Noví tygři evropské a světové ekonomiky
Polský HDP se od začátku finanční krize v roce 2008 zvýšil o 15 procent, turecký o devět. Obě země by však mohla ohrozit panika v eurozóně.
Polsko a Turecko v uplynulých letech vehementně usilovaly o silnější propojení se západní Evropou – Polsko vstupem do eurozóny, Turecko do Evropské unie. V současnosti však jsou možná oba státy rády, že se jim to nepodařilo. Některé země eurozóny se totiž potýkají s velkými ekonomickými problémy, zatímco Polsko i Turecko díky svému hospodářskému růstu mohou poskytovat dobré příležitosti k investicím.
Jejich ekonomická výkonnost vzbuzuje ve světě velké naděje a obě země začínají být považované za "nové tygry" globální ekonomiky. Polská ekonomika je největší ve střední a východní Evropě, turecká zase v jihovýchodní části tohoto kontinentu a na Blízkém východě.
Hospodářský růst
Polsko bylo jedinou evropskou zemí, kterou nezasáhla recese v důsledku globální finanční krize po bankrotu banky Lehman Brothers v roce 2008. Podle Mezinárodního měnového fondu (MMF) polská ekonomika od začátku této krize narostla o 15 %. V roce 2010 se její HDP zvýšil o 3,8 % a v roce 2011 o 4,3 %.
Turecko sice finanční krize poznamenala, ale z poklesu své ekonomiky se vrátilo k velkému hospodářskému růstu. Po propadu HDP o 4,8 % v roce 2009 se dle MMF růst jeho HDP zvýšil na 9 % v roce 2010 a na 8,5 % o rok později. V polovině loňského roku se jeho ekonomika oproti začátku finanční krize zvýšila o 9 %.
Obě země se spoléhají na mladou populaci, relativně nízký státní dluh – dle MMF v roce 2011 u Polska 55,4 % HDP, u Turecka 39,4 % HDP – a rostoucí střední třídu. A mají také početnou zemědělskou populaci. V Polsku je zhruba 13 % obyvatel zaměstnaných v zemědělství a dle Světové banky vytvářejí 4 % HDP země. V Turecku to je přibližně čtvrtina Turků, kteří se podílejí na 9 % tamního HDP.
Úspěšná transformace
Obě země prošly od konce studené války obrovskou ekonomickou transformací a mají velký prostor ke zlepšení základní infrastruktury, například pokud jde o obnovu zastaralých podniků a silnic. "Šoková terapie" při přechodu k tržnímu hospodářství způsobila v mnoha zemích bývalého sovětského bloku chaos. Polsko se mu však částečně vyhnulo díky uvážlivému přístupu svých nových vůdčích politiků. Ti postupně provedli řadu reforem, například bankovnictví a obchodního zákoníku, které učinily transformaci méně bolestnou.
