Evropské akcie v pátek prudce posílily a zažily první růstový týden v letošním roce

Britský FTSE 100 zpevnil v pátek o 2,19 %, francouzský CAC 40 o 3,1 % a německý DAX o 1,99 %. Regionální index STOXX Europe 600 připsal 3 % poté, co investoři pozitivně zareagovali na oživení cen ropy i poznámky Maria Draghiho.

Draghi v pátek uvedl, že ECB má k dispozici celou škálu nástrojů, které může použít, bude-li to třeba, a je k tomu navíc i ochotná. Na březnovém zasedání by banka podle jeho čtvrtečního vyjádření mohla zrevidovat svůj měnově-politický postoj, a mohlo by tak dojít k dalšímu uvolnění měnové politiky v eurozóně.

"Dnešní oživení akcií se zakládá spíše na ropě než na nadějích na stimulaci ze strany ECB. Spočívá tak na hodně vratké půdě," poznamenal Jasper Lawler ze společnosti CMC Markets.

Všechny sektory indexu STOXX Europe 600 se pohybovaly nad nulou, sektor základních materiálů posílil o 3 % a ropný sektor dokonce o 5 % v reakci na oživení cen ropy, které se opět vyhouply nad 30 dolarů za barel. Cena ropy Brent rostla o více než 7 % a pohybovala se kolem 31,50 dolaru za barel a severoamerická lehká ropa WTI zdražovala o více než 6 % a rovněž se pohybovala na 31,50 dolaru za barel.

Akcie ropných firem díky tomu táhly celý index STOXX Europe 600 nahoru, v čele s Tullow Oil, která vystřelila vzhůru o 19 %. Indexu FTSE 100 dominovala firma Royal Dutch Shell, jejíž akcie posílily o 6,5 %. Dařilo se také těžařům, přestože během obchodování se někteří z nich, včetně BHP Billiton a Glencore, ocitli pod tlakem.

Italská Banca Monte dei Paschi di Siena (BMPS) oznámila, že nepotřebuje navyšovat svůj kapitál, a zdůraznila, že má silnou pozici. Investoři se obávali, že s nárůstem výběrů hotovosti by banka mohla mít s kapitálem potíže. V pátek dopoledne akcie banky posilovaly až o 10 %, nicméně odpoledne obrátily prudce dolů a výraznou část zisku odevzdaly. Celý sektor bank v indexu STOXX Europe 600 však v pátek přesto přidal přes 3 %.

Nizozemská společnost Philips oznámila, že k prodeji divize specializující se na LED technologie nedojde kvůli námitkám americké vlády. Akcie firmy navzdory tomu mírně posílily.

Za celý uplynulý týden evropské akcie poprvé v tomto roce vzrostly. FTSE 100 připsal 1,65 %, CAC 40 posílil o 3,06 %, DAX vzrostl o 2,3 % a STOXX Europe 600 od pondělí do pátku vyskočil o 2,58 %.

"Trhy šly dosud v tomto roce proti nám, reálné ekonomické ukazatele ale nadále podporují náš pozitivní výhled na letošní rok," řekl podle agentury Reuters Alan Higgins, který řídí domácí investice britské banky Coutts.

