Co určuje cenu akcie? Fundamenty, nebo emoce?

Akcie představuje majetkový podíl na akciové společnosti a zakládá také právo na podíl na zisku společnosti, který je vyplácený formou dividendy. U akcií, se kterými se denně obchoduje na burze, cena různě kolísá. Dlouhodobě ale roste s tím, jak firmě stoupají zisky. Jednoduše řečeno, čím větší zisky nějaká společnost generuje (potažmo rozděluje formou dividend), tím více jsou za ni investoři ochotní zaplatit.

To je ovšem značně zjednodušený pohled, který zanedbává jednu podstatnou zkušenost. Totiž že s akciemi obchodují lidé. Ve skutečnosti je to tedy malinko složitější - není až tak podstatné, jaký zisk generuje firma nyní, ale především jaké zisky bude generovat v příštích letech, respektive jaké zisky v příštích letech potenciální investoři očekávají. Například většina biotechnologických firem je dnes ve ztrátě, ale investoři u nich vidí potenciál zisků v budoucnu, a proto jsou ochotní kupovat i akcie ztrátové firmy.

Věc pak ještě komplikuje to, že každý investor od své investice čeká něco jiného, sleduje jiný horizont a tak dále.

Nakonec i růst zisků nějaké firmy může být doprovázený poklesem ceny jejích akcií, protože investoři v průměru očekávali vyšší růst zisků. Naopak pokles zisků jiné firmy může být doprovázen růstem ceny akcie, pokud investoři v průměru očekávali ještě horší hospodářské výsledky.

Ve vleku emocí

Když ale zapomeneme na jednotlivé akcie a podíváme se na akciový trh jako celek, můžeme i zde vysledovat určité trendy a zákonitosti. K tomu nám slouží různé akciové indexy. Například index S&P 500, jeden z nejpoužívanějších, který odráží průměrný vývoj hodnoty akcií pětistovky největších amerických firem.

V dlouhodobém horizontu ceny akcií neustále rostou. Tento růst dlouhodobě víceméně odpovídá vývoji nominálního hrubého domácího produktu (tedy vývoji reálného HDP + vývoji inflace). Když se nad tím na chvíli zamyslíme, smysl to dává. Vždyť HDP dlouhodobě táhne vzhůru soukromý sektor, tedy produkce firem (těch samých, s jejichž akciemi se obchoduje na burze), potažmo spotřeba domácností a veřejného sektoru.

Akciové trhy ale mají tendenci značně přestřelovat, což souvisí právě s krátkodobým očekáváním investorů na úrovni jednotlivých firem. Když se ekonomice daří a firmám rostou zisky, investoři automaticky očekávají stále další růst zisků. Když se naopak ekonomice dařit přestane a firmám klesají zisky, mnohé se dostávají do ztráty, investoři jako by přestávali věřit, že ještě někdy budou ziskové. Z dlouhodobého pohledu to vypadá až směšně, ale za těmito výkyvy jsou obyčejné lidské emoce - strach a chamtivost.

Chladně: Pád je pravděpodobný

Přitom se dá poměrně jednoduše, s pomocí základních fundamentálních ukazatelů, vysledovat, kdy se akciový trh přehřívá v přehnané euforii investorů, a kdy na trzích naopak převládá neopodstatněný strach.

Pokračování článku najdete na serveru Finmag.cz.

Zdroj: Finmag.cz