Akcie: Pro a proti střední a východní Evropy aneb Proč na jednotlivých trzích (ne)investovat

Česká republika: Na pražské burze (stále) klid, na růst je ale zaděláno

Pražská burza prohlubuje svůj spánek. Objemy obchodů se v ospalých letních seancích pohybují v průměru kolem 400 milionů korun, tedy zhruba na desetině předkrizových úrovní. Z letargie investory neprobouzejí ani signály o výrazném meziročním zlepšení ekonomické aktivity, například růst HDP v prvním čtvrtletí o 2,9 %. My přitom na základě vybraných předstihových ukazatelů – indexy nákupních manažerů a indexy důvěry – očekáváme, že tempo růstu ekonomiky ve druhém pololetí opět může příjemně překvapit. I poslední zvýšení odhadu letošního růstu HDP ministerstvem financí z 1,7 % na 2,7 % se tak může ukázat jako příliš konzervativní.

Problém pražské burzy nyní spočívá především ve zpoždění. Hospodářský růst, který je tažen převážně exportem, se prozatím nepromítá do výše odhadů zisků veřejně obchodovaných společností.

Co se jednotlivých akcií týče, největší potenciál spatřujeme u Erste Group Bank. Ta po sérii snížených odhadů letošního zisku, které souvisely převážně s odpisy aktiv v Rumunsku a Maďarsku, od začátku roku ze své hodnoty umazala bezmála čtvrtinu. Ačkoli je kredibilita managementu značně pošramocená a banka může v Maďarsku v souvislosti plánem na předčasné splacení hypoték v cizí měně čelit dalším ztrátám, domníváme se, že jsou akcie Erste přeprodané a jejich současná tržní cena plně nereflektuje sílu aktivit v Česku ani očekávanou normalizaci zisků v příštím roce.

Rumunsko: Z otloukánka mezi premianty regionu. A může výše!

Rumunský akciový index BET letos zaznamenal nárůst o 5,9 % a po Turecku (24,6 %) a Slovinsku (23 %) je třetím nejvýkonnějším v rámci střední a východní Evropy. Pozitivní vývoj je především odrazem relativně silného ekonomického oživení a atraktivní valuace rumunských akcií. Rumunsko se nárůstem HDP o 3,9 % v prvním čtvrtletí stalo nejrychleji rostoucí ekonomikou v námi sledovaném regionu a konsenzus ohledně celoroční růstu se aktuálně pohybuje kolem 3,1 %.

Rumunský trh skýtá množství zajímavých příležitostí od bank či investičních fondů po společnosti v ropném, plynárenském a energetickém sektoru. Agregované očekávané P/E indexu BET na základě zisků za rok 2014 se aktuálně pohybuje kolem 8,4. To oproti průměru středoevropských akcií představuje diskont kolem 30 %. Průměrný dividendový výnos trhu se pohybuje kolem 5 %, přičemž vybrané společnosti v ropném, plynárenském a energetickém sektoru vyplácejí 8 až 12 % ceny akcie.

Obchodní aktivita v Bukurešti má vzestupnou tendenci, a to jednak díky postupné privatizaci státních podílů, a jednak díky IPO. Průměrný objem obchodů se začíná blížit Praze či Budapešti. Mezi faktory, které do budoucna mohou pozitivně ovlivnit vývoj trhu, lze navíc zmínit rostoucí roli domácích penzijních fondů a eventuální příliv prostředků daný možnou změnou statutu trhu z frontier na emerging v rámci indexů MSCI.

Jako atraktivní investici nadále vnímáme akcie restitučního fondu Fondul Proprietatea, které nabízejí diverzifikovanou expozici vůči trhu a jejichž dividendový výnos letos dosáhl 6 %. Akcie se obchodují s diskontem přes 32 % vůči účetní hodnotě aktiv, přičemž budoucí výkonnostní odměna manažera fondu, společnosti Templeton, je odvozena od snížení diskontu na 15 %. Ke snižování diskontu může přispět i plán zpětného odkupu akcií a prodeje podílů ve strategických společnostech. Ke zvýšení zájmu zahraničních investorů by mělo pomoci také duální obchodování akcií v Londýně, jehož spuštění je plánováno na letošní podzim.

Maďarsko: Orbánovi nezvoní hrana, Budapešť na to doplácí

Maďarský akciový trh prochází obdobnou letargií jako pražská burza. Příčiny však hledejme převážně v neortodoxních opatřeních Orbánovy populistické vlády v podobě sektorových daní či kontroverzního plánu předčasného splacení hypoték denominovaných v eurech nebo švýcarských francích. Ta totiž významně podkopala důvěru zahraničních investorů. Většina maďarských blue chips se navíc potýká se specifickými problémy, například banka OTP se zmiňovaným vládním plánem na předčasné splacení hypoték, ropná společnost MOL čelí nízkým rafinérským maržím a láme si hlavu s problematickou akvizicí společnosti INA v Chorvatsku.

