KONTEXT: Velký dluhový experiment aneb Jak dlouho zvládnou Američané vytloukat klín klínem?
Donald Trump tlačí na dluhovou pilu, a to solidnímu hospodářskému růstu navzdory. Letos prodají USA podle ministerstva financí dluh za 1,34 bilionu dolarů, což je 146% skok oproti loňsku a nejvyšší suma od záchranných operací v roce 2010. Desetileté výročí začátku Velké recese, jejímž spouštěčem bylo neudržitelné zadlužení amerických domácností, tak Bílý dům slaví originálně.
Deficit amerického rozpočtu v uplynulém fiskálním roce dosáhl 779 miliard dolarů, což znamená oproti předchozímu roku 17% navýšení. V příštím roce se má díra ve státní kase přiblížit jednomu bilionu a v dalších čtyřech letech tuto hranici překonat. Důvodem jsou zejména daňové úlevy, z nichž disproporčně těží bohatší část Ameriky, a republikánsko-demokratické rozpočtové kompromisy, díky kterým se hospodářský motor, do nějž politikaření již několik let sype písek, nezadře.
Zadlužení se dostává na úrovně, které jsou "hrozbou pro společnost" a zprostředkovaně se stávají "otázkou národní bezpečnosti", varoval minulý týden poradce prezidenta Trumpa pro národní bezpečnost John Bolton. Situace se přitom může na pohled zdát o to bizarnější, že k zabřednutí hlouběji do červených dochází v době nízké nezaměstnanosti a inflace a zároveň solidního růstu ekonomiky.
Velikost amerického dluhu a rizika s tím spojená vedou ke stále hlasitějším diskuzím o škrtech na výdajové straně rozpočtu. Ty by se podle zastánců filozofie Bílého domu měly do značné míry týkat sociálních a zdravotních programů, což podle průzkumu Marist/NPR/PBS odmítá 60 % Američanů. I proto mohou blížící se volby posílit demokraty (slibující namísto toho zrušení některých daňových odpustků), a tím prohloubit zhoubnou polarizaci politiky a společnosti.
Alternativní scénář by znamenal vyšší tlak na skupinu, která žije na hraně. Podle Centra pro inovace v oblasti finančních služeb 44 % Američanů pokrývá část základních potřeb s pomocí kreditní karty, 42 % si neodkládá na důchod vůbec nic a 30 % má na krku nezvladatelný dluh. Další mandatorní výdaje by se tedy mohly stát pomyslným stéblem, které zlomí velbloudí hřbet, jinými slovy spouštěčem podobné (dluhové) krize, jaká vypukla v roce 2008.
Strašákem v kontextu dalšího vývoje celé americké ekonomiky a zprostředkovaně společnosti je zejména eroze střední třídy, na níž Trumpova daňová reforma nic nezměnila. Podle analýzy Centra daňové politiky Brookings Institute dosavadní trend naopak jen prohloubí.
Z krátkodobého pohledu, který podstatná část trhu vyznává, tak daňové odpustky pro (bohaté a) firmy nakombinované s fiskálními injekcemi mohou investory těšit. Ti s delším horizontem by nicméně určitě neměli vkládat všechna vejce do košíku hvězd a pruhů, a to jak kvůli rozpadu globálního řádu a souvisejícím dopadům na globální korporace s domovem v USA, tak kvůli převládající dýchavičnosti domácí politiky, respektive politikaření (což jsou spojené nádoby). Stručně, Amerika bude dnes a zřejmě i zítra požívat výhod velmoci, která má stále relativně nejméně problémů, již pozítří ale může být vše jinak.
Podrobně se (nejen) příčinám a důsledkům rozpadu globálního řádu bude věnovat konference Malá země, velká výzva na Novém zámku v Kostelci nad Orlicí. Podrobnosti o "českém Davosu", ze kterého vám Investiční web coby jeden z mediálních partnerů nabídne přímé vstupy prostřednictvím Twitteru i YouTube kanálu, najdete ZDE.
