Co musíte ráno vědět (16. ledna)

1. Evropské akcie v pondělí oslabily, ztráty hlavních indexů se vešly do procenta

Obchodování na západoevropských akciových trzích v pondělí skončilo v červených číslech, z předních indexů nejvýrazněji oslabil francouzský CAC 40. V plusu uzavřely cenné papíry z odvětví cestovního ruchu, naopak akcie společností ze sektoru spotřebního zboží zlevnily. Z makroekonomických zpráv investoři vyhodnocovali mimo jiné HDP Německa a pozornost směřují také k výročnímu zasedání Světového ekonomického fóra ve švýcarském Davosu. Panevropský index STOXX Europe 600 klesl o 0,54 % na 474,19 bodu, britský FTSE 100 se snížil o 0,39 % na 7 594,91 bodu, německý DAX uzavřel se ztrátou 0,49 % na 16 622,22 bodu a francouzský CAC 40 korigoval o 0,72 % na 7 411,68 bodu.

2. Pražská burza v pondělí přerušila sedmidenní růst, ztráta však byla jen kosmetická

Pražská burza v pondělí přerušila růst, který trval sedm obchodních dnů v řadě. Ztráta ale byla minimální, index PX odepsal 0,01 % na 1 457,28 bodu. Důvodem poklesu bylo hlavně zlevnění akcií energetické společnosti ČEZ a Komerční banky.

3. Očekávané události

V noci na úterý vyjde japonská výrobní inflace. Dopoledne bude patřit německé spotřebitelské inflaci, datům z britského trhu práce a indexu důvěry investorů a analytiků v německou ekonomiku od ZEW a Spojené státy odpoledne přidají index průmyslové aktivity newyorského Fedu (Empire State index). Očekávané události celého týdne včetně odhadů analytiků najdete v našem burzovním kalendáři.

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

4. ECB by podle člena její rady guvernérů letos nemusela zahájit snižování sazeb

Hrozby plynoucí z přetrvávající vysoké inflace by mohly Evropské centrální bance zabránit v tom, aby v letošním roce zahájila snižování úrokových sazeb. A to i navzdory tomu, že nelze vyloučit hospodářskou recesi. Podle agentury Bloomberg to v pondělí uvedl guvernér rakouské centrální banky Robert Holzmann, který je zároveň členem rady guvernérů ECB.

5. Apple v Číně zlevnil celou řadu svých produktů, včetně nejnovějších iPhonů

Americká technologická společnost Apple zlevnila v Číně celou řadu svých produktů, včetně nejnovějších iPhonů. Firma, která v zemi čelí narůstající konkurenci, o tom informovala na svém webu. Obavy z toho, že by Apple mohl mít problémy s prodejem iPhonů v Číně, se podle některých analytiků negativně odráží na ceně akcií společnosti.

6. Průmyslová výroba v eurozóně v listopadu meziročně spadla o 6,8 %

Průmyslová výroba v Evropské unii v listopadu podle sezónně přepočtených údajů meziměsíčně klesla o 0,2 %, což je zlepšení proti říjnu, kdy pokles činil 0,5 %. V pondělí to uvedl unijní statistický úřad Eurostat. Meziroční vývoj se ale zhoršil, výroba klesla o 5,8 % ve srovnání s poklesem o 5,4 % v předchozím měsíci. Co se týče zemí platících eurem, tam výroba meziměsíčně klesla o 0,3 % po poklesu o 0,7 % v říjnu. Meziročně se pak výroba v eurozóně snížila o 6,8 % ve srovnání s poklesem o 6,6 % v říjnu. Meziměsíční pokles je v souladu s odhady analytiků, meziroční propad je ale výraznější, než se čekalo.

7. PwC: Optimismus mezi šéfy podniků se ve světě za poslední rok zdvojnásobil

Podíl generálních ředitelů světových firem, kteří letos věří ve zlepšení růstu globální ekonomiky, se za poslední rok více než zdvojnásobil a dostal se na 38 %. Vyplývá to z průzkumu společnosti PwC, do kterého se loni na podzim zapojilo 4 702 šéfů ze 105 zemí světa. O rok dříve zlepšení očekávalo 18 % oslovených ředitelů. Šéfové českých firem z celosvětových dat příliš nevybočují.

8. Německá ekonomika loni pod tlakem globálních krizí klesla o 0,3 %

Hrubý domácí produkt Německa se v loňském roce následkem dopadů globálních krizí snížil o 0,3 %. V pondělí to na tiskové konferenci v Berlíně na základě prvního odhadu oznámila šéfka Spolkového statistického úřadu Ruth Brandová. Vláda počítala s hospodářským poklesem o 0,4 %, pro letošek už však čeká růst. Ten zatím odhaduje na 1,3 %. Hospodářský pokles za loňský rok je v souladu s očekáváním analytiků.

