6 možných světýlek na konci tržního tunelu
Třetí čtvrtletí skončilo a troufám si říci, že většině z nás chybět nebude. Růstu, který trval od poloviny června, došel v srpnu dech a nastal brutální výprodej na akciovém i dluhopisovém trhu. Centrální banky agresivně zpřísňovaly finanční podmínky a investoři zohledňovali vyšší sazby a očekávání zpomalení ekonomiky. To společně se silným dolarem vyvolalo i další tlak na pokles cen komodit, shrnuje vedoucí stratégů společnosti Invesco Kristina Harper. A ukazuje na půltucet pozitivních znamení, jež v poslední době na trzích vypozorovala a která naznačují, že by čtvrtý kvartál mohl být k investorům podstatně přívětivější.
Některé z uvedených statistik či indikátorů jsme již na Investičním webu probírali, nezaškodí ale vědět, že si jich všímá i strategické oddělení firmy, která spravuje klientský majetek v objemu téměř 1,5 bilionu USD.
1. Průzkum nálady mezi americkými individuálními investory na konci září dva týdny po sobě ukázala na více než 60% podíl pesimistů. To se stalo poprvé od zahájení dotazování v roce 1987. Historicky přitom akciový index S&P 500 po takto výjimečně medvědích výsledcích průzkumu nabídl v horizontu dalších šesti měsíců nadprůměrné zhodnocení.
2. Rozdíl ve výnosech 3měsíčních a 10letých vládních dluhopisů USA (považovaný za obdobně spolehlivý prediktor recese jako spread výnosů 2letých a 10letých) nejenže zatím zůstal kladný, ale od poloviny září se dokonce mírně rozšířil. To naznačuje, že recese v USA není hotová věc, případně že recese by mohla být opravdu jen mělká.
3. Prémie dluhopisů s vysokým výnosem (high yield) si udržují rozumnou úroveň. Americký High Yield Index Option-Adjusted Spread od ICE Bank of America sice plíživě narůstá, ale stále je hluboko pod svým letošním maximem. To platí i pro evropský Euro High Yield Index Option-Adjusted Spread, a to navzdory výrazným ekonomickým problémům, kterým starý kontinent čelí.
4. Některé inflační tlaky polevují, například index globálního napětí v dodavatelských řetězcích sestavovaný newyorským Fedem. Zmírňují se také inflační očekávání, přičemž průzkum Michiganské univerzity mezi spotřebiteli ukázal, že inflační očekávání USA na pět let dopředu se snížila na 2,7 % (nejnižší hodnota od července 2021) a inflační očekávání na rok dopředu klesla na 4,7 %. To by mohlo přimět Fed k méně agresivnímu zpřísňování měnové politiky.
5. Špatné zprávy jsou někdy dobré. Odhady růstu se nadále snižují. Například Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) čeká, že ekonomika eurozóny v roce 2023 poroste pouze o 0,3 % a ta německá klesne o 0,7 %. Americký index ISM ve zpracovatelském průmyslu ukázal výrazné zhoršení, zejména index nových zakázek (které lze považovat za předstihový ukazatel) klesl ze srpnových 51,3 na 47,1 bodu, tedy hluboko do období očekávání kontrakce. Centrální banky chtějí vidět ochlazení poptávky, protože to je jediná složka inflačních tlaků, kterou mohou příměji ovlivňovat. Případnou horší než očekávanou zprávu o zaměstnanosti v USA za září by trhy pravděpodobně přivítaly pozitivně s tím, že by horší data mohla Fed navést k "ubrání plynu".
6. Vlády nadále projevují ochotu zasáhnout a reagovat na velké krize, a dokonce preventivně pracovat na jejich odvracení. Vzpomeňme na intenzivní reakci mnoha vlád na pandemii. V posledních několika týdnech zasáhlo japonské ministerstvo financí na podporu jenu a Bank of England dočasně upustila od kvantitativního utahování, když prováděla nákupy státních dluhopisů, aby srazila jejich prudce rostoucí výnosy. V posledních letech jsme se naučili, že tváří v tvář vážné krizi bude mít obnovení finanční stability pravděpodobně přednost před ostatními cíli centrálních bank, jako je například kontrola inflace. Závazek Bank of England nakupovat dluhopisy v "jakémkoli rozsahu, který bude nezbytný" připomíná slib bývalého šéfa ECB Maria Draghiho udělat na podporu eura "cokoli, co bude potřeba".
Centrální banky jsou letos zatím jedním z hlavních hybatelů dění na trzích, když jejich prudké zpřísňování měnové politiky srazilo valuace a ceny akcií níže. Ve čtvrtém kvartálu se pravděpodobně připojí další faktor, a to zisky. "Nečekám, že výsledková sezóna bude pozitivní. Je otázka, nakolik je toto očekávání zohledněno v cenách akcií. Analytici již od června podstatně snižují odhady zisků za třetí čtvrtletí. Odhadovaná míra růstu zisků v rámci indexu S&P 500 byla na konci září jen 2,9 % (oproti 9,8 % k 30. červnu), což by v případě naplnění byla nejnižší míra růstu od třetího čtvrtletí 2020. Ačkoli pozitivní ziskový výhled na třetí čtvrtletí vydalo více společností z indexu S&P 500 než v posledních dvou čtvrtletích, jsem připravena na to, že zisky oproti současným očekáváním mírně zklamou. V cenách akcií to pravděpodobně do značné míry zahrnuto je, větší obavy mám ale z výhledů firem na další období," uzavírá Kristina Harper ze společnosti Invesco.
Zdroj: Invesco
