KONTEXT: Síly formující svět 21. století a vaše portfolio (7. díl: urbanizace)

V roce 2007 žilo poprvé v historii ve městech více lidí než na venkově. Rychlost, s jakou se svět urbanizuje, přitom nabírá na obrátkách – v roce 2050 by měly podle OSN v městských aglomeracích pobývat již dvě třetiny globální populace. Velká města a jejich klastry přitom představují mozky i svaly většiny národních ekonomik – Londýn se podílí na britském HDP bezmála 50 %, v USA je koridor Boston, New York, Washington společně s Los Angeles podepsán pod třetinou hospodářského výkonu země. Podobné je to v mnoha rychle rostoucích rozvíjejících se ekonomikách, hospodářství Brazílie, Indonésie, Turecka, Ruska a dalších táhne minimálně ze třetiny několik komerčních a financích center.

Ačkoli statisticky platí, že čím větší aglomerace, tím lépe se v ní žije, překotná urbanizace přináší ve stále větší míře i obrovské výzvy. Platí to nejen o překotně rostoucích megalopolích v rozvíjejících se zemích, ale také o tradičních metropolích v zemích vyspělého západního světa. Sociální nerovnosti, násilí a environmentální problémy patří mezi hrozby, s nimiž se musejí velká města vypořádat, má-li dojít pozitivního naplnění jejich "transformační potenciál".

Zdroj: Parag Khanna, Connectography: Mapping the Future of Global Civilization (2016)

V relativně malém a stabilním Česku, kde v metropoli žije méně než 1,5 milionu lidí a populace druhého největšího města je třetinová, se městské správy nepotýkají s problémy identického typu a rozměru jako v New Yorku, Šanghaji nebo Riu de Janeiro. To ale neznamená, že téma urbanizace by u nás již dnes, ale zejména s výhledem do budoucna, nepředstavovalo velkou výzvu. Lze vzpomenout dramaticky rostoucí ceny bydlení v největších městech v důsledku rostoucího napětí mezi nabídkou a poptávkou na trhu, zanedbanou silniční síť v situaci, kdy objem osobní i nákladní automobilové dopravy rok od roku mohutní, centrum hlavního města, které stále více ztrácí rezidenční charakter a stává se doménou komerčního využívání se všemi souvisejícími riziky, a v neposlední řadě riziko pokračující "ghettoizace" uvnitř aglomerací, která je projevem pokračující stratifikace obyvatel.

Zdroj: Property Index, Overview of European Residential Markets, Affordable vs. Luxury Living (2018)

Vladimír Vávra (WOOD & Company): Urbanizace znamená jak příležitosti, tak hrozby. Jde především o potřebu budování nové infrastruktury a modernizaci dopravních sítí. Jejich omezená propustnost a nedostatek místa se promítne do rozvoje autonomních automobilů a sdílení aut. Razantní změnou bude muset projít i systém zdravotnictví, aby byl schopen se vypořádat s přílivem obyvatelstva. Vzroste také význam soukromé zdravotní péče. Prohloubení sociálních rozdílů také může zapříčinit nárůst kriminality. Bezpečnostní složky budou zřejmě muset zvýšit úroveň dohledu nad občany prostřednictvím nových technologií a ještě více monitorovat jejich každodenní činnost. To vše přitom může být investičně zajímavé.

Studie "8 megatrendů, které (z)mění svět" byla podkladovým materiálem pro diskuze konané během listopadového "českého Davosu" v Kostelci nad Orlicí. Celý materiál lze stáhnout a shrnutí toho nejzajímavějšího z akce najít na webu Alter Eko.