Denní glosa: Lichva vs. charita

Indoamerický zakladatel fintech startupu Earnin našel způsob, jak vydělat na tom, že potřební lidé dostanou kýženou pomoc. Regulátoři jsou spokojeni a investoři se hrnou. Jak to celé jde dohromady?
Snad každý člověk má někde místo, jímž tuší, že pomoci člověku v nouzi je správné. Vsadím se, že je lze najít i třeba v duši městského policisty, jehož prvním instinktem bývá co nejvydatněji zneužít tu trochu světské moci, kterou má. Stejně tak máme představu o tom, že lichva je nemrav. I bankéř, exekutor, právník nebo člověk od Providentu možná má takové nejasné ponětí, ačkoli jeho profesní úspěšnost je často přímo úměrná schopnosti takové ponětí potlačit.
A pak jsou lidé, kteří dokáží mezi jedním a druhým najít styčnou plochu, jakkoli to působí kontraintuitivně. Jedním z nich je indoamerický podnikatel Ram Palaniappan, zakladatel fintech firmy Earnin. Ta si vydělává tím, že (zhruba řečeno) půjčuje lidem peníze a nic za to nechce. Dokonce ani na vrácení půjčené částky nijak zvlášť netrvá. O moc více kontraintuitivně s penězi snad ani nakládat nelze.
Půjčka před výplatou
Earnin se na první pohled neliší od tisíců firem, které půjčují lidem před výplatou. Ten vzorec je známý – nízká částka na krátkou dobu za mastný úrok. Obvykle je to strašlivě drahé, ať už se ten bezprostřední důvod jmenuje úroky, náklady na vedení účtu, nebo penále. Tyhle firmy, ať už je to banka, která vám vydá kreditku, nebo Provident (v Evropě), Payday 2.0 (za mořem) nebo nějaký jiný lichvář, mají dobře právně obšlápnuto, kdy, jak a za kolik vás mohou zmáčknout, aby to vydělávalo, ale nedalo se tomu říkat lichva, pokud tedy na tom v dané zemi sejde. Za vymáhání pohledávek utratí nemalé peníze, ať už jejich prodejem, nebo najímáním vlastních lidí (střídavě brýlatých a svalnatých, podle stylu práce).
Palaniappan na to jde jinak. Vychází z dobrého postřehu, že na stejné rovině lidského vědomí, která přechovává povědomí o povinnosti pomáhat lidem v nouzi a o nepatřičnosti lichvy, sídlí také představa o tom, že dluh je potřeba splatit. Korporátní vnímání v tomto smyslu funguje jinak, pro firmu je dluh závazek ukotvený právně, což za jistých okolností může být různým způsobem výhodné. Pro člověka však je dluh závazkem mravním. I ti z nás, kteří takovému závazku dostávají jen obtížně, vědí, že nekonají správně, když dluhy nevracejí.
Palaniappan si řekl, že toho využije v prospěch svůj i svých klientů. Earnin proto funguje jinak než lichvář, nebo alespoň jinak než běžný lichvář. Klient si stáhne příslušný software, jemuž prozradí, kde a za kolik peněz pracuje. Earning spočítá, kolik si klient vydělá za den, a poskytne mu až sto dolarů za každý odpracovaný den coby zálohu. Až přijde výplata, Earnin si vypůjčenou částku sama strhne. Žádné úroky ani navýšení.
Spropitné není úrok
Rozdáváním peněz se však ještě nikdo neuživil (socialisticky smýšlející politici prominou). Jak tedy Earnin vydělává? Odpověď je zábavná – na diškrecích. Fakt. Na firemní stránce (či v její "aplikaci") je tlačítko, jímž pošlete firmě něco navíc. Kolik? To je na vás, ale maximální možná sazba je 14 %. Půjčíte-li si sto dolarů, můžete vrátit 101 nebo 110, ale ne více než 114. To celé je uvedeno větou: "Můžete-li spropitné poslat, udělejte to za někoho, kdo nemůže."
To znamená několik věcí najednou. Ta první je zjevná – když Earnin hraje na dobrou vůli svých klientů, riskuje sice, ale nikoli přehnaně. Když totiž spropitné opakovaně nedáte, začne se vám snižovat "kredit" a příště dostanete méně. Pokud peníze nevrátíte vůbec (například tak, že si necháte výplatu posílat na jiný účet), firma vás sice žalovat může, ale nejspíše to neudělá, protože jí to nestojí za to. Vydat tisíce dolarů za právníky na vydolování několika set dolarů pohledávky nezní jako dobrý kšeft.
Kromě toho však má řeč o spropitném či diškreci klíčový význam právní. V USA se zostřuje dohled nad lichvářskými predátory. Když si půjčíte od firmy Finanční žraloci, s.r.o. jeden týden stovku a další týden máte vrátit sto deset, je to nepochybně ze strany žraloků lichvářský počin (RPSN čili roční náklady na obsluhu dluhu čítají 520 %). Když však od Earnin dostanete sto dolarů a dáte deset dolarů spropitného, je to zkrátka jen 10 %, a navíc vás k tomu nikdo nenutí. Regulátoři jsou v klidu, klienti (víceméně) také.
A firma? Matt Levine z Bloombergu říká: "Co já vím, třeba to může fungovat." A není sám, firma Earnin získala v prvních kolech financování 125 milionů dolarů.