Evropské akcie v pátek po slabých datech z USA stouply nejvýše za tři měsíce

Panevropský index STOXX Europe 600 zakončil páteční obchodování se ziskem 1,97 % (a jen nepatrně nižším ziskem týdenním).

Index londýnské burzy FTSE 100 a francouzský CAC 40 si připsaly přes dvě procenta, německý DAX stoupl téměř o půldruhého procenta.

Tlak na vzestup evropských akcií přišel i ze strany sílící ropy, když futures na ropu Brent se vyšplhaly na 46,8 dolaru za barel (+2,9 %).

Páteční evropská scéna nebyla svědkem zveřejnění žádných významných makroekonomických dat ani výsledků jednotlivých společností. Nejúspěšnějším evropským titulem byla těžařská firma Amec Foster, jejíž akcie posílily o 7,3 %.

Hlavní páteční události na evropských trzích

• Irská vláda podá k soudu EU odvolání proti rozhodnutí Evropské komise ohledně údajného daňového zvýhodňování americké technologické společnosti Apple. Koaliční vláda se ve prospěch odvolání rozhodla na své páteční schůzce.
• Rozšíření sankcí USA proti Rusku, které ve čtvrtek oznámilo americké ministerstvo financí, se dotkne (jako první české firmy) plzeňské Škody JS, a to kvůli jejímu spojení s ruskou skupinou Gazprombank, píše server iHned.cz.
• Ruský prezident Vladimir Putin odmítl myšlenku postoupit Japonsku jeden ze sporných Kurilských ostrovů výměnou za intenzivnější hospodářskou spolupráci s Tokiem. Dal to najevo v rozhovoru poskytnutém agentuře Bloomberg několik hodin před pátečním setkáním s japonským premiérem Šinzóem Abem ve Vladivostoku.
• Rusko doufá v dohodu předních světových těžařů na zmrazení produkce ropy. Bylo by to pro světové trhy dobré, řekl v pátek ruský prezident Vladimir Putin tiskové agentuře Bloomberg. Správné by podle něj také bylo, kdyby se do dohody podařilo zapojit i Írán, avšak s ohledem na to, že jeho těžba je ještě poznamenána dlouholetými sankcemi.
• Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí meziročně vzrostla o 2,6 procenta, což je o 0,1 procentního bodu více, než předpokládal předběžný odhad Českého statistického úřadu (ČSÚ). Ve srovnání s prvním kvartálem se hrubý domácí produkt zvýšil o 0,9 procenta, uvedl v pátek ČSÚ. Hlavními faktory růstu byly silná zahraniční poptávka a stabilní spotřeba
• Ceny výrobců v zemích platících eurem v červenci meziročně poklesly o 2,8 procenta. Po červnovém poklesu o 3,1 procenta čekaly trhy pokles o 2,9 procenta. Meziměsíčně vzrostly ceny výrobců podle očekávání o 0,1 procenta (červen: 0,8 %).
• Aktivita v britském stavebnictví stoupla výrazně nad očekávání, když index nákupních manažerů dosáhl v srpnu hodnoty 49,2 bodu. V červenci byl tentýž údaj 45,9; očekávalo se, že srpnová hodnota bude 46,1 bodu.
• Italská ekonomika rostla v druhém čtvrtletí meziročním tempem 0,8 procenta. Po jednoprocentním růstu z předcházejícího čtvrtletí očekávali experti tempo 0,7 procenta.
• Ve Španělsku přibylo v srpnu 14 400 lidí bez práce poté, co jich v červenci 84 tisíc ubylo. Experti očekávali, že nezaměstnaných přibude 15 tisíc.
• Ratingová agentura Moody's zvýšila výhled pro největší rumunský bankovní dům Banca Comercială Română, dceřinou společnost Erste Bank Group, ze stabilního na pozitivní.