9. MMF: Umělá inteligence ovlivní asi 40 % pracovních míst a zhorší nerovnost

Umělá inteligence (AI) ovlivní asi 40 % všech pracovních míst, vyplývá z nové analýzy Mezinárodního měnového fondu (MMF). Ve většině scénářů také prohloubí nerovnost, uvedla výkonná ředitelka MMF Kristalina Georgievová, která to označila za znepokojivý trend. Lidé zodpovědní za vývoj politiky a ekonomiky by to podle ní měli brát v úvahu, aby zabránili zhoršení sociálního napětí.

10. Interfax: Rusko zvažuje embargo na vývoz benzinu kvůli incidentu v rafinerii

Ruská vláda zvažuje zavedení embarga na vývoz benzinu kvůli incidentu v rafinerii Norsi společnosti Lukoil v Nižním Novgorodu. Informovala o tom v pondělí ruská zpravodajská agentura Interfax s odvoláním na zdroje obeznámené se situací. Agentura TASS nicméně později uvedla, že podle jejího zdroje z vlády se o embargu nediskutuje. Norsi patří mezi největší rafinerie v Rusku.

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

BONUS

Oxfam: Svět by se do deseti let mohl dočkat prvního dolarového bilionáře

Svět by mohl mít do deseti let prvního dolarového bilionáře. Ve zprávě zveřejněné před začátkem výročního zasedání Světového ekonomického fóra (WEF) v Davosu to v pondělí uvedla organizace Oxfam, která bojuje proti chudobě. Dodala, že rozdíly mezi velmi bohatými a většinou světové populace ještě více prohloubila pandemie nemoci covid-19. Zatímco majetek pěti nejbohatších lidí světa se od pandemie více než zdvojnásobil, pět miliard lidí za tu dobu zchudlo.

Od roku 2020, kdy svět zasáhla pandemie, se majetek pěti nebohatších lidí světa pode Oxfamu reálně zvýšil o 114 %. Do této skupiny patří ředitel automobilky Tesla Elon Musk, majitel firmy na prodej luxusního zboží LVMH Bernard Arnault a jeho rodina, zakladatel Amazonu Jeff Bezos, zakladatel technologické firmy Oracle Larry Ellison a investor Warren Buffett. Souhrnná hodnota jejich majetku se zvýšila na 869 miliard dolarů ze 405 miliard dolarů. Za tuto dobu se hodnota jejich majetku zvyšovala tempem 14 milionů dolarů za hodinu.

Na druhé straně téměř pět miliard lidí ve stejné době zchudlo. Pokud současný trend bude pokračovat, bude svět do deseti let mít prvního člověka s majetkem více než bilion dolarů, ale chudobu se nepodaří vymýtit dříve než za 229 let.

Za prvního dolarového miliardáře na světě je považován John D. Rockefeller, který díky své firmě Standard Oil tohoto majetku dosáhl v roce 1916. Pokud někdo dosáhne hranice bilionu dolarů, tedy čísla, kde je za jedničkou 12 nul, a může to být i někdo, kdo v současnosti není na žádném seznamu nejbohatších lidí světa, měl by jeho majetek stejnou hodnotu, jako je majetek Saúdské Arábie.

Zpráva Oxfamu také zjistila, že miliardáři dnes řídí nebo jsou hlavními akcionáři sedmi z deseti největších společností. Odhaduje, že 148 největších korporací dosáhlo za rok do konce června 2023 zisku 1,8 bilionu dolarů, což je o 52 % více, než činí tříletý průměr z předchozích let. To umožnilo vysokou výplatu akcionářům, přestože miliony zaměstnanců musely bojovat s krizí životních nákladů, protože inflace jim snížila reálné příjmy.

Mzdy téměř 800 milionů zaměstnanců v posledních dvou letech neudržely krok s inflací. Zaměstnanci tak za poslední dva roky přišli o 1,5 bilionu dolarů, což odpovídá téměř 25denní ztrátě mzdy každého pracovníka.

Analýza Oxfamu také zjistila, že z 1 600 největších firem na světě se jich pouze 0,4 % zavázalo vyplácet pracovníkům mzdu, která by byla dostatečná k zajištění jejich základních životních nákladů, aby nemuseli žít v chudobě, a podporovat tuto mzdu také ve svých hodnotových řetězcích. Ženě pracující ve zdravotnictví a sociálním sektoru by trvalo 1 200 let, než by si vydělala tolik, kolik si průměrně vydělá generální ředitel 100 největších společností z žebříčku Fortune za rok.

Oxfam proto vyzval vlády, aby omezily moc firem tím, že rozbijí monopoly, zavedou daň z nadměrného zisku a bohatství a podpoří alternativy k akcionářské kontrole, jako jsou formy zaměstnaneckého vlastnictví.

"S jistotou víme, že dnešní extrémní sytém akcionářského kapitalismu, který upřednostňuje stále rostoucí zisky bohatých akcionářů před všemi ostatními cíli, je hnací silou nerovnosti," uvedl vedoucí oddělení pro politiku nerovnosti Oxfamu Max Lawson.