Akcie: Sázka na pobaltské tygry se může v roce 2013 vyplatit, říká Arminta Saladžienė (OMX Nasdaq)
V roce 2009 pobaltské ekonomiky zkolabovaly. Následovala drastická ozdravná kůra, díky níž nyní ekonomiky Litvy, Lotyšska i Estonska rostou, na rozdíl od většiny Evropy. A jejich růst by měl pokračovat, což na pobaltských akciových trzích sjednocených pod hlavičkou OMX Nasdaq nabízí zajímavé příležitosti. Šanci mají i drobní investoři, tvrdí v rozhovoru pro Investiční web Arminta Saladžienė, šéfka skupiny pobaltských trhů v rámci OMX Nasdaq.
Ještě v roce 2009 pobaltské republiky odepsaly 14 až 18 %. Letos by Estonsko mělo posílit o 3 %, Litva o 3 až 4 % a Lotyšsko o 4 %. Jaký bude další vývoj?
Arminta Saladžienė (AS): Základní stavebním kamenem našeho úspěchu bylo posílení konkurenceschopnosti, které proběhlo do značné míry díky vnitřní devalvaci pracovní síly. Firmy a ekonomiky z Pobaltí pak začaly ve větší míře vyvážet, což zajistilo potřebný obrat. K tomu se v poslední době přidalo oživení domácí poptávky, které by mělo vydržet. Predikce na roky 2013 a 2014 tak počítají s růstem všech tří pobaltských ekonomik v rozmezí 3 až 5 %.
Co zajímavého se díky tomu dá čekat od pobaltských burz?
AS: Export hraje v ozdravení pobaltských ekonomik významnou roli. Mnozí vývozci jsou přitom obchodováni na místních trzích, takže určitě má smysl sledovat jejich akcie. Jde například o zemědělské a potravinářské společnosti, v souvislosti s kterými je potřeba sledovat ceny komodit na světových trzích a další ekonomické dění. Letos jsme měli v Pobaltí rekordní sklizeň obilovin, dařilo se tedy akciím firem spjatých s těmito komoditami.
Které další sektory zastoupené na burze by mohly na oživení zahraniční poptávky vydělat?
AS: Farmaceutický průmysl je u nás do značné míry také tažen exportem, stejně tak doprava a logistika, která je vzhledem k poloze pobaltských zemí do značné míry provázána s vývozem a dovozem zboží. I v těchto sektorech by se tedy mohlo dít něco zajímavého.
A do jaké míry vytvoří investiční příležitosti zmíněné oživení domácí poptávky?
AS: Hodně se pracuje na infrastruktuře, na veřejných službách (utilitách) a telekomunikacích. Některé firmy přitom nabízejí zajímavou a stabilní dividendu a návratnost. Samozřejmě nesmím zapomenout ani na maloobchod, který začíná profitovat z oživení domácí poptávky. A možná bych přidala banky, pro které teď obecně po celém světě platí, že mají nízké valuace. Postupné ozdravení by to mohlo měnit.
Co byste doporučila investorům, které zajímá něco jiného než akcie?
AS: V poslední době roste aktivita na trhu s korporátními dluhopisy. Nedávno jsme například nabídli dluhopisy několika bank, a to v různých měnách. Nyní největší litevská energetická skupina Latvenergo nabídne korporátní dluhopisy ve všech pobaltských zemích, to bude velká věc. Zajímavé příležitosti v této oblasti plynou z toho, že jsou úrokové sazby celkem atraktivní, zejména pokud je srovnáte se zápornými sazbami v některých zemích. Navíc jsme součástí Evropské unie, jsme odhodláni dodržovat tuhou fiskální disciplínu a naše makroukazatele se zlepšují.
Co byste doporučila investorům, kteří toho o pobatlských trzích moc nevědí?
AS: Určitě stojí za úvahu fondy, například indexový fond navázaný na OMX Baltic Benchmark. Pod ten spadá zhruba 30 firem a je poskládán na základě tržní kapitalizace, sektorové diverzifikace a likvidity. Pro investora, který se nevyzná v jednotlivých titulech a potřebuje čas, aby se pořádně zorientoval, může být právě tento fond zajímavou možností, jak se seznámit s našimi trhy.
Právě takového investora jistě zajímají pro a proti pobaltských akciových trhů.
AS: K pozitivům nepochybně patří t, že je region skutečně dynamický. Zdejší ekonomiky patří mezi nejrychleji rostoucí v rámci celé Evropské unie, což by podle aktuálních predikcí mělo platit i nadále. Prodeje a marže firem stejně jako návratnost kapitálu obecně rostou, ačkoli je pochopitelně potřeba sledovat každou firmu zvlášť. A protože jsou akcie prvním derivativem vývoje ekonomiky, investoři teď mají možnost profitovat z hospodářského růstu. V případě drobného investora navíc může být zajímavé i to, že naše trhy nejsou příliš složité.
Co tím myslíte?
AS: Nabízíme základní nástroje – akcie, dluhopisy a fondy. Obchoduje se na základě klasických objednávek, obchodování na základě algoritmů a podobně u nás v podstatě nenajdete. Pro drobného investora je tedy celkem jednoduché věcem porozumět. Navíc je snadné na naše trhy vstoupit, protože jsou do značné míry integrované. Brokeři a banky nabízejí obchodování na všech třech pobaltských trzích, ať se rozhodnete vstoupit přes kteroukoli zemi. No a k dispozici je samozřejmě online obchodování. Jsme zkrátka "user friendly".
To jsou tedy ona pozitiva, co ale naopak mluví proti investicím do Pobaltí?
AS: Určitě je potřeba mít na paměti, že jde o malé trhy. To je zejména teď, když je likvidita nízká, podstatné. Investor by si měl být vědom rizik, která s tím souvisejí – tam, kde je likvidita menší, hrozí vyšší volatilita –, nebo si v případě, že uvažuje o větší investici, musí dobře promyslet jak vstup, tak případný exit. I tak si ale myslím, že u nás zahraniční investor najde zajímavé tituly.
