KONTEXT: Sázka na slona v porcelánu aneb Proč se v současném volatilním prostředí (ne)vyplatí investice do Indie
Indie loni od Číny převzala titul nejrychleji rostoucí velké ekonomiky světa. A pokud se naplní předpovědi letošního vývoje, žezlo si udrží. Mnohé napoví toto úterý zveřejňovaný plán centrální banky na druhé čtvrtletí. Snížení sazeb, po kterém volají byznys i ministr financí, by pravděpodobnost úspěchu zvýšilo. Nejde ale o jedinou věc, kterou by investoři měli sledovat, řekl mi Paul Milon, investiční specialista BNP Investment Partners zaměřující se na Indii. Mluvili jsme ale o řadě dalších věcí.
O (ne)udržitelnosti současného kurzu a očekávaném růstu zisků firem
Co se týče udržitelnosti současného kurzu, růst nyní zrychluje. Makroekonomická stabilita se zlepšila, akciový trh to ale ještě tolik nereflektuje. Zisky firem zahrnutých v indexu MSCI India v letošním fiskálním roce (končí v březnu) by měly meziročně vzrůst o 6 %, což je v porovnání s loňskem solidní výsledek. Ve fiskálním roce, který začíná v dubnu a končí příští rok v březnu, se čeká dokonce 18% růst. Jinými slovy, letos bychom se měli dočkat významnějšího přenosu zlepšujícího se makroekonomického prostředí do zisků firem a korporátních výsledků obecně.
O masivních investicích do infrastruktury, které jsou základem zdravého růstu
Co se infrastruktury, na kterou se nyní vláda významně soustředí, týče, je zajímavé srovnat, kolik do ní investuje Indie a kolik Čína. Stručně, Dillí má před sebou ještě hodně práce. Proč? Vezměme si například spotřebitelskou inflaci, kterou do značné míry pohánějí ceny potravin. Ty jsou ve velkém ovlivňovány monzuny, které rozhodují o (ne)úrodě. Indie sice produkuje dost na to, aby se uživila, ale vzhledem ke stavu dopravní infrastruktury (a tomu, že ne všude jsou k dispozici chladící zařízení) přichází nemalá část úrody vniveč. Proto je budovaná infrastruktura – silnice a železnice – důležitá pro zdraví ekonomiky a její další rozvoj.
O investičních příležitostech spojených s největšími problémy současné Indie
Indii trápí nedostatek pitné vody, a tento problém se podle všeho navíc bude prohlubovat. Nepochybně jde o jednu z oblastí, do nichž se bude investovat. Z pohledu akciových investorů sice zatím nejde o sektor, který by nyní nabízel mnoho zajímavého, ale i tak se nám jeden titul líbí. Jde o VA TECH WABAG, která nabízí služby související s pitnou vodou, odpadními vodami, odsolováním mořské vody a tak dále. Jde zkrátka o společnost, která v kontextu Indie a jejích problémů podniká v důležité oblasti.
O kolabujícím zájmu o indické služby, které představují třetinu exportu
Některé sektory jsou ohrožené automatizací, jiných se to stále příliš netýká. Jistou výzvu současné trendy představují například pro tradičně pojaté služby v oblasti IT, kde hrají první housle indické společnosti jako Infosys. V poslední době je proto v této oblasti růst mnohem pomalejší než v minulosti. Tradiční klienti Infosys a jí podobných firem dnes navíc investují do digitálních alternativ, které mohou utlumit poptávku po stávajících službách. To potvrzuje, že některé sektory automatizace opravdu postihne. Na druhou stranu, Indie hodně sází na nalákání výroby probíhající na nižších stupních hodnotových řetězců, která by měla zaniklá pracovní místa nahradit.
O snaze vlády rozhýbat stojaté vody (i) za pomoci konkurenčního federalismu
Indie se sestává ze 7 svazových teritorií a 29 států, což znamená komplexnost a komplikovanost. Vláda se rozhodla, že jednotlivé státy budou mít možnost ovlivňovat zákony týkající se změn vlastnictví půdy, trhu práce a podobně. Jednotlivé vlády tak mají možnost reformovat věci tak, aby nalákaly zahraniční investory. Čeká se, že se toho progresivnější státy chopí, podaří se jim nalákat peníze a vytvořit pracovní místa, a měnit tak zemi a její strukturu svým způsobem i odspodu. Příslibem toho, že by tento záměr měl fungovat, je ostatně vývoj na politické scéně v posledních letech – u moci zůstávají v jednotlivých státech ministři, kteří zajistí hospodářský rozvoj a práci, což mimo jiné souvisí i s demografií.
O cenách komodit jako možném výmolu na jinak celkem pohodové cestě
Indie dováží 80 % své čisté spotřeby ropy. Díky tomu ze současných nízkých cen výrazně těží. Vláda se k věci postavila velice chytře, když na stávajících cenách barelu neumožnila ve velkém vydělávat koncovým spotřebitelům. S pomocí zvýšené daně podstatná část úspor putovala do státního rozpočtu s tím, že se použije na plánovanou masivní obnovu a rozvoj infrastruktury. Skokové zdražení komodit by tak pro Indii mohlo znamenat problém, dokud ale bude barel za méně než 60 dolarů, nemělo by to probíhající oživení indické ekonomiky ani záměry vlády komplikovat. Rozumné zvýšení cen komodit by navíc signalizovalo oživení globální ekonomiky, což by byla opět – do jisté míry – dobrá zpráva i pro indické hospodářství.
