Startupy: Jak vypadá investiční proces?

Investiční proces může mít mnoho kol, které lze s jistou měrou zjednodušení rozdělit na pre-seed, seed, série A, B, C a tak dále až do nekonečna. To ale neznamená, že každý startup musí projít všemi koly. Právě naopak, drtivá většina startupů končí ve fázi seed, dále se dostane jen hrstka nejúspěšnějších.

Pre-seed: Cesta z garáže

Venture investice samozřejmě nejsou určeny jen pro expandující firmy a velké ryby. I když společnost ještě není založena, prodeje produktu nejsou spuštěny, nebo dokonce produkt ještě není ani vyvinut, startup již může být takzvaně investovatelný. Pre-seed investice bude mít sice jiný objem než v pozdějších investičních kolech, ale cíl bude stejný, a to nakopnout startup.

Nemáte ještě najaté lidi, kompletní produkt nebo detailní představu o marketingových kanálech? Nevadí. V pre-seedu se neoslovují velké venture fondy a nehraje se o milionové investice na expanzi do USA. Obvykle se jedná o pár desítek tisíc eur až (výjimečně) nižší jednotky stovek tisíc eur, typicky na pronájem prostor přes ulici nebo dotažení nějakého dílčího úkolu v rámci vývoje produktu. Tomu odpovídá i typ investora, nejčastěji se setkáváme s příbuznými, kamarády zakladatele, nadšenci nebo jen těmi, kdo si neuvědomují rizika, tedy takzvanými FFF (friends, family, fools). V pre-seedu jsou FFF v českých podmínkách nejvýznamnějšími investoym, takže nepodceňujte dobré rodinné a kamarádské vztahy. Mohou být základem pro vaše pozdější miliardy.

Je pravda, že se v ČR na pre-seed investice rovněž začínají zaměřovat některé venture fondy. Častěji zde ale narazíme na takzvané andělské investory (angels) nebo bohaté a investičně zkušené anděly (super angels), jejichž zapojení může váš startup pořádně zviditelnit. Pravděpodobnost získání takové investice v pre-seedu v podmínkách ČR ale zatím není příliš vysoká. Má to především dva důvody. Zaprvé, investoři nechtějí podstupovat tak velké riziko (pre-seed je opravdu velice raná podnikatelská fáze), a zadruhé, tito investoři mají obavu z přílišného naředění zakladatelů a ztráty jejich motivace v následných investičních kolech. I v pre-seedu se ale blýská na lepší časy, komunita zakladatelů například přišla s iniciativou Czech Founders VC.

Právní příprava je v rámci pre-seedu obvykle minimální a sofistikovanost právní dokumentace tomu mnohdy odpovídá. Není se čemu divit, pre-seed investoři svou investici často vnímají spíše jako přátelskou výpomoc, nikoli jako standardní investiční kolo. Z právní dokumentace tak lze nejčastěji narazit na nějakou obdobu konvertibilní půjčky, naprosto zřídka si bude chtít investor koupit podíl ve startupu. Přesto pre-seed rozhodně nepodceňujte, některé z nejúspěšnějších českých startupů získaly první investici právě takto.

Seed jako vstupenka do velké hry

Z pre-seedu skočíme rovnýma noha do seedu. Jde o první "reálné" investiční kolo. Nejvíce startupů hledá investice právě v tomto kole a drtivá většina v něm také skončí.

Stejně jako v pre-seedu startup nutně nemusí generovat tržby, ale zakladatel by již měl mít jasno o hlavních obrysech svého podnikání, tedy co prodává, kdo jsou jeho zákazníci, na jakém trhu prodává a kolik mu to zhruba vynese (představa o návratnosti investice). Na těchto myšlenkách zakladatel postaví takzvaný pitch deck (pitch) a byznys plán (součástí bývá i finanční plán). Když je má, může vyrazit za investory.

Investice, kterou zakladatelé v seedu obvykle získají, se v ČR obvykle pohybuje v řádu jednotek stovek tisíc eur. Typickým seed investorem je na seed specializovaný venture fond (VC), kterých je u nás celá řada. Ostatně drtivá většina českých VC se orientuje právě na seed investice. Kromě VC v seedu investují rovněž bohatí lidé, kteří se nebojí rizika, angels (jako v pre-seedu) a super angels. Někdy, byť stále bohužel zřídka, zde rovněž vidíme investovat firmy, které si tak nejčastěji opatřují inovace.

Před investicí si investor bude obvykle dělat zjednodušenou (právní) prověrku, takzvané DD (due diligence). Projde právní a finanční dokumenty a podívá se na startup hezky pod lupou. Výhodou procesu je kromě identifikace všech různých rizik to, že dojde k narovnání očekávání (všichni odloží růžové brýle).

Pokud se investor rozhodne investovat, následuje návrh term sheetu, což je dokument stručně zachycující komerční dohodu ohledně poskytované investice.

K realizaci seed investice dochází nejčastěji na základě konvertibilní půjčky. Dále se mohou objevit různé variace na konvertibilní půjčku, jako jsou SAFE a KISSE.

Ani v seedu ovšem není vyloučeno, že si investor koupí přímo podíl (akcie), byť se tak děje podstatně méně často a zpravidla u vyšších investic. V takovém případě se použije dvojice právních dokumentů – SPA (share purchase agreement), případně IA (investment agreement), a SHA (shareholders' agreement). Tím se trochu stírají rozdíly mezi seedem a sérií A, ke je již tato dokumentace typická.

Série A: Jízda ke hvězdám

V takzvaném Áčku jde opravdu o velké peníze. Série A se odlišuje od ostatních investičních kol kromě náročnosti přípravy i celkovým objemem investovaných peněz. Ten se pohybuje minimálně v milionech eur, a to je i jeden z důvodů, proč se do tohoto kola dostane jen málo startupů. V Áčku jde o zahraniční expanzi, globální marketing nového produktu, otevření nového servisního centra nebo rozšíření výroby. Jde tedy o investice do dobře rozběhnutých startupů s cílem jejich podnikání dále rozšířit a masivně zvýšit valuaci startupu. Často je motivem udělat z lokálního startupu firmu globální, případně alespoň regionálního lídra.

Pokračování článku najdete ZDE.

Smlouvy, které používají investoři do startupů

Term sheet: Co to je a k čemu jej potřebuje startup?