Hlavní páteční události na evropských trzích

• Evropská centrální banka (ECB) má k dispozici dostatek nástrojů na podporu nízké inflace v eurozóně. Prohlásil to v pátek prezident banky Mario Draghi. Banka na svém čtvrtečním zasedání ponechala svou hlavní úrokovou sazbu na rekordním minimu 0,05 %. Rovněž parametry nákupů cenných papírů ponechala beze změn.
• Index nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru v eurozóně v lednu podle předběžných dat agentury Markit klesl na 52,3 bodu z prosincových 53,2 bodu, čekal se pokles na 53 bodů. V sektoru služeb index klesl na 53,6 bodu z prosincových 54,2 bodu, očekával se pokles na 54,1 bodu. Kompozitní index se tak snížil na 54 bodů z 54,3 bodu, čekal se pokles na 54,1 bodu.
• Aktivita v německém zpracovatelském sektoru podle předběžných dat v lednu klesla na tříměsíční minimum. Index nákupních manažerů klesl na 52,1 bodu z prosincových 53,2 bodu, očekával se přitom pokles na 53 bodů. V sektoru služeb podle předběžných dat index nákupních manažerů klesl na 55,4 bodu z 56 bodů v prosinci, očekával se pokles na 55,5 bodu. Kompozitní index se proto snížil na 54,5 bodu z 55,5 bodu.
• Francouzský zpracovatelský sektor v lednu podle předběžných dat agentury Markit stagnoval. Index nákupních manažerů spadl na pětiměsíční minimum 50 bodů, které dělí kontrakci od expanze a značí stagnaci sektoru, z prosincových 51,4 bodu. Ve službách se podle předběžných dat index naopak přehoupl přes padesátibodovou hranici na 50,6 bodu z 49,8 bodu v prosinci, dosáhl tedy dvouměsíčního maxima. Kompozitní index vzrostl na 50,5 bodu z předchozích 50,1 bodu.
• Maloobchodní tržby ve Spojeném království v prosinci klesly meziměsíčně mnohem více, než se čekalo. Snížily se o procento, trh přitom vyhlížel 0,3% pokles po předchozím 1,3% růstu (revidováno z +1,7 %). Meziročně se tržby zvýšily jenom o 2,6 %, čekal se přitom 4,4% růst po předchozím 4,5% růstu (revidováno z +3,9 %).
• Poté, co agentura Standard & Poor's (S&P) snížila rating Polska, se k podobnému kroku v budoucnu chystá pravděpodobně i agentura Fitch. Podle vyjádření Fitch by ke snížení úvěrového ratingu došlo, pokud by plánovaná konverze úvěrů ve švýcarských francích poškodila bankovní sektor. Stejně tak by k tomu mohl přispět vyšší deficit či snížení kredibility centrální banky.
• Ruský rubl po propadu na nové rekordní minimum zamířil v pátek prudce vzhůru. Na začátku obchodování zpevňoval vůči americkému dolaru zhruba o tři procenta. Trh reagoval na oživení světových cen ropy, jejichž propad v poslední době zvyšoval obavy o ruskou ekonomiku.
• Macron (francouzský ministr hospodářství): Musíme nezbytně posílit eurozónu, brexit by byl prohrou pro všechny.
• Zástupci německé společnosti Lufthansa se dohodli se zástupci odborů. Detaily dohody se budou dojednávat až do 15. února, předběžně se však strany dohodly na tom, že posádky dostanou za rok 2015 jednorázovou odměnu ve výši 3 000 eur a v od ledna 2016 jim budou mzdy navýšeny o 2,2 %.
• Ruská vláda schválila prodej podílu v projektu zkapalněného zemního plynu Yamal LNG čínskému fondu Silk Road Fund. Fond se současně zavázal, že investuje do projektu více než dvě miliardy dolarů.
• Největší světový internetový obchod Amazon.com plánuje vytvořit letos v Evropě několik tisíc pracovních míst. Oznámila to v pátek firma. Za loňský rok v Evropě vytvořila 10 000 nových míst, což je pro ni dosavadní rekord v tomto regionu. V současnosti zde má zhruba 40 000 zaměstnanců.
• Ukrajinský antimonopolní úřad se rozhodl uložit ruskému plynárenskému podniku Gazprom pokutu 85 miliard hřiven (99,5 miliardy Kč) za zneužití jeho monopolního postavení na trhu s tranzitem zemního plynu. Oznámil to v pátek podle agentury Reuters šéf úřadu. Gazprom vyjádřil nad rozhodnutím Kyjeva překvapení.
• Atény jednají s Teheránem o obnovení nákupu íránské ropy. Řecký ministr energetiky Panos Skurletis po jednání s náměstkem íránského ministra ropného průmyslu v pátek řekl, že Írán považuje Řecko za vstupní bránu pro návrat své ropy na evropský trh. Teheránu to umožní nedávné zrušení mezinárodních sankcí.
• Po dvou letech hospodářské krize a války začínají investoři opět projevovat zájem o Ukrajinu. Hlavní překážkou v jejich návratu ale zůstává korupce, proti které musí vláda v Kyjevě bojovat. O názorech investorů ze Světovém ekonomickém fóru v Davosu v pátek informovala agentura AFP.
• Dosavadní ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagardeová v pátek oznámila, že se bude ucházet o druhé funkční období. MMF začal nominace na svého příštího šéfa přijímat ve čtvrtek. Lagardeová jasného konkurenta podle agentury Reuters zatím nemá.

