Co s tím? Italské banky jako bomba tikající pod evropskými burzami
|

Co s tím? Italské banky jako bomba tikající pod evropskými burzami

Italské referendum dopadlo tak, jak se čekalo. Premiér Renzi se svými návrhy na změnu ústavy neuspěl a bude se muset poroučet. Reakce trhu byla v pondělí pro mnohé překvapivě klidná, ba pozitivní. Nad Itálií ale visí velké otazníky. Možná největším z nich je budoucnost bankovního sektoru. Jaké největší starosti jsou s ním spojené?

Banky Eurozóna PIIGS Itálie Finanční sektor Evropské banky Ekonomické a politické hrozby Analytici ČS Petr Bártek

1. Obava o úroveň kapitálu

Obavu vyvolává především hodnota takzvaných klasifikovaných úvěrů (90 dnů po splatnosti, nesplňují další kvalitativní charakteristiky). Jejich objem dosahuje zhruba 360 miliard EUR. Na asi 60 % z nich již banky vytvořily rezervy, tudíž se jejich riziková expozice, která může proudit do zisku a ztrát, pohybuje někde okolo 150 miliard EUR. U některých z nich naděje na zlepšení ještě žije, ale zhruba 85 miliard EUR připadá na úvěry, které jsou v insolvenci. Kdyby banky celou sumu odepsaly, jejich vlastní kapitál by se rapidně propadl. Jen stěží by pak byly schopny splnit jakékoli regulatorní požadavky.

Samotná úroveň kapitálové přiměřenosti italských bank není diametrálně odlišná od jejich evropských souputnic, výhled do budoucna je v jejich případě ale nuznější. Bez schopnosti doplnit kapitál organicky skrze realizovaný zisk (ve třetím čtvrtletí sektor hospodařil se ztrátou) se banky musejí vydávat na cestu anorganickou. Jednou z variant je přímý úpis akcií na burze. Nevýhodou takového přístupu je naředění podílů stávajících akcionářů (zisk na akcii, a tedy i hodnota akcie proporcionálně klesne). Druhou možností je konvertovat dluhopisy věřitelů (s jejich schválením) do akcií. Pochopitelně lze předpokládat určitou prémii, a to v podobě vyšší konverzní hodnoty dluhopisu. Prostě a jednoduše, za jeden dluhopis věřitel dostane takový počet akcií, aby jejich hodnota byla vyšší než hodnota dluhopisu.

2. Likvidita

Banky mají v zásadě tři způsoby, jak si zajistit likviditu pro své fungování:

  • depozita,
  • mezibankovní trh,
  • prostředky centrální banky.

Italské banky také rády nabízejí své vlastní dluhopisy (například UniCredit či Intesa Sanpaolo zhruba v objemu odpovídajícím polovině jejich depozit). Politická nejistota a případné ekonomické zpomalení mohou ovlivnit objem vkladů, nejistota ohledně důvěryhodnosti italských bank by taktéž prodražila financování na mezibankovním trhu. Linky z centrální banky pak může negativně ovlivnit zhoršení ratingu italských státních dluhopisů. Ty jsou při repo operacích využívány jako kolaterál a případný haircut (snížení hodnoty, která je dluhopisu přisuzována při použití aktiva jako kolaterálu), ke kterému by při zhoršení ratingu došlo, by proces komplikoval (prodražil).

3. Přecenění dluhopisů

Řada italských bank drží poměrně velká portfolia vládních dluhopisů. Nejde o nikterak neobvyklou záležitost, protože banky svou přebytečnou likviditu užívají na nákup dluhopisů, z nichž realizují výnos. Těm mohou nadále přisuzovat nulové rizikové váhy, takže si nemusejí dělat starosti s doplněním kapitálu. Výhodou je i fakt, že nulové rizikové váhy státních dluhopisů umožňují držet větší objem prostředků u jednoho subjektu (v tomto případě vlády), než obecně dovolují evropské regulatorní standardy. Výsledkem je, že bankovní sektor zpravidla drží 20–30 % veškerých domácích státních dluhopisů. V případě italských bank jde o úroveň spíše na horní hranici tohoto pásma či lehce nad ní.

