Boguslawa Skowronski (Nomad Fund): Střed a východ Evropy se musí zaměřit na vyšší hodnotu, investoři již nyní mohou v této oblasti narazit na skvělé příležitosti

Rozvíjející se trhy, například Turecko, byly nedávno pod tlakem. Někteří experti spekulovali o tom, že je na řadě střední a východní Evropa. Jak to vidíte vy?

Náš region je ve stále větší míře propojen se zbytkem Evropy. Otřesy, které zažívala v posledních letech západní Evropa, přitom střední Evropu zase tolik nezasáhly. Máme totiž to nejlepší ze dvou světů. Jsou zde poměrně stabilní vlády; občas sice zažíváme pnutí, ale i tak máme ve srovnání s méně rozvinutými ekonomikami, jako jsou Brazílie nebo Argentina, celkem demokratické systémy. Z pohledu politické stability to tedy v našem regionu není dramatické. A co se ekonomiky týče, máme stále ve srovnání se západní Evropou co dohánět. Proto si myslím, že nás žádná bouře nečeká.

Výkonnost jednotlivých zemí v regionu a sektorů ekonomiky se ale bude lišit. Na co nebo koho nyní sázíte jako na příští vítěze?

Dlouhodobě se zaměřuji na Polsko a Česko, ale nejen proto je nyní preferuji. Co se sektorů týče, objevily se velmi zajímavé příležitosti v oblasti obnovitelných zdrojů energie. V Česku a Polsku toho ale v této oblasti moc nenajdete, v rámci regionu musíte hledat jinde. Obecně bych řekla, že největší výzvou pro střední a východní Evropu je tvorba byznysu s přidanou hodnotou. To by se mělo stát cílem jednotlivých zemí regionu pro další desetiletí.

Co konkrétně by se mělo v regionu dít, aby v globální konkurenci nezaostával?

Neměli bychom být dodavateli autosoučástek a nástrojů bez toho, abychom měli na starosti celý produkt. Rozvíjet a vytrénovat pracovní sílu tak, že se mohla stát součástí dodavatelských řetězců pro velké nadnárodní automobilové koncerny, byl dobrý začátek, první krok, neměla by to ale být naše budoucnost. Ta by se měla opírat o výrobu s potenciálem vysoké přidané hodnoty, jen tak v regionu porostou mzdy. V opačném případě se dostaneme do pasti, nebudeme schopni zvyšovat své životní standardy a mzdy, protože kdybychom to udělali, zhoršíme svou konkurenceschopnost, což není dobrý tah.

Do jaké míry je takový posun vzhůru v rámci řetězců o aktivitě jednotlivých firem, a do jaké o podpoře, kterou stát může nebo by měl poskytnout?

Podle mě stát musí vstoupit do hry, firma sama o sobě je příliš malá. Je potřeba, aby se vytvořilo prostředí, které podobnému posunu nahrává, což není jednoduché. Mám to z první ruky, posledních sedm měsíců jsem součástí skupiny investorů, kteří se snaží přesvědčit stát, aby udělal určité kroky tímto směrem. I s pomocí státu je to ale pro firmy i hospodářství jako takové těžké. Musíme se totiž stát znalostní ekonomikou, ekonomikou opřenou o vědomosti. A to je mnohem vyšší úroveň, než na jaké nyní jsme.

Vidí to vlády v jednotlivých státech regionu střední a východní Evropy podobně?

Mnozí politici v regionu si již uvědomili, že musejí udělat něco, co země posune tímto směrem. V Polsku to je hodně znát, v Česku jste s tím začali o něco dříve. Snad se o tom nebude jen mluvit a něco se opravdu udělá. K tomu je potřeba doplnit, že poté, co dojde k potřebnému posunu, bude stále trvat několik let, než se podaří nalákat know-how, vědce a experty, kteří budou v odvětvích, jako jsou nanotechnologie nebo třeba IT, pracovat.

Jak zajímavé jsou právě tato a další rodící se znalostní odvětví pro investory?

Podle mě jde o zajímavé příležitosti. Určitě v Polsku, kde chce vláda podobné moderní obory a projekty podporovat. Nabízí pomoc, což je v podobné situaci vždy pozitivní. Navíc je v Polsku stále hodně lidí hladových po úspěchu. Je toho tedy sice potřeba hodně, než budeme moci mluvit o úspěchu, ale pohled na věci je správný.

Co konkrétně může investory zajímat? Na co například sázíte vy osobně?

Digitální ekonomika, cokoli spojené s IT. Máme tu dobré matematiky, dobré programátory. Varšavská, krakovská nebo poznaňská polytechnika jsou kvalitní školy, stejně tak má kvalitní školy Česko. Každý rok po jejich studentech sahají globální korporace, ale podle mě je tu stále více lidí, kteří mají chuť založit vlastní firmy. To je podle mě velmi dobrý trend. Je potřeba, abychom ukázali, že umíme dělat byznys. Dosud si o nás například v Silicon Valley mysleli, že máme výtečné programátory, ale už si nebyli tak jisti, že tu jsou dobří podnikatelé. To se podle mě během příštích pěti, sedmi let změní. Je tu spousta mladých lidí, kteří chtějí vytvářet globální věci.

Lze očekávat, že se to projeví i na burzách v regionu? Bude mít i drobný investor možnost si na podobné zajímavé produkty, na popisovanou tichou regionální revoluci, vsadit?

Určitě, polský NewConnect nabízí zajímavé příležitosti. Platí, že je potřeba postupovat opatrně, vše si pečlivě zanalyzovat, ale podle mě jde o nejlepší způsob, jak investovat do firem pohybujících se v sektorech s vysokou přidanou hodnotou. Zaprvé, na akciovém trhu máte likviditu, což znamená, že můžete své akcie prodat a nemusíte čekat pět let na exit jako v případě soukromých společností. A zadruhé, v případě společností obchodovaných na burze je možné mluvit o mnohem větší a průběžné transparentnosti.

Dejte nám příklad něčeho zajímavého, co se v technologickém sektoru ve střední a východní Evropě v poslední době objevilo.

Je tu velmi zajímavá společnost, původem z Austrálie, která sídlí a roste v Česku. Jmenuje se Lime&Tonic. Jde o soukromou společnost, která získala peníze od skupiny investorů. Co se produktu týče, přirovnala bych to ke Grouponu zaměřenému na exkluzivnější produkty. Řekněme, že přemýšlíte o víkendovém programu. Od Lime&Tonic dostanete každý týden newsletter, který vám nabídne, co se děje. Brunch v Ritzu, tandemový seskok a tak dále, vše se slevou. Jde o zajímavou platformu, která pokrývá i velká města jako Londýn a nadále roste. A podobných projektů je tu více. Mnohé z nich se přitom objevují na zmíněném NewConnectu. Skoro každý týden je tam něco nového, jen je potřeba pečlivě vybírat.