Hlavní události uplynulého týdne na evropských trzích

• Evropská centrální banka (ECB) na svém lednovém zasedání rozhodla, že bude pokračovat v měnové politice beze změny. Zachovány zůstaly výše úrokových sazeb i parametry a časový harmonogram kvantitativního uvolňování. Guvernér ECB Mario Draghi ale na tiskové konferenci, kterou jsme sledovali živě, řekl, že v březnu centrální banka politiku opět zváží a možná i přehodnotí. Upozornil, že inflace se bude nadále pohybovat na nízkých hodnotách, možná dokonce spadne do záporu. Euro po těchto slovech oslabilo a proti dolaru spadlo na nejnižší hodnotu za dva týdny.
• Výroba osobních automobilů v Británii vzrostla v loňském roce o 3,9 % na desetileté maximum 1,59 milionu vozů. Zasloužila se o to hlavně skupina Jaguar Land Rover (JLR), která předstihla japonský Nissan a stala se největším britským automobilovým výrobcem. Sdělilo to ve čtvrtek britské Sdružení výrobců a prodejců motorových vozidel (SMMT).
• Francie: Index podnikatelského klimatu v lednu vzrostl na 102 bodů (odhad: 103 bodů) ze 101 bodů v prosinci (revidováno ze 103 bodů).
• Největší německý finanční ústav Deutsche Bank čeká za loňský rok kvůli odpisům a dodatečným nákladům rekordní čistou ztrátu 6,7 miliardy eur. Akcie banky na středeční večerní oznámení společnosti reagovaly ve čtvrtek ráno propadem o čtyři procenta na sedmileté minimum.
• Barclays se chystá zrušit pracovní místa v divizi investičního bankovnictví. Banka ve čtvrtek oznámila, že se chystá přehodnotit aktivity investičního bankovnictví v USA a zrušit kolem tisícovky pracovních míst, převážně v Asii.
• Britská vydavatelská a vzdělávací společnost Pearson hodlá v rámci restrukturalizace zrušit 4 000 pracovních míst. To odpovídá deseti procentům její celkové pracovní síly. Oznámila to ve čtvrtek firma, která se potýká se zpomalováním růstu na trzích ve Spojených státech a s nejistou poptávkou v rozvíjejících se zemích.
• Gareth Penny rezignuje na funkci předsedy představenstva NWR N.V., v NWR Plc. bude ale funkci zastávat i nadále.
• Ruská centrální banka ve čtvrtek odebrala bankovní licenci finančnímu ústavu Vněšprombank. Konec jedné ze čtyřicítky největších ruských bank je jedním z největších bankovních úpadků v Rusku a dokládá, jak klesající ruská ekonomika vytváří potíže v bankovním sektoru, napsala agentura Reuters.
• Vraždu bývalého ruského agenta Alexandra Litviněnka před zhruba deseti lety pravděpodobně schválil ruský prezident Vladimir Putin. Uvedl to ve čtvrtek britský soudce Robert Owen. Litviněnko v roce 2006 zemřel na otravu poloniem a i on před svou smrtí obvinil Putina. Otrávit měli Litviněnka dva ruští agenti, Dmitrij Kovtun a Andrej Lugovoj.
• Španělsko: Obchodní bilance v prosinci skončila se schodkem 1,9 miliardy eur (listopad rovněž -1,9 miliardy eur).
• Ruský rubl ve čtvrtek sestoupil na nové rekordní minimum a jeho kurz se dostal k 85 rublům za dolar. Spekulativní tlak na měnu zesiluje kvůli vytrvalému propadu cen ropy, který zvyšuje obavy o ruskou ekonomiku, závislou na příjmech z prodeje energetických surovin. Od počátku roku rubl proti dolaru ztrácí přes 13 %.
• Řecko akceptuje požadavky evropských věřitelů na zapojení Mezinárodního měnového fondu (MMF) do svého záchranného programu. Řekl to ve čtvrtek v Davosu řecký premiér Alexis Tsipras. Minulý měsíc Tsipras účast MMF v programu pomoci pro Řecko odmítal, v posledních dnech ale Atény couvly.
• Rumunský úřad pro regulaci energetického sektoru vyměřil tamní divizi české elektrárenské společnosti ČEZ pokutu 500 tisíc lei, protože zákazníkům v letech 2014 a 2015 účtovala dodávky elektřiny s předstihem. ČEZ nicméně tvrdí, že postupuje v souladu s předpisy, a hodlá se proti pokutě odvolat. Informovala o tom rumunská zpravodajská agentura Agerpres.
