Nick Beecroft (Saxo Bank): Nakupte akcie při dalším propadu trhu. Nyní vyberte zisky a čekejte na příležitost

Němci možná již letos kývnou na eurobondy, američtí republikáni hádky o dluh ukončí hozením ručníku do ringu, a díky tomu všemu by se letos měla vyplatit sázka na riziko. První čtvrtletí ale ještě může být poměrně bouřlivé. Proto Nick Beecroft, předseda představenstva londýnské pobočky Saxo Bank, v tuto chvíli radí mírnou defenzivu. Jakmile se prý ale S&P 500 propadne o 5 a více procent, mají investoři opřít portfolio až z 60 procent o akcie.
Tradičně patříte mezi proroky zkázy. Proto předpokládám, že váš výhled na tento rok není příliš růžový. Jak špatné to podle vás tedy letos bude?
Nick Beecroft (NB): Zde v Británii se říká, že leopard nikdy nemění vzor na své kůži. Jinými slovy, lidé se nemění, pod což bych se i já donedávna podepsal. Ale pozor – já svůj vzor, tedy svůj postoj, změnil. Cítím totiž jakýsi zvláštní závan optimismu, zejména díky Americe. Jistě, je před námi několik turbulentních týdnů, možná měsíců, nabitých hádkami o fiskální útes a dluhový strop. Ale podle mě se nakonec podaří kolaps odvrátit; možná na poslední chvíli, možná se před tím dočkáme hodně ošklivých, hrozivých titulků v novinách, ale tím to také skončí.
Nemálo expertů čeká pravý opak. Tvrdí totiž, že je ideologická propast mezi demokraty a republikány příliš veliká.
NB: Republikánská strana je demoralizovaná. Ve Sněmovně reprezentantů sice má svého lídra, ale jeho pozice výrazně utrpěla. Proto si myslím, že se prostě nebudou mít chuť rvát. Navíc si určitě uvědomují, že Američané v listopadu jasně řekli, co si myslí a přejí. Tím je politika ve středu politického spektra, která vychází z kompromisu. Podle mě tak sice před začátkem března může dojít k jistému poklesu, ale ten bude možné brát jako zajímavou příležitost k nákupu. V této souvislosti mám na mysli zejména riziková aktiva, například akcie. Pokud půjdou dolů, bude to určitě zajímavá příležitost.
Podle mě se problémy s dluhem v Americe vyřeší a tamní firmy, které teď sedí na obrovské hromadě hotovosti, začnou investovat. To bude hodně významná vzpruha. Ale nečekám, že bude jediná. Krizi v eurozóně se totiž povedlo zkrotit, což by také mělo přispět k odstranění bariér, které bránily investicím a tvorbě nových pracovních míst.
Co by tento scénář mohlo ohrozit, kde jsou podle vás ohniska možných problémů?
NB: Zejména první čtvrtletí může být pro investory ošidné. Proto, pokud jste vydělali na akciích v posledním čtvrtletí loňského roku nebo na začátku toho letošního, radil bych vám alespoň část zisků vybrat. Můžeme se totiž dočkat přemetů kvůli hádkám o fiskální útes.
Navíc v Číně došlo ke zpomalení, země prochází nezbytným přerodem z ekonomiky tažené exportem na ekonomiku opírající se ve větší míře o domácí spotřebu. Bude to pomalé a ne vždy bezproblémové, což zřejmě znamená pomalejší růst. To může trhy vystrašit. No a do třetice je potřeba zmínit eurozónu, která se během roku může znovu přihlásit o slovo v negativním slova smyslu.
Znamená to, že se letos opět dočkáme spekulací o jejím rozpadu, krizových summitů a tak dále?
NB: Je tu obrovská politická vůle věci urovnat, což mě, upřímně, překvapilo. Nečekal jsem, že se za přežití unie budou politici tak prát. Evropská centrální banka se navíc výrazně vzdálila Bundesbank, tedy svým kořenům, což se také nečekalo. Proto si myslím, že eurozóna bude v pořádku. Mohou k tomu přispět i donedávna takřka vyloučené věci, ke konci roku například Němci mohou najednou začít mluvit o eurobondech. A pokud bude výkonnost evropských ekonomik nadále nepřesvědčivá – a podle mě tomu tak bude –, můžeme se dočkat i tradičnějšího kvantitativního uvolňování ze strany ECB.
Přesto varujete, že se eurozóna může v průběhu roku přihlásit. Proč tedy?
NB: Jedinou brzdou na cestě ode dna může být nespokojenost voličů. S tím, jak budou lidé ve stále větší míře pociťovat utahování fiskálních opasků, a s tím, jak nezaměstnanost poroste, se můžeme dočkat divokých, možná i tragicky končících protestů, zejména ve státech na jihu Evropy.
Pokud se tam situace vyhrotí, je možné, že se některá ze zemí dobrovolně rozhodne k odchodu z eurozóny. Může se stát, že ve společnosti vznikne poptávka po takovém kroku. Pravděpodobnost, že se něco podobného stane, bych ale vyčíslil jen na nějakých 15 až 20 %.
Vycházejme z vašeho optimistického scénáře. Jak by investoři měli tento rok – nebo alespoň jeho začátek – hrát? Zmínil jste příležitost spojenou s možným poklesem, a co dále?
NB: Pokud preferujete vyvážené portfolio, pak bych teď asi radil sázet o něco méně na akcie, než je obvyklé, řekněme 15 až 25 % portfolia. Určitě má smysl držet se dluhopisů bezpečných přístavů, tedy amerických a německých dluhopisů, možná i vybraných korporátních dluhopisů. Určitě je rozumné držet nějaké zlato, protože tiskárny peněz pojedou dále. ECB se zřejmě přidá k bankám, které již tisknou naplno.
V tomto čtvrtletí tedy radím mírnou defenzivu, ale zároveň pohotovost – pokud se například americký index S&P 500 propadne o nějakých 5 až 10 procent, nastane dobrá příležitost k nákupu. Pak si dovedu představit navýšení podílu akcií v portfoliu na 50 až 60 %.