Raffaella Tenconi: Polsko zvýší sazby, ČNB naopak bude snižovat. V regionu by mohl překvapit i forint
Investoři přelévají část peněz z problematické periferie eurozóny do střední a východní Evropy. I proto je region CEE navzdory možnému dalšímu zpomalení zajímavý, říká v rozhovoru pro Investiční web ekonomka Bank of America Raffaella Tenconi. Přidává dvě překvapení, která se podle ní chystají: zvýšení sazeb v Polsku a růst maďarského forintu.
Vezmeme-li v potaz várku dat z minulého týdne, ale i obecně – jak na tom je region CEE?
Raffaella Tenconi (RT): V tuto chvíli je ve všech zemích jasně cítit ochlazení způsobené zejména poměrně výrazným zpomalením růstu exportu. Většina hlavních ukazatelů se pak ve druhém čtvrtletí přinejlepším stabilizovala. Stále však existuje nebezpečí dalšího zhoršení, a sice kvůli řecké krizi. Čím déle tato krize bude trvat, tím více bude ovlivňovat důvěru, a tím vyšší bude pravděpodobnost, že se poptávka po exportu opět o něco sníží.
Co se domácí poptávky týče, v průměru došlo v regionu ke stabilizaci, ale i v tomto případě by mohlo dojít k propadu, pokud poptávka po vývozech oslabí.
I poslední statistiky potvrzují, že se Německu relativně daří. Česko – ale například i Slovensko – jsou s ním spojeny pupeční šňůrou, ale rostou o dost pomaleji. Proč?
RT: Nyní roste Česko v porovnání s Německem pomaleji, ale léta tomu tak nebylo. V současnosti je to o domácí poptávce. Němci si teď užívají velmi nízkou nezaměstnanost; jejich mzdy poprvé po mnoha letech rostou; úspory a bohatství jsou na vysokých úrovních; cena peněz je nízká, vlastně výjmečně nízká; a euro oslabuje. O moc lepší podmínky, než mají teď, už mít nemohou.
Naopak v Česku se cena peněz během posledních tří let až tak moc nezměnila; bohatství je na solidní úrovni, ale nijak neroste – naopak se trochu snížilo, protože mzdy reálně poklesly; a nezaměstnanost je na vyšší úrovni. K tomu je potřeba přičíst i to, že jsou úsporná opatření v Česku poměrně tvrdá, to má také své důsledky.
No a proč Česko zaostává za Slovenskem? Tuto otázku si Češi kladou stále častěji.
RT: Rozdíl mezi Českem a Slovenskem bych přičetla hlavně na vrub úsporných opatření. V Česku se prostě šetří víc. Stejně tak ovšem platí, že se liší cena peněz. Slovensko se vstupem do eurozóny získalo přístup k levnějším půjčkám, v Česku se nic podobného nestalo. Když se podíváte například na ceny hypoték, na jejich financování, nic moc se nemění, ačkoli Česká národní banka celkem dramaticky snížila úrokové sazby.
Co se dá od ní a obecně od centrálních bank v regionu dále čekat?
RT: V Polsku čekáme již v červenci zvýšení sazeb. To by byl v tuto chvíli vskutku neortodoxní krok. Podle nás ovšem existuje jisté riziko, že to udělají. Polská centrální banka totiž věří tomu, že by reálné úrokové sazby měly být v dlouhodobém horizontu kladné. No a vzhledem k tomu, že se polská ekonomika drží nad vodou – není silná, to ne, ale drží se –, mají centrální bankéři pocit, že je teď příležitost ke kroku, který by něco podobného zajistil.
A co se ČNB a ostatní centrální banky v regionu?
RT: V ostatních zemích čekáme snížení sazeb. Jak jsem se zmínila, situace se nadále zhoršuje a hrozba inflace mizí. V takové situaci je každé uvolnění měnové politiky vítané. Konkrétně v případě Česka čekáme, že v srpnu dojde ke snížení sazby o 25 bodů.
Dá se tedy teď investorům doporučit polský zlotý, když díky zvýšení sazeb poroste?
RT: Co se posílení zlotého týká, potenciál je podle nás poměrně omezený, a to navzdory očekávanému utažení měnové politiky. Zejména proto, že evropské banky vyvádějí z Polska kapitál, který by měl přispět k posílení rozvahy mateřských bank. To je jeden problém. Další souvisí s vysokou mírou nejistoty v západní Evropě. Existuje totiž riziko, že dojde k odlivu investic prostřednictvím dluhopisového trhu. Proto v případě zlotého radíme opatrnost. Příležitost by se mohla objevit o něco později během roku, kdy se snad podaří krizi vyřešit a nebo utlumit.
A co čekáte od dalších měn v regionu, tedy zejména koruny a maďarského forintu?
RT: Od české koruny čekáme, že se bude pohybovat kolem současné úrovně. Ani snížení úrokové sazby podle nás s jejím kurzem moc nezahýbe. Na ten totiž mají vliv zejména přímé zahraniční investice a přebytek zahraničního obchodu. O síle měny tak bude rozhodovat výhled německé ekonomiky.
Co se forintu týká, podle nás se bude i nadále pohybovat v jistém intervalu s tím, že bude hodně náchylný k výprodejům v případech, kdy se nálada na trhu zhorší. Probíhající jednání s Mezinárodním měnovým fondem by však měla zajistit forintu jistou stabilitu. Jakmile se podaří program dohodnout, respektive spustit, může jít v rámci regionu o jednu z měn s nejlepšími výsledky.
Co to znamená z pohledu investora? Má pro něj smysl se CEE regionem nyní zabývat?
RT: Zcela určitě není žádnou výhrou, že region sousedí s eurozónou. Na druhou stranu jsme ovšem vysledovali jistý strukturální posun, tedy to, že se část kapitálu přesouvá z periferie eurozóny do střední a východní Evropy, zejména do zemí s lepším kreditem. Ty nabízejí menší míru rizika a rozumnou návratnost. I proto si myslíme, že má region stále co říci.