• Do Evropy dorazil tento týden první tanker s americkou ropou, vypravený krátce po prosincovém zrušení zákazu vývozu ropy ze Spojených států. Napsal to ve čtvrtek britský list Financial Times. Američtí producenti začali s exportem ropy i v situaci těžkého propadu cen.
• Británie ve vyjednávání s Evropskou unií o určitém uvolnění svazků Londýna s Bruselem dosáhla velkého pokroku, ale ještě nedospěla do svého cíle. Na výročním zasedání Světového ekonomického fóra (WEF) to řekl britský premiér David Cameron.
• Eurozóna: Index spotřebitelské důvěry podle předběžných dat v lednu klesá na -6,3 bodu z -5,7 bodu (odhad: -5,7 bodu).
• Řecká ekonomika loni klesla zhruba o 0,5 %, což je méně, než se čekalo. V letošním roce by ale Řecko mělo nadále zůstat v recesi, pokud nedojde k prudkému růstu investic. Ve své čtvrteční zprávě to uvedl řecký ekonomický institut IOBE.
• Francouzská energetická skupina EDF plánuje v příštích třech letech zrušit ve Francii zhruba 5 % pracovních míst ve výrobě elektrické energie. Oznámila to firma. Snižování stavu vysvětluje tvrdší konkurencí a horšími podmínkami na trhu. Zaměstnanci EDF ve čtvrtek kvůli plánovaným škrtům stávkovali.
• Německá zbrojovka Heckler & Koch se bude snažit prodávat více ručních střelných zbraní civilistům ve Spojených státech. Reaguje tak na německé restrikce na vývoz zbraní na Blízký východ. V rozhovoru s německým listem Bild to uvedl většinový majitel podniku Andreas Heeschen. Jeho prohlášení přichází v době, kdy se americký prezident Barack Obama snaží omezit násilnou činnost související s držením zbraní.
• Mezinárodní měnový fond (MMF) začíná přijímat nominace na svého příštího šéfa. Britský ministr financí George Osborne uvedl, že nominuje jeho dosavadní ředitelku Christine Lagardeovou. Ta dala již dříve najevo, že je v čele MMF připravena zůstat.
• Navzdory tomu, že Mezinárodní energetická agentura (IEA) v úterý snížila výhled světové poptávky po ropě pro rok 2016, hlavní komoditní stratég banky Société Générale stále čeká brzký odraz cen ropy následovaný rally.
• Míra nezaměstnanosti ve Spojeném království během tří měsíců od září do listopadu klesla na 5,1 %, očekávalo se, že zůstane na předchozích 5,2 %. Růst mezd zpomalil na 1,9 % z předchozích 2 %, očekávalo se přitom zpomalení na 1,8 %. Počet zaměstnaných lidí se během těchto tří měsíců zvýšil o 267 tisíc, čekal se nárůst o 235 tisíc po předchozích 207 tisících. Počet žadatelů o podporu v nezaměstnanosti v prosinci klesl o 4 300, čekal se přitom nárůst o 2 800 po listopadovém poklesu o 2 200 (revidováno z 3 900).
• Produkce ropy v Rusku se letos poprvé za mnoho let sníží, ropné firmy totiž v reakci na dramatický pokles cen suroviny na světových trzích omezují těžbu. Na ekonomickém fóru ve švýcarském Davosu to ve středu řekl generální ředitel ruské ropné společnosti Lukoil Vagit Alekperov.
• Evropský komisař pro hospodářské a měnové záležitosti Pierre Moscovici neočekává, že se vrátí světová finanční krize, i když na světových trzích v prvních týdnech roku panuje chaos, způsobený zejména vytrvalým propadem cen ropy a zpomalováním růstu čínské ekonomiky. Moscovici to ve středu řekl na Světovém ekonomickém fóru v Davosu.
• Belgické úřady mají od ocelářské skupiny Duferco Group vymoci 211 milionů eur, což odpovídá objemu nedovolené státní pomoci z let 2006 až 2011. Rozhodnutí Evropské komise ve středu oznámila eurokomisařka pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerová. Uvedla také, že komise zahajuje hloubkové šetření způsobu, jakým Itálie podporuje ocelářskou společnost Ilva.
