

Historie španělské krize byla dosti podobná. S tím rozdílem, že Španělsko nebylo tak docela šampionem hospodářského růstu. Silně regulovaný pracovní trh dlouhodobě škrtil hospodářský růst. Celková nezaměstnanost přesáhla v lednu 1981 hodnotu deset procent a od té doby se nechtěla vrátit do jednociferných čísel. Výsadní role odborů vytěsňovala z regulérního pracovního poměru hlavně mladé, mezi nimiž byla nezaměstnanost ještě mnohem vyšší. Do této situace přišly přípravy na zavedení eura a samotná společná měna. Po řadu let se zdálo, že euro je pro Španělsko pravým požehnáním: vždyť v květnu 2007 se podařilo stlačit nezaměstnanost dokonce na nízkou hodnotu 7,9 procenta!

V tomtéž roce rostl objem bankovních úvěrů podnikům o 25,7 procenta, což vysvětluje pokles nezaměstnanosti. Žádný hospodářský zázrak; pouze nevyčerpatelný zdroj velmi levných eurových úvěrů vytvořil zdání prosperity – na dluh.

Po splasknutí úvěrové bubliny nezaměstnanost vyskočila na 21 procent. Nezaměstnanost mladých lidí dosahuje 45 procent. Na rozdíl od Irska nemá Španělsko silný exportní průmysl. Jeho růst byl takřka výhradně tažen stavebnictvím. Zda jsou španělské banky méně zatíženy špatnými úvěry než irské, se teprve uvidí.

Portugalsko: práce zdražila o polovinu

Na počátku španělské ani irské krize nelze vystopovat žádné problémy ve veřejných financích. Šlo výhradně o bankovní krize způsobené nadměrným růstem objemu úvěrů. V případě Portugalska však nelze hovořit o bankovní krizi. Snad si banky této země si počínaly při úvěrování překvapivě rozumně – snad jde jen o důsledek relativně menšího stupně rozvoje finančního sektoru.

Pokračování článku najdete na serveru Finmag.cz