Osud eura v rukou Amsterdamu
Dvě události budou letos na konci léta patřit ke klíčovým pro politickou stabilitu eurozóny. A obě se odehrají 12. září. První je rozhodnutí Německého ústavního soudu o stížnosti na podpis Německa pod Evropský stabilizační mechanismus (ESM). Druhou nizozemské volby, které skutečně mohou destabilizovat finanční trhy, přestože se jim věnuje mnohem menší pozornost.
Pravicová vláda nizozemského premiéra Marka Rutteho (Lidová strana pro svobodu a demokracii) podala letos v dubnu demisi poté, co zkrachovala její jednání s krajní pravicí – Stranou pro svobodu Geerta Wilderse – o rozpočtových úsporách menšinového kabinetu. Výsledek zářijových voleb proto bude důležitým ukazatelem ochoty jednoho z nejvýznamnějších spojenců Německa, pokud jde o úsporná opatření, pokračovat v podpoře záchranných finančních balíčků Evropské unie.
A také toho, nakolik nizozemská veřejnost umožní hlavním parlamentním stranám – například Lidové straně pro svobodu a demokracii –, jež podporují finanční pomoc jižním členským zemím eurozóny, nadále ovládat politickou scénu.
Zatím se však zdá, že se nálada proti úsporným opatřením v Evropě už netýká jen jihu. Podle nejnovějšího průzkumu veřejného mínění agentury Peil.nl by totiž v nizozemských volbách zvítězila Socialistická strana, jež by ve 150členném parlamentu získala zhruba dvakrát víc poslanců než v těch předchozích – 36 oproti 15. Lidová strana pro svobodu a demokracii je zatím druhá se 32 poslanci. Na třetím místě pak Strana pro svobodu.
Podpora Socialistické straně roste především díky jejímu volání po radikálním omezení nedávno schválených úsporných opatření a po ukončení finanční pomoci jižním státům eurozóny. Lídr této strany Emile Roemer například prohlásil: "Nedokážu s jistotou říct, jestli zachováme euro. Evropskou ekonomiku totiž úsporná opatření příliš poškozují."