• Meziroční míra inflace v Německu podle údajů harmonizovaných s metodikou výpočtu v Evropské unii v prosinci činila 0,2 %. Ve srovnání s předešlým měsícem ale spotřebitelské ceny zůstaly beze změn. Uvedl to spolkový statistický úřad, který tak potvrdil předběžné údaje ze začátku tohoto měsíce.
• Světová ekonomika v letošním roce vzroste o 3,4 %. Odhaduje to v nové prognóze Mezinárodní měnový fond (MMF). Dosud MMF odhadoval, že se letos světový HDP zvýší o 3,6 %. Za zhoršením predikce stojí zejména očekávání slabého vývoje rozvíjejících se ekonomik v čele s Brazílií. Fond zároveň snížil také výhled růstu světového HDP v roce 2017, a to na 3,6 % z 3,8 %.
• Podle finálních dat Eurostat zrychlila inflace v eurozóně v prosinci na 0,2 % z listopadových 0,1 % (revidováno z +0,2 %), jak se očekávalo. V prosinci k růstu cen přispěly například vyšší ceny v restauracích a kavárnách. Dolů naopak cenovou hladinu tlačily ceny pohonných hmot, dále ceny topného oleje a plynu. Bez zahrnutí kolísavých cen potravin a energií se spotřebitelské ceny v eurozóně zvýšily proti předloňskému prosinci o 0,9 procenta.
• Mezinárodní energetická agentura (International Energy Agency - IEA) snižuje výhled světové poptávky po ropě pro rok 2016. Předpokládá pokles nabídky producentů mimo OPEC, který by ale měla vykompenzovat produkce Íránu. Ten by měl do půl roku začít zásobit trh ropy 600 tisíci barely za den. Převis nabídky na trhu s ropou se podle IEA udrží až do konce letošního roku, zejména kvůli vyšší těžbě a nezvykle teplému počasí v zimní sezoně.
• Český export do Ruska by letos mohl spadnout pod polovinu hodnoty roku 2014, pokud se kurz rublu bude držet na současných minimech. V úterý to řekl místopředseda Asociace exportérů Otto Daněk. Loni od ledna do listopadu český vývoz do Ruska klesl o téměř třetinu a Ruská federace se na českém exportu podílí již jen ze dvou procent. Od začátku roku se také dál propadá počet ruských turistů v Česku.
• Státní dluh Irska v loňském třetím čtvrtletí klesl pod hranici 100 procent hrubého domácího produktu (HDP). Vrátil se pod ni poprvé od přijetí mezinárodního záchranného programu, na němž se země dohodla před pěti lety a který již ukončila. Vyplývá to z úterních údajů vládních statistiků.
• Carney (BoE): Nyní ještě není správná doba na zvyšování sazeb.
• Míra nezaměstnanosti na Slovensku loni v prosinci klesla na 10,63 %. Stejně jako v listopadu, kdy činila 10,77 %, byla nezaměstnanost v zemi pod Tatrami nejnižší od března 2009. Vyplývá to z údajů, které v úterý zveřejnilo slovenské ústředí práce. To v zemi zastřešuje pracovní úřady.
• Důvěra investorů a analytiků v německou ekonomiku se v lednu snížila. Vyplývá to z výsledků průzkumu německého ekonomického institutu ZEW. Index očekávání v lednu klesl na 10,2 bodu z 16,1 bodu v listopadu, očekávalo se 8,2 bodu. Hodnocení současné situace vzrostlo na 59,7 bodu z 55 bodů, čekalo se 53,1 bodu. Index očekávání pro celou eurozónu se naopak zhoršil, a to na 22,7 bodu z předchozích 33,9 bodu.
• Stovky důchodců v úterý demonstrovaly v centru řecké metropole Atén proti zásahům vlády premiéra Alexise Tsiprase do penzijního systému. Podle serveru Protothema.gr se manifestace obešla bez incidentů. Prosazované změny se promítnou ve zvyšování životních nákladů penzistů.
• Spotřebitelské ceny ve Spojeném království v prosinci v meziročním srovnání vzrostly o 0,2 % po listopadovém růstu o 0,1 %, jak se očekávalo. Meziměsíčně po listopadové stagnaci vzrostly o 0,1 %. Jádrová inflace meziročně zrychlila na 1,4 % z předchozích 1,2 %.
• Ukrajina dluží za odběr ruského plynu za třetí čtvrtletí 2,55 miliardy dolarů (63,4 miliardy Kč). Oznámil to v úterý ruský státní plynárenský podnik Gazprom. Kyjev má podle něj deset dnů na to, aby dluh uhradil. Součástí dluhu je i nezaplacený objem plynu, k jehož odběru se Ukrajina smluvně zavázala.