Klíčovou otázkou je to, na jak dlouho si předmětný dluhopis banka pořídila. Jestliže koupila bond s cílem držet jej do splatnosti, změna hodnoty cenného papíru ji nemusí trápit, neboť není nucena realizovat přecenění. V případě, že ale nakoupený dluhopis nevede jako držený do splatnosti, změna v ceně instrumentu promlouvá do výkazu zisků a ztrát či přímo do hodnoty vlastního kapitálu (skrze "ostatní položky úplného výsledku hospodaření"). Jednoduše řečeno, pokud dluhopisy musí banka přeceňovat, pokles jejich ceny ovlivní její regulatorní kapitál.

Pokud tedy konec Renziho vlády vyvolá výraznější politickou nejistotu, banky by mohly zaplatit bolestné v podobě ztrát z přecenění bondů. Výnosy státních dluhopisů by zamířily ještě výše a jejich cena by implicitně poklesla. Pohled na rozvahu bank UniCredit, Monte dei Paschi a Intesa Sanpaolo (a pozor, jde o údaje ke konci loňského roku) odhaluje, že se objem přeceňovaných aktiv pohybuje zhruba v pásmu 20–30 % celkové hodnoty aktiv.

Podíl vládního dluhu v bilancích bank jednotlivých zemí

4. Možné zavedení rizikové váhy pro vládní dluhopisy

V rámci regulatorního nařízení Basel III platí, že by v budoucnu i dluhopisům s investičním ratingem, avšak nižším než AA-, měly být přiřazeny rizikové váhy. V takové situaci by tedy italské (stejně jako další) banky musely držet více kapitálu, aby dodržely požadovanou míru kapitálové přiměřenosti. Ta představuje podíl regulatorního kapitálu a právě rizikově vážených aktiv. Jestliže rizikově vážená aktiva vzrostou, musí se zvýšit regulatorní kapitál, jinak ukazatel kapitálové přiměřenosti klesne.

Nedobrou zprávou pro italské banky pak je, že zhoršení ratingu by italské vládní dluhopisy přesunulo do horší skupiny, u níž by rizikové vážení bylo vyšší. Prostě a jednoduše by tak banky musely na italské vládní dluhopisy vytvářet větší objem kapitálu. Variantou by pochopitelně bylo odprodat italské vládní dluhopisy a přesunout prostředky do jiného aktiva. Konsekvence takového kroku by nicméně byly nepříjemné, neboť by výnosy italských dluhopisů zamířily výše. A jak již víme, vznikly by ztráty z přecenění, které by se započítaly do vlastního kapitálu. A asi není potřeba připomínat, že vyšší výnosy dluhopisů by dále zkomplikovaly život italské vládě.

Co s tím?

Vše uvedené ukazuje, jak rozsáhlé jsou problémy italského bankovního sektoru. Nabízí se otázka, zda existuje cesta ven. Zahrajme na optimistickou notu, naděje umírá poslední. Problém bankovního sektoru má řešení, ale většina z nich není zrovna příjemná. Podívejme se hypoteticky na čtyři z nich.

Vykoupení špatných úvěrů fondem (například Atlante)

Italské banky, pojišťovny a správci aktiv vytvořili na jaře v eurech pětimiliardový fond Atlante, jehož úkolem je zabránit hlubším problémům. Jak? Nákupem klasifikovaných úvěrů. Ty by se měly přesunout do speciálních entit (takzvaných SPV), no a tyto entity po strop naplněné klasifikovanými úvěry by odkoupil zmíněný fond.

Klíčová otázka zní, jakou cenu by Atlante byl ochotný za rizikové úvěry zaplatit. Aktuální hodnota na knihách odpovídá zhruba 40 centům na euro úvěru. Číslo odráží původní hodnotu úvěrů sníženou o již vytvořené rezervy (připomeňme si 60 % klasifikovaných úvěrů krytých rezervami). Údaj v podstatě říká, jakou hodnotu úvěrům přisuzují samotné banky. Riziko je pak vychýleno spíše dolů. Kdyby si totiž banky myslely, že hodnota úvěrů je vyšší, nevytvářely by na ně tak velké opravné položky, protože právě ony snižují hospodářský výsledek. Samozřejmě se může stát, že banka bude příliš opatrná a část rezerv bude moci později rozpustit a hospodářský výsledek si vylepšit. Je nicméně realistické předpokládat, že takovou kliku banky mít nebudou.

