Letní pohoda podporuje riziková aktiva, hotovost přišla o královský trůn. Na jak dlouho?
Zatímco akciové trhy ve čtvrtek vystoupaly na několikaměsíční maxima, volatilita - ukazatel tržního rizika - se propadla na úrovně naposledy pozorované před finanční krizí v roce 2007. Momentálně roste vše, co má, nebo alespoň potenciálně slibuje nějaký výnos. Proto se konec konců daří českým aktivům - zpevňuje koruna, pražská burza roste a vládní dluhopisy jsou rovněž nekřesťansky drahé.
Zajímavé přitom na náhlé letní pohodě je, že se dostavila v okamžiku, kdy jsou relevantní konjunkturální data ze světové ekonomiky stále poměrně slabá a indikují další zpomalování růstu.
Důvody růstu
Ceny aktiv v lepším případě může hnát výše očekávání, že se prohlubování hospodářského útlumu brzy zastaví a trhy již s předstihem věští obrat v trendu. Druhé, méně pozitivní vysvětlení spočívá v tom, že se centrální bankám podařilo dostat do finančního systému obrovský balík likvidity, který se v okamžiku, kdy opadá největší strach z možné katastrofy uvnitř eurozóny, dává do pohybu.
Mít zaparkovanou hotovost či "skoro hotovost" na účtech s nulovým (někdy dokonce i negativním) úrokem má totiž smysl pouze v okamžiku velké obezřetnosti, kdy se dotyčný subjekt bojí, že se kdykoli může dostat do likviditních problémů. Pokud však tyto obavy pominou, nemá smysl smířit se s nulovými úroky, které fakticky znamenají, že při inflaci 2 až 3 % akceptujeme hluboce zápornou reálnou úrokovou sazbu.
Král hotovost je mrtev
Letní idylka na finančních trzích, podpořená na jedné straně příslibem centrálních bankéřů k další expanzivní akci, a na straně druhé naprosto prázdným emisním kalendářem italského a španělského státu, sesadila hotovost z královského trůnu. Pochybujeme však, že tento idylický stav vydrží déle než za horizont prázdnin. Nové přestřelky uvnitř eurozóny (například rozhodování německého ústavního soudu o fondu ESM) a nejistota před americkými volbami by mohly být dobrou záminkou k vybírání letních zisků.