Hlavní události na evropských trzích za uplynulý týden

• Spojené státy nadále hodlají dosáhnout dohody o volném obchodu s Evropskou unií do konce letošního roku. Uvedl to podle agentury Reuters Bílý dům. Zástupci Evropské komise již dříve odmítli nedělní prohlášení německého vicekancléře a ministra hospodářství Sigmara Gabriela, podle kterého jednání o dohodě v podstatě zkrachovala.
• Index dovozních cen v Německu v červenci meziměsíčně stoupl o 0,1 %, čekal se naopak pokles o 0,1 % po 0,5% růstu v červnu. Meziročně ceny ale klesly, a to o 3,8 %, čekal se ale horší výsledek (-4 %) po červnových -4,6 %.
• Německý automobilový koncern Volkswagen se rozhodl, že nebude žalovat Jižní Koreu, která začátkem srpna nařídila pozastavení prodeje většiny jeho modelů a vyměřila mu pokutu ve výši 17,8 miliardy wonů (385 milionů Kč) za údajné falšování dokumentů o testech emisí a úrovně hluku.
• Do mimořádné prověrky bojeschopnosti ruských vojsk, kterou nařídil prezident Vladimir Putin minulý týden, se zapojila i centrální banka, řada ministerstev a další úřady. Cílem je prověřit schopnost bankéřů a úředníků fungovat i za válečných podmínek, oznámila ruská média.
• Maloobchodní tržby v Itálii v červnu mírně vzrostly. Meziměsíčně se podle očekávání analytiků zvýšily o 0,2 % po květnovém růstu o 0,3 %. V meziročním srovnání v červnu tržby italských maloobchodních prodejců vzrostly o 0,8 % (květen revidován na -1,5 % z -1,3 %).
• Francouzská vláda v září požádá Evropskou komisi, aby zastavila jednání o rozsáhlé dohodě o volném obchodu mezi Evropskou unií a Spojenými státy. V úterý to prohlásil státní tajemník pro zahraniční obchod na francouzském ministerstvu zahraničí Matthias Fekl. Vyjednávání podle něj již nemá politickou podporu Francie.
• Objem britských individuálních úvěrů v červenci klesl na 3,8 miliardy liber z červnových 5,2 miliardy liber. Počet schválených hypoték se v červenci snížil na 60 912 po červnových revidovaných 64 152 (revidováno z 64 766, odhad: 61 900). Oproti červnu se snížil i objem spotřebitelských úvěrů. Z červnových revidovaných 1,86 miliardy liber klesl v červenci na 1,12 miliardy liber (odhad: 1,7 miliardy liber).
• Značná část běženců, kteří loni přišli od Německa, pracuje v zemi načerno a mnohdy za velmi špatných podmínek. V úterý to uvedla rozhlasová stanice NDR Info, podle níž by ve spolkové republice mohlo načerno pracovat asi 30 % z 1,1 milionu uprchlíků, kteří loni do země přišli.
• Jihokorejská společnost Samsung SDI hodlá v Maďarsku investovat zhruba 400 miliard wonů (8,6 miliardy Kč) do výstavby závodu na výrobu baterií pro elektromobily. Nový závod by měl stát blízko Budapešti a výroba v něm by měla začít ve druhém pololetí roku 2018, uvedla agentura Reuters.
• Řecko: Index cen výrobců v červenci meziročně klesl o 7,3 % (červen: -7,8 %).
• Důvěra spotřebitelů v ekonomiku společenství zemí platících eurem se v srpnu snížila, index spotřebitelské důvěry v souladu s odhady klesl na -8,5 bodu z červencových -7,9 bodu. Zhoršila se i důvěra průmyslových podniků v ekonomiku eurozóny. Index důvěry klesl na -4,4 bodu z revidovaných červencových -2,6 bodu (revidováno z -2,4 bodu), čekal se pokles ukazatele na -2,7 bodu. Důvěra ve službách se snížila na 10 bodů (červenec: revidovaných 11,2 bodu, odhad: 11,2 bodu).