Aby tedy finanční domy nemusely realizovat dodatečné ztráty z klasifikovaných úvěrů, potřebovaly by, aby Atlante (či kdokoli jiný, viz níže) odkoupil jejich úvěry po zhruba 40 centech za euro. Jejich bilance by se vyčistily. Tak příznivý scénář je ovšem v reálu pramálo pravděpodobný. Zaprvé, fond, který bude úvěry vykupovat, chce také realizovat zisk. Znamená to tedy, že hodlá dosáhnout určité návratnosti vlastního kapitálu. Jeho jednání se tedy nikterak neliší od jednání jakéhokoliv investora. I proto bude jen stěží ochoten nakoupit klasifikované úvěry za jejich rozvahovou hodnotu (40 centů za euro). Jestliže totiž předpokládáme, že banka jejich ocenění provedla správně, neměl by šanci realizovat žádný zajímavější zisk. I proto bude spíše tlačit na nižší cenu (třeba 30 centů za euro).

Druhou otázkou je, jak velký bude vůbec palebný potenciál fondu. Zmiňovaných 5 miliard EUR základního kapitálu je se vší vážností plivnutí do moře. Objem klasifikovaných úvěrů, na něž neexistují rezervy, dosahuje řádově vyšších hodnot. Nutně tak bude muset být zapojen i cizí kapitál v podobě půjček. Pro samotný fond je to lákavé s ohledem na skutečnost, že s užitím finanční páky může zvýšit návratnost vlastního kapitálu (ale také rychleji zaknihuje ztráty, když věci nepůjdou podle jeho představ). Velikost finanční páky (podíl kapitálu a vlastních zdrojů) pak rozhodne o tom, jak velkou část klasifikovaných úvěrů může nákupem vytáhnout z bilancí bank. Hodně by pomohlo, kdyby stát poskytl na některé klasifikované úvěry záruky. Tím by oddálil přímé řešení z veřejného rozpočtu a dal trhu šanci napravit problémy.

Bail-in dle evropských regulí

Scénář, který má mizivou pravděpodobnost. Itálie by vstoupila do programu pomoci Evropské unie v souladu se Směrnicí pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků (BRRD). V jeho rámci se záchrana financuje i na úkor věřitelů a stát může přispět na rekapitalizaci pouze v případě, že minimálně 8 % závazků instituce půjde z kapes soukromých investorů. Jak již bylo zmíněno, italské banky rády nabízejí své dluhopisy italským domácnostem. I ony by tak musely přiložit ruku k dílu a nést část ztrát. Takový scénář je tedy faktická politická sebevražda.

Bail-out italskou vládou

Výše zmíněná regule má podle právních odborníků kličku, která by se mohla dát využít. Směrnice BRRD totiž umožňuje, aby z veřejného rozpočtu byly poskytnuty prostředky na preventivní rekapitalizaci v případě, že existuje kapitálový deficit a hrozí riziko finanční nestability na systémové úrovni. Pokud by italská vláda odargumentovala, že takové riziko existuje, může se do záchrany pustit sama, aniž by právně nazlobila své partnery.

Co si budeme nalhávat, jakoukoli záchranu zaplatí i v tomto případě daňový poplatník, je to ovšem politicky přece jen příjemnější představa. Na druhou stranu lze předpokládat, že by se postup příliš nelíbil evropským partnerům. Variantou je kromě finanční injekce rovnou danou banku znárodnit, očistit a optimálně se ziskem upsat na akciovém trhu. Málo reálné, ale možné.