• Francouzská automobilka Renault svolá asi 15 000 aut, kterým upraví motor tak, aby odpovídal emisním normám. Uvedla to v úterý francouzská ministryně životního prostředí Ségolene Royalová. Renault je druhým největším výrobcem aut ve Francii. Minulý týden akcie firmy prudce klesly po zprávách, že pracoviště automobilky prohledávali kvůli technologii měření emisí vyšetřovatelé.
• Německý vicekancléř Sigmar Gabriel v úterý varoval před zbrklým a ideologicky motivovaným odchodem od využívání uhlí pro výrobu elektrické energie, jak se to stalo v případě jaderné energetiky. Takový krok by mohl dál poškodit producenty energie a ještě více podkopat stabilitu dodávek elektrické energie, řekl Gabriel na energetické konferenci v Berlíně.
• Tržby za 4Q2015 Unileveru předčily s růstem o 4,9 % odhady, táhly je prodeje kosmetických výrobků a nových druhů zmrzlin.
• Desítky velkých akcionářů ze Spojených států a Británie podají na německou automobilku Volkswagen hromadnou žalobu za propad hodnoty akcií firmy v důsledku skandálu s manipulací emisí. Institucionální investoři budou požadovat odškodnění v řádu stamilionů eur. Sdělila to v pondělí německá právnická společnost Nieding + Barth, která tyto žaloby shromažďuje.
• Francie vynaloží více než dvě miliardy eur na podporu zaměstnanosti a tvorbu pracovních míst. Oznámil to v pondělí francouzský prezident François Hollande. Opatření zahrnují pomoc malým a středním podnikům, které přijmou mladé a nezaměstnané. Nové daně prý ale Paříž kvůli dvouletému "nouzovému" plánu zavádět nebude, prohlásil socialista Hollande.
• Přísnější požadavky na kapitálovou přiměřenost bank v Evropské unii způsobují, že menší banky se stále hůř prosazují v konkurenční boji. V dokumentu, z něhož v pondělí citovala agentura Reuters, to tvrdí Británie a Německo. Tyto země proto navrhují, aby pravidla pro menší banky byla mírnější.
• Německý výrobce sportovního oblečení a obuvi Adidas nahradí svého dlouholetého generálního ředitele Herberta Hainera (61) dosavadním šéfem společnosti Henkel Kasperem Rorstedem (53). Firma v pondělí oznámila, že Rorsted se řízení společnosti ujme od 1. října. Hainer vedl Adidas od roku 2001 a je nejdéle sloužícím generálním ředitelem z šéfů 30 společností, které patří do hlavního německého burzovního indexu DAX.
• Francouzská automobilka Renault loni zvýšila celosvětový prodej o 3,3 procenta na rekordních 2,8 milionu vozidel. Firma uvedla, že jí pomohly nové modely, které jí zvýšily podíl v Evropě a díky nimž si udržela postavení na rozvíjejících se trzích. Vyššího prodeje se automobilce podařilo dosáhnout třetí rok za sebou.
• Slovenská developerská skupina Immocap v závěru loňského roku prodala za 175 milionů eur bratislavské nákupní centrum Central společnosti Allianz Real Estate. Informovala o tom v pondělí Kateryna Matušková z agentury SKPR Strategies. Na Slovensku jde za loňský rok pravděpodobně o největší transakci v oblasti nemovitostí.
• Italská bankovní skupina UniCredit vymění šéfa své rakouské dceřiné společnosti Bank Austria, aby personální obměnou podpořila plánovanou restrukturalizaci svých rakouských aktivit. Dosavadního generálního ředitele Willibalda Cernka (59) nahradí od března nynější šéf divize privátního bankovnictví Bank Austria Robert Zadrazil (45), sdělila v pondělí banka.
• Ocelárna Tata Steel zruší v Británii 1 050 pracovních míst. Může za to silná konkurence levného dovozu z Číny, která nutí ocelárny v Evropě snižovat náklady. Tata Steel je největším producentem oceli v Británii.

Zdroj: ČTK, CNBC