• Tempo jednání o volném obchodu mezi Evropskou unií a Spojenými státy je po třech letech rozhovorů nadále nejasné a oběma stranám zbývá práce při dojednávání standardů a postupů. V úterý to podle agentury Reuters prohlásil šéf německé diplomacie Frank-Walter Steinmeier. Jeho vládní kolega, německý vicekancléř a ministr hospodářství Sigmar Gabriel v úterý uvedl, že rozhovory o rozsáhlé obchodní dohodě ukončila neochota Američanů přistoupit na kompromis.
• Češi loni použili platební kartu 581 milionkrát a za jeden nákup v průměru zaplatili 770 Kč. V roce 2006 uskutečnili pětkrát méně transakcí (117 milionů) s průměrnou částkou 1 144 Kč. Za posledních deset let kartou zaplatili celkem 2,5 bilionu Kč. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace.
• Energetický regulační úřad (ERÚ) začíná stanovovat takzvané indikativní ceny plynu. Domácnostem mají pomoci s orientací v cenových nabídkách jednotlivých dodavatelů. Na úterní tiskové konferenci to oznámila předsedkyně ERÚ Alena Vitásková. Ceny budou stanovovány čtvrtletně, pro dodavatele závazné nebudou. Podobné kroky úřad podle ní chystá u cen elektřiny. V Česku je v jako jediné zemi visegrádské čtyřky trh s energiemi plně liberalizován.
• Irsko v minulých letech poskytlo americké společnosti Apple neoprávněné daňové výhody až 13 miliard eur (351,3 miliardy Kč). Eurokomisařka pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerová v úterý uvedla, že výrobce mobilních telefonů iPhone platil řadu let výrazně nižší daně než jiné firmy. Evropská pravidla ale poskytování daňových výhod vybraným firmám neumožňují, Irsko tak má podle Evropské komise neoprávněnou podporu vymoci zpět i s úroky. Irsko i Apple chystají odvolání.
• Portugalsko: Index spotřebitelské důvěry v srpnu klesl na -13,3 bodu z -13 bodů v červenci.
• Irsko: Míra nezaměstnanosti v srpnu vzrostla na 8,3 % (červenec: 7,8 %).
• Evropská unie a Spojené státy chystané dohody o volném obchodu nakonec dosáhnou, jednání ale potrvá déle, než se zpočátku čekalo. V úterý to řekl italský ministr hospodářského rozvoje Carlo Calenda. Rozhovory o takzvaném Transatlantickém obchodním a investičním partnerství (TTIP) vedou Evropané s Američany zhruba tři roky.
• Telekomunikační firma O2 Czech Republic začala testovat službu řízení odpadového hospodářství prostřednictvím mobilní sítě. Pomocí detektorů získává informace o zaplnění kontejnerů na tříděný odpad a podle toho umožňuje optimalizaci jejich svozu. Uvedli to zástupci dceřiné firmy O2 IT Services na dnešní tiskové konferenci.
• Meziroční inflace v Německu v srpnu nečekaně zpomalila. Spotřebitelské ceny se podle údajů harmonizovaných s metodikou výpočtu v zemích Evropské unie zvýšily o 0,3 % po růstu o 0,4 % v červenci. V úterý to ukázala předběžná data německého statistického úřadu. Zpráva naznačuje, že tlak na růst cen v největší evropské ekonomice zůstává navzdory podpůrným opatřením Evropské centrální banky (ECB) slabý.
• Rakouský kartelový soud zakázal, aby firmu Casinos Austria ovládla loterijní společnost Novomatic a konsorcium vlastněné českými investory Jiřím Šmejcem a Karlem Komárkem. Ve zdůvodnění soud uvedl, že ovládnutí provozovatele kasin těmito subjekty by omezilo konkurenci na trhu, sdělil v úterý Novomatic.
• Investiční skupina Penta uzavřela smlouvu s nadnárodní farmaceutickou společností Johnson & Johnson o pronájmu téměř 15 700 metrů čtverečních plochy v administrativním komplexu Mechanica v pražských Jinonicích. Jeho dokončení je plánováno na konci roku 2017, celková plocha bude 33 500 metrů čtverečních. ČTK to v úterý sdělil mluvčí společnosti Ivo Mravinac.