Farmaceutická společnost Gedeon Richter má sice atraktivní produktové portfolio a dosahuje velmi dobrých finančních výsledků, obavy ale budí její velká prodejní orientace na trhy zemí bývalého Sovětského svazu (40 % tržeb), přičemž samotné Rusko zajišťuje firmě zhruba 25 % celkových tržeb. Mezi likvidnějšími tituly se tak letos skutečně daří jen akciím telekomunikačního operátora Magyar Telekom, jehož akcie připsaly 18 %. Jako jediné profitují z probíhajícího ekonomického oživení, optimismus přiživují spekulace o možném záměru německého vlastníka, kterým je Deutsche Telekom, skoupit zbývající volné akcie na trhu.

Polsko: Čekání na penzijní reformu, čekání na investičního Godota

Varšavská burza se v letošním roce ocitá v sevření protichůdných tlaků. Příznivý vliv ekonomického oživení kazí nejistota související s penzijní reformou. Privátní penzijní fondy byly dosud nejvýznamnějšími investory na burze, aktuálně drží 42 % volně obchodovaných akcií v rámci indexu WIG 20 a zhruba 20 % celkové tržní kapitalizace. Právě to by mohla penzijní reforma, v rámci které se podílníci soukromých fondů musejí do konce července rozhodnout, zda chtějí setrvat, či dobrovolně přejdou do státního pilíře, změnit. Z celkového počtu ekonomicky aktivních obyvatel v Polsku, tedy 16,7 milionu, se prozatím kladně vyjádřilo jen 907 tisíc. Podle našich propočtů by přitom v druhém pilíři mělo setrvat alespoň 20 % účastníků s průměrnou výší příjmů, aby byl budoucí příliv a odliv prostředků vyrovnán a fondy nemusely vyprodávat svá aktiva.

Kvůli obavám z možného převisu nabídky akcií na trhu způsobeného odlivem peněz z penzijních fondů polské akcie letos umazaly velkou část své valuační prémie. Ačkoli jsou tak rizika v cenách polských akcií částečně zohledněna, klientům stále doporučujeme tento trh spíše sledovat zpovzdálí a vyčkat na rozuzlení penzijní reformy. Pokud by se ukázalo, že odliv prostředků ze soukromých fondů nebude dramatický, akcie na burze ve Varšavě rozhodně budou stát za pozornost. Jedná se o největší a nejlikvidnější trh v regionu se širokým spektrem titulů a sektorů. Polská ekonomika by navíc letos mohla vykázat meziroční růst o 3,3 %, úrokové sazby se nacházejí na rekordně nízké úrovni a polské akcie mohou teoreticky zaznamenat příliv peněz, které investoři stáhnou z Ruska.

Mezi preferované tituly na Varšavské burze je možné zařadit akcie banky PKO BP, a to díky atraktivní valuaci a očekávané stabilizaci úrokových marží a růstu budoucích zisků. Za zmínku zároveň stojí akcie pojišťovny PZU, které se stále obchodují s nárokem na letošní dividendu 34 zlotých na akcii (dividendový výnos 7,5 %).

Řecko: Lesk a bída lákají turisty. (Také) díky tomu se padlá hvězda zvedá

Ačkoli řecký akciový trh po loňském růstu o bezmála 30 % letos předvádí smíšené výkony, domníváme se, že jsou jeho střednědobé výhledy nadále příznivé. Významným mezníkem by se mohlo stát zveřejnění HDP za druhé čtvrtletí v polovině srpna. Poté, co HDP ze svých předkrizových úrovní klesl o 23 %, bychom po šesti letech recese mohli být svědky prvního meziročního nárůstu. Pozitivní zprávy přicházejí ze sektoru cestovního ruchu, odhadovaný počet turistů by totiž letos mohl dosáhnout rekordních 18,5 milionu. Turismus přitom tvoří 17 % HDP Řecka. Stabilizovaná je prozatím i politická situace, dalším testem křehké koalice budou až prezidentské volby v březnu 2015.

Hlavním důvodem letošní rozporuplné výkonnosti řeckého trhu se stalo navyšování kapitálu řeckých bank, které si vynutily výsledky zátěžových testů. To dostalo pod silný tlak většinu bankovních titulů. Nicméně poté, co banky ve druhém čtvrtletí dohromady navýšily kapitál o 8,4 miliardy eur, jejich kapitálová vybavenost převyšuje průměr Česka, Maďarska a Polska a obchodují se těsně pod účetní hodnotou na akcii, což stojí za pozornost. Z jednotlivých titulů preferujeme National Bank of Greece a Alpha Bank.