Rekapitalizace bank

Nejlepší by bylo, kdyby si banky pomohly samy. Realita je ale neúprosná. Posilování kapitálu sice zní líbezně (tedy nikoli pro stávající akcionáře), ale jeho proveditelnost je diskutabilní. Úpis akcií na trhu se stěží setká s nadšenou poptávkou a převod dluhopisů na akcie je jen malou náplastí. Bez vyčištění bilancí je celé cvičení smysluplné, jen když bude opravdu rázné. V takovém případě by ale cena akcií zažila (další) volný pád, což se akcionářům jen sotva bude líbit.

Index akcií italských bank
Co musíte ráno vědět (9. dubna)
Co musíte ráno vědět (9. dubna)
před 41 minutami

Co musíte ráno vědět (9. dubna)

Jak se ve středu dařilo akciím na světových trzích, jak by koronavirus mohl americkou ekonomiku zasáhnout podle...
Musíte vědět
Americké akcie ve středu po odstoupení Sanderse z boje o Bílý dům…
Americké akcie ve středu po odstoupení Sanderse z boje o Bílý dům…
včera v 22:30

Americké akcie ve středu po odstoupení Sanderse z boje o Bílý dům výrazně posílily

Americké akcie ve středu zpevnily. Pomohla jim naděje, že koronavirová epidemie v USA je blízko vrcholu. Odstoupení...
Americké akcie Shrnutí obchodování v USA
Středa na trzích (8. dubna 2020): Evropské akciové indexy zakončily…
Středa na trzích (8. dubna 2020): Evropské akciové indexy zakončily…
včera v 22:15

Středa na trzích (8. dubna 2020): Evropské akciové indexy zakončily den smíšeně, americké indexy výrazně zpevnily

Obchodování na západoevropských akciových trzích začalo ve středu pod nulou. Dopoledne indexy ztráty mírně...
Shrnutí obchodování v USA Shrnutí obchodování v Evropě Shrnutí obchodování v ČR
Evropský výrobce letadel Airbus sníží výrobu v průměru o třetinu
včera v 20:57

Evropský výrobce letadel Airbus sníží výrobu v průměru o třetinu

Evropský výrobce letadel Airbus ve středu oznámil, že sníží výrobu v průměru o třetinu, aby se přizpůsobil poptávce....
Airbus Evropské akcie Doprava
Nissan, Mazda a Mitsubishi pošlou domů 20 000 Japonců
včera v 18:09

Nissan, Mazda a Mitsubishi pošlou domů 20 000 Japonců

Automobilky Nissan Motor, Mazda Motor a Mitsubishi Motor chtějí na nucenou dovolenou poslat 20 000 japonských...
Auta Japonsko Koronavirus
Evropské akcie se ve středu na směru neshodly, některé indexy se v…
Evropské akcie se ve středu na směru neshodly, některé indexy se v…
včera v 18:00

Evropské akcie se ve středu na směru neshodly, některé indexy se v závěru seance po celém dni v minusu dostaly nad nulu

Obchodování na západoevropských akciových trzích začalo ve středu pod nulou a indexy se v červených číslech...
Evropské akcie Shrnutí obchodování v Evropě
IIF: Globální dluh loni stoupl na rekordních 255 bilionů USD
včera v 17:30

IIF: Globální dluh loni stoupl na rekordních 255 bilionů USD

Globální dluh napříč všemi sektory v loňském roce stoupl na rekordních 255 bilionů USD a překonal 322 % hrubého...
Zadlužení Světová ekonomika Koronavirus
Pražská burza ve středu potřetí v řadě posílila, nad nulou se udržela…
Pražská burza ve středu potřetí v řadě posílila, nad nulou se udržela…
včera v 16:50

Pražská burza ve středu potřetí v řadě posílila, nad nulou se udržela navzdory poklesu cen akcií finančních společností

Pražská burza ve středu potřetí v řadě vzrostla, index PX posílil o 0,89 % na 827,66 bodu. Dařilo se mediální CME,...
Akcie ČR Shrnutí obchodování v ČR
Michl: Propad HDP by se podle spotřeby elektřiny blížil 10 pct.
včera v 16:38

Michl: Propad HDP by se podle spotřeby elektřiny blížil 10 pct.

