KONTEXT: Lesk a bída bitcoinu aneb Co dnes a za pět let (ne)hrozí nejznámější kryptoměně?

Je Satoši Nakamoto, mystický a mytizovaný tvůrce bitcoinu, ve skutečnosti celkem nezajímavý australský podnikatel Craig Wright? Tato provokativní teze na začátku května zvedla ze židlí nejen krypto-fanoušky. Wright nejprve přislíbil nezvratný důkaz, následně (ne)přesvědčil a nakonec se uklonil a ohlásil odchod ze scény. Kolem praotce všech kryptoměn i jeho dítka je díky tomu zase o něco více otazníků. I proto legenda bitcoinové komunity Marek Palatinus shrnuje největší stávající hrozby a nejpravděpodobnější budoucí podobu bitcoinu.
Hrozba zevnitř: Správa bitcoinu má své mouchy, hrozba kolapsu ale mizí
Stávající způsob diskuze o směřování bitcoinu mě mrzí. Správa projektu se prostě bude muset vyvinout, je potřeba mít širší plénum než čtyři hlavní vývojáře, kteří mají přístup do zdrojových kódů a mohou je editovat. Ani něco podobného ale nemůže zabránit případnému technickému selhání, k tomu prostě stále může dojít. Na druhou stranu jsem přesvědčen o tom, že s každým dalším dnem, kdy bitcoin funguje, je méně pravděpodobné, že by se objevila nějaká zásadní chyba na čistě technologické úrovni. Bitcoin může selhat v tom smyslu, že nebude naplňovat očekávání, jaká do něj vkládá nejširší veřejnost. Rozdělil bych to tedy na možnost, že by selhal technicky, tedy že by nezajistil bezpečnost transakcí, a sociálně, tedy proto, že nesplnil, co od něj lidé čekali.
Hrozba zvenku: Zájem mainstreamu roste, únos bitcoinu (i proto) nelze vyloučit
Ve chvíli, kdy má někdo v podstatě neomezený rozpočet, třeba tajné služby nebo centrální banky, monopol nebo kontrolu nad bitcoinem získat může. V důsledku je to nicméně jen o míře pravděpodobnosti. Něco podobného tedy možné je, zda je to ale pravděpodobné, nevím. Vezměme si v této souvislosti například diskutovaný záměr čínské národní banky stvořit vlastní centrální měnu. Vydávat decentralizovanou měnu s kontrolovaným oběhem mi připadá divné. Nevěřím přitom, že by Čína nechala lidi těžit vlastní měnu, že by nad tím nechtěla mít kontrolu. A v takovém případě to nemá smysl.
Blockchain, tedy technologie, na níž kryptoměny staví, vyžaduje robustní infrastrukturu, která umožňuje decentralizaci, nemožnost kontroly jednou entitou. Pokud se centrální entita rozhodne vydávat kryptoměnu, kterou chce kontrolovat, nebude mít v ruce nic jiného než drahou technologii. Nechme se tedy překvapit. Aktuálně jsou podobné zprávy pro bitcoin hlavně skvělé PR.
Budoucnost technologie: Blíží se demokratizace bitcoinu, která přispěje k jeho rozšíření
Protokol je daný a dosavadní diskuze naznačují, že se nejspíše hned tak měnit nebude. Myslím si ale, že kolem bitcoinu začnou vznikat startupy a služby, které technologii, na níž stojí, dokáží nějak využívat. Mám na mysli různé technologie sidechainů, tedy možnosti vytvářet vlastní blockchainy, vlastní měny, které jsou zároveň vybavené stejnou bezpečností jako hlavní bitcoinový blockchain. To je téma příštích několika let.
Mohlo by to přinést obrovskou decentralizaci mnoha služeb, které jsou dnes centralizované. Nyní je totiž spousta služeb limitována neměnností bitcoinu. Jakmile ale kolem něj bude možné postavit různé sidechainy, vše výrazně zlevní a bude to mnohem dostupnější nejširší komunitě vývojářů i podniků.
Budoucnost myšlenky: Obavy z neznáma mizí, měna z temné periferie míří do centra
I díky tomu, jak často se o potenciálu blockchainu mluví, nebudou nejspíše napříště kryptoměny takovou podivností, pokud jde o společenský rozměr. Bitcoin nakupují (a do pražské bitcoinové kavárny Paralelní Polis přicházejí) i lidé ve zralém věku. Přestávají se bát neznáma, které tato měna dříve představovala. Bitcoin je stále použitelnější a méně démonizovaný. Každým rokem se dramaticky zlepšuje rozpoznávání toho, že projekt již nějakou dobu existuje a že to asi není úplný nesmysl. To bude pokračovat, a během několika let tak bude bitcoin demytizovaný. Lidé si zvyknou, že tu je a že není potřeba se ho bát.