• Ostravský krajský soud přezkoumá další pohledávky vůči krachující těžební společnosti OKD. Firma je v insolvenci a soud na základě souhlasu věřitelů před časem povolil její reorganizaci. Firma dluží kolem 20 miliard Kč. ČTK v úterý o novém přezkoumání pohledávek informovala mluvčí soudu Lucie Olšarová.
• Výrobce osobních aut Volvo Car Group chce příští rok přijmout asi 400 nových inženýrů. Hodlá tak posílit své snahy o rozvoj bezpečnostních technologií, autonomního řízení a elektrifikace. Nábor má být podle automobilky jedním z největších v její historii a přichází v době, kdy firma zažívá růst prodeje nových luxusních modelů. Snahou je upevnit si pozici na trhu s prémiovými vozy, jemuž nyní dominují větší konkurenti, uvedla agentura Reuters.
• Úterní zásah Evropské komise proti americkému technologickému gigantu Apple může poškodit zahraniční investice v Evropské unii, varovalo v úterý americké ministerstvo financí. Šéf Applu Tim Cook k rozhodnutí Bruselu, podle něhož Irsko v minulých letech poskytlo firmě neoprávněné daňové výhody ve výši až 13 miliard eur (351,3 miliardy Kč), řekl, že může ohrozit v Evropě pracovní místa.
• Jednání o dohodě o volném obchodu mezi USA a Evropskou unií pokračují, uvedlo v úterý české ministerstvo zahraničí. O tom, zda mohou být uzavřena do konce letošního roku, se podle úřadu rozhodne v září. Šanci, že vyjednávacím týmům se podaří dokončit smlouvu, která má odstranit obchodní bariéry mezi Spojenými státy a Evropskou unií, v posledních dnech zpochybnily politické špičky Francie i Německa. Představitelé obou vyjednávacích týmů tvrdí, že jednání pokračují.
• Žaloba Českých Radiokomunikací na operátora O2 Czech Republic o 3,1 miliardy Kč kvůli údajnému stlačování marží u nabídky internetového připojení byla definitivně zamítnuta. Verdikt Městského soudu v Praze z letošního dubna nabyl právní moci. Na svém webu to v úterý oznámil operátor. České Radiokomunikace zatím nechtěly pravomocný rozsudek komentovat.
• Míra nezaměstnanosti v eurozóně v červenci podle dat Eurostatu stagnovala na 10,1 %, tedy na nejnižší hladině od července 2011. Trh vyhlížel mírný pokles na 10 %. V červenci 2015 dosahovala míra nezaměstnanosti v regionu 10,8 %. V celé Evropské unii míra nezaměstnanosti rovněž stagnovala na červnové hladině, zůstala tedy na 8,6 %, což je nejnižší zaznamenaný výsledek od března 2009. V červenci 2015 dosahovala míra nezaměstnanosti 9,4 %.
• Podle informací serveru CNBC zvažuje německá Deutsche Bank fúzi s Commerzbank. Obě banky se ke spekulacím odmítly vyjádřit, ale ředitel Deutsche Bank John Cryan na středeční konferenci ve Frankfurtu prohlásil, že Německo má "příliš mnoho bank a příliš nízké marže" a že prioritou pro evropské banky nyní musí být snižování nákladů. "Potřebujeme více fúzí, a to jak na národní úrovni, tak přes hranice," prohlásil Cryan.
• Míra nezaměstnanosti v Německu v srpnu zůstala beze změny na 6,1 %, tedy nejníže od sjednocení země v roce 1990. Vyplývá to ze sezónně očištěných údajů, které ve středu zveřejnil spolkový úřad práce.
• Podle předběžných dat Eurostatu spotřebitelské ceny v eurozóně v srpnu meziročně vzrostly o 0,2 %, tedy stejným tempem jako v červnu, ačkoli se očekávalo mírné zrychlení na 0,3 %. Jádrová inflace si také udržela červnové tempo, a to 0,8 %, ačkoli se čekalo zrychlení na 0,9 %.