Kdyby se ekonomická aktivita v České republice měřila spotřebou elektřiny očištěnou o vliv teplotních výkyvů,...
ČNB Česká ekonomika HDP
Sněmovna schválila vyšší podíl strukturálního deficitu na HDP
včera v 16:08

Sněmovna schválila vyšší podíl strukturálního deficitu na HDP

Sněmovna dnes ve stavu legislativní nouze schválila i přes kritiku opozice vládní novelu zákona o rozpočtové...
Rozpočet HDP Koronavirus
Maďarsko podle vlády vydá na boj s koronavirem 20 % HDP
včera v 15:56

Maďarsko podle vlády vydá na boj s koronavirem 20 % HDP

Maďarsko investuje do boje proti koronaviru dvacet procent svého hrubého domácího produktu. Podle agentury MTI to ve...
Maďarsko Koronavirus HDP
Nizozemský pivovar Heineken se potýká s dopady koronaviru
včera v 15:42

Nizozemský pivovar Heineken se potýká s dopady koronaviru

Nizozemská společnost Heineken, která je druhým největším výrobcem piva na světě a působí rovněž v České republice,...
Pivo Koronavirus Evropské akcie
Sněmovna schválila širší možnosti finančních obchodů ČNB, ekonomové…
Sněmovna schválila širší možnosti finančních obchodů ČNB, ekonomové…
včera v 15:13

Sněmovna schválila širší možnosti finančních obchodů ČNB, ekonomové krok přivítali

Česká národní banka bude mít zřejmě širší možnosti obchodování na trzích. Bude moci obchodovat s cennými papíry s...
ČNB Centrální banky Koronavirus
Polská centrální banka snížila základní úrok na půl procenta
včera v 14:58

Polská centrální banka snížila základní úrok na půl procenta

Polská centrální banka ve středu překvapivě snížila svou základní úrokovou sazbu na půl procenta z dosavadního...
Polsko Centrální banky Úrokové sazby
Investoři měli opět výrazný zájem o státní dluhopisy
včera v 14:35

Investoři měli opět výrazný zájem o státní dluhopisy

Ministerstvo financí ve středu ve třech aukcích prodalo státní dluhopisy za 28,5 miliardy korun, tedy zhruba dvakrát...
České státní dluhopisy Koronavirus
Škoda Auto znovu prodloužila odstávku výroby, zatím do 27. dubna
včera v 14:20

Škoda Auto znovu prodloužila odstávku výroby, zatím do 27. dubna

Automobilka Škoda Auto vestředu potřetí prodloužila odstávku výroby ve všech třech svých českých závodech kvůli...
Auta Česká ekonomika Koronavirus
Rúhání: Pokud MMF neschválí pomoc Íránu, bude to diskriminace
včera v 14:10

Rúhání: Pokud MMF neschválí pomoc Íránu, bude to diskriminace

Pokud Mezinárodní měnový fond Íránu neposkytne na boj s koronavirem pět miliard dolarů z mimořádného fondu, jak...
Mezinárodní měnový fond Írán Podpora ekonomiky
Analýza: Udržet v Británii zaměstnanost se citelně prodraží
včera v 13:37

Analýza: Udržet v Británii zaměstnanost se citelně prodraží

Snaha udržet v Británii zaměstnanost v časech koronavirové krize se zřejmě citelně prodraží. Jen za první tři měsíce...
Spojené království Pracovní trh Podpora ekonomiky
Tesla sníží mzdy, část pracovníků pošle na neplacenou dovolenou
včera v 13:21

Tesla sníží mzdy, část pracovníků pošle na neplacenou dovolenou

Americký výrobce elektromobilů Tesla kvůli koronaviru svým zaměstnancům dočasně sníží mzdy. Postradatelné pracovníky...
Tesla Koronavirus
Země EU podpořily další využití kohezních peněz na boj s nákazou
včera v 13:15

Země EU podpořily další využití kohezních peněz na boj s nákazou

Státy Evropské unie podpořily další využití peněz z kohezní politiky na boj s koronavirem. Velvyslanci unijních zemí...
Evropská unie Podpora ekonomiky Koronavirus