O českých státních dluhopisech a krátkozrakosti jejich emitenta
Jaká je průměrná doba do splatnosti českých státních dluhopisů? 4,6 roku. Podle Bloombergu jsme v tomto ohledu v rámci zemí OECD druzí za Maďarskem (3,9 roku), pro srovnání v Německu je to 6,1 roku a v Rakousku 8,4. Pouhá zajímavost, výhoda pro Česko, nebo naopak hrozba?
Krátkodobou výhodou krátké doby do splatnosti jsou aktuálně nižší náklady na obsluhu státního dluhu. Česko zkrátka nyní platí za půjčky menší úroky. Fajn.
Rizikem je naopak to, že čím kratší průměrná doba do splatnosti, tím větší část dluhu musí ministerstvo financí každý rok "otočit". U nás jde o více než pětinu dluhu, v Německu a Rakousku 16 %, respektive 12 %. V případě, že by došlo ke globálním turbulencím na finančním trhu, méně v závětří budou právě státy, které mají krátkou průměrnou dobu do splatnosti vládního dluhu, a zároveň ty, které spoléhají na přelétavé zahraniční investory.
V případě Česka nerezidenti drží 37 % vydaných státních dluhopisů (v korunách i v eurech). Jejich podíl na dluhopisech vydaných v korunách je 42 %. Před zavedením kurzového závazku ČNB jich bylo pouze 11 %. Možná velká část těchto zahraničních držitelů českých bondů bude s koncem intervencí chtít z českého dluhu "vyskočit", i tak ale spekulace na posílení koruny podle zmíněných hledisek v jistém směru zvýšily rizikovost českého dluhu.
