KONTEXT: Technologie (z)mění svět. Automobil(ka) zítřka toho bude důkazem

Střední a východní Evropa se po pádu Berlínské zdi dostala díky specializaci výroby na dohled západoevropskému průměru, potenciál tohoto hospodářského modelu se ale již téměř vyčerpal. Zapojení do nadnárodních řetězců napříště nebude Česku a dalším stačit, namísto toho je potřeba se soustředit na vyšší přidanou hodnotu, tedy pomyslný posun v rámci řetězců vzhůru, vysvětlil vědecký ředitel Vídeňského institutu pro mezinárodní ekonomická studia Robert Stehrer.

Příčinou jsou jak přirozené limity modelu samotného, tak externí disruptivní síly, jež jeho zákonitosti naleptávají. Mezi ty v případě automobilového sektoru patří nástup asijských výrobců, demografií poháněné změny v poptávce a také technologická (r)evoluce, v jejímž důsledku se mimo jiné čeká rozmach autonomního řízení. Výzvy i příležitosti s tím spojené by podle ekonoma z Komerční banky Davida Kocourka (ne)měl reflektovat i český stát.

V důsledku autonomního řízení a souvisejících technologických vymožeností by se podle zakladatele Singularity University Petera Diamandise mohla poptávka po autech na západě v příštích dvaceti letech propadnout o 90 %, připomíná zakladatel 6D Academy Pavel Kysilka. Na něco podobného, obecněji výzvy a příležitosti technologiemi poháněné disrupce, se musí připravit i státní správa, bez toho totiž nebude schopna domácí byznys podpořit. Podle Kysilky to znamená mimo jiné akcent na špičkově zaplacené experty a propuštění až 80 % stávajících zaměstnanců.

Stejně tak se s tvrdou realitou zítřka, tedy potřebou (z)měnit osvědčené modely, bude muset vypořádat i drtivá většina firem, říká Vendula Čechová z konzultační společnosti PricewaterhouseCoopers prostřednictvím výčtu vybraných výzev, kterým byznys čelí.

Megatrendy, které mění globální pravidla hry, a i proto jsou často pro lokální publikum na pohled abstraktní a vzdálené, se bytostně týkají i místních dodavatelů a jejich produkce, připomíná Čechová. To svými činy stvrzují i ty největší a nejúspěšnější firmy jako ŠKODA AUTO. Podle Jana Edlmana, projektového manažera z DigiLabu Škody, například mladoboleslavský gigant počítá s tím, že jeho příjmy budou ve stále větší míře poháněny službami, zatímco klasická výroba a prodej aut a na to navázaný servis budou relativně ztrácet.

Škoda se proto profiluje (i) jako dodavatel řešení, a to například pro chytrá města v oblasti mobility a související infrastruktury. V podobných oblastech mají výrobci automobilů nespornou výhodu, moderní vozy jsou totiž počítače na kolech, připomíná Edlman s tím, že dnes průměrné auto znamená vysoké desítky milionů řádků SW kódu, zatímco pro let na Měsíc jich stačilo 145 000.

Z pohledu (dlouhodobých) investorů je schopnost firem, velkých i malých, přizpůsobit se světu za disruptivní hranou klíčová. Cest k úspěchu v tomto slova smyslu je přitom mnoho. Některé vedou přes malé, startupové inkubátory připomínající subjekty pohybující se na samém okraji firemní struktury, nebo dokonce za ní, jako je ŠKODA AUTO DigiLab. Některé zahrnují spojení velkých firem (a jejich silných stránek) a startupů (a jejich předností), což sledujeme třeba v energetice nebo světě financí.

Příkladem druhého přístupu je JPMorgan, která sleduje na tisíc malých firem experimentujících s umělou inteligencí, chatboty a podobně a na základě tohoto sledování jich již několik stovek zakomponovala do své struktury. Podobně k tomu přistupují velké automobilky, které spolupracují jak se společnostmi jako Google a Apple, tak s malými technologickými dravci. Bez něčeho podobného jim totiž hrozí vyhynutí.

Podrobnosti o konferenci Automotive Industry: Eternal Force of the Czech Economy? čítající prezentace řečníků zmíněných v tomto článku najdete ZDE. Akci jsme pořádali společně s Fakultou mezinárodních vztahů VŠE. Investiční web jako mediální partner nabídl živý přenos na svém Twitteru.