• Rakouský vicekancléř a ministr hospodářství Reinhold Mitterlehner ve středu vyzval k zastavení rozhovorů o volném obchodu mezi Evropskou unií a Spojenými státy. Postavil se tak na stranu Francie, která hodlá v září o přerušení jednání požádat Evropskou komisi. Plánovaná dohoda s názvem Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP) by měla odstranit některé zbývající překážky v obchodních vztazích mezi EU a USA a vytvořit největší zónu volného obchodu na světě.
• Požadavek Evropské komise, aby americká technologická společnost Apple doplatila Irsku na daních až 13 miliard eur, je politicky motivovaný. Řekl to šéf firmy Tim Cook v rozhovoru s irským listem Independent; komise to odmítla.
• Společnosti VimpelCom a CK Hutchison mohou spojit své italské dcery Wind a H3G, tedy třetího a čtvrtého největšího mobilního operátora v zemi. Evropská komise s takovým krokem souhlasí, pokud firmy umožní vstup francouzského operátora Iliad na trh, aby italští zákazníci mohli nadále těžit z konkurenčního prostředí.
• Růst aktivity zpracovatelského sektoru v eurozóně v srpnu zpomalil, příliv nových zakázek byl nejslabší za jeden a půl roku. Vyplývá to z průzkumu společnosti Markit mezi nákupními manažery. Index aktivity zpracovatelského sektoru klesl na 51,7 bodu z červencových 52 bodů.
• Německé ministerstvo dopravy obvinilo italsko-americkou automobilku Fiat Chrysler Automobiles (FCA), že ve svých naftových motorech využívá nepřípustný systém pro manipulaci s emisemi. Informoval o tom německý list WirtschaftsWoche.
• Aktivita britského zpracovatelského sektoru v srpnu nad očekávání posílila. Index nákupních manažerů firem Markit a CIPS dosáhl za srpen hodnoty 53,3 bodu. Po červencových 48,3 bodu (revidováno z 48,2 bodu) se očekávala hodnota 49 bodů.
• Británii bude možná lépe mimo Evropskou unii, řekl bývalý guvernér britské centrální banky Mervyn King. Ekonomika země se v zájmu udržitelnější budoucnosti bude muset tak jako tak přeorientovat z domácí spotřeby na vývoz a propad libry po hlasování Britů o odchodu z EU je k tomu nejlepší příležitostí, uvedl King v pondělním vydání listu The Times.
• Norská těžební společnost Statoil zrevidovala plán investic do těžby ropy v poli Johan Sverdrup v Severním moři. Objem plánovaných investic snížila o pětinu, současně ale poznamenala, že těžba v tomto poli bude zisková i v případě, že ceny ropy klesnou proti dnešku na polovinu.
• Šéf vyjednávacího týmu Evropské komise pro obchodní jednání s USA Ignacio Garcia Bercero v pondělí zlehčil nedělní tvrzení německého vicekancléře a ministra hospodářství Sigmara Gabriela. Ten řekl, že rozhovory o volném obchodu mezi Evropskou unií a Spojenými státy v podstatě zkrachovaly. Mluvčí Evropské komise v pondělí novinářům řekl, že vyjednávání naopak vstupují do zásadní fáze, kdy jsou na stole návrhy většiny kapitol a kdy se začíná rýsovat podoba budoucí smlouvy.
• Řecká ekonomika ve druhém čtvrtletí obnovila mezičtvrtletní růst a stoupla o 0,2 % po poklesu stejným tempem v předešlém čtvrtletí. V meziročním srovnání ale hrubý domácí produkt (HDP) pokračoval v poklesu tempem 0,9 %. Vyplývá to z pondělních revidovaných údajů řeckého statistického úřadu.

Výsledková sezóna

• Skupina Home Credit v letošním 1. pololetí vytvořila zisk 59,3 milionu eur, o rok dříve vykázala ztrátu 90 milionů eur. Tahounem byly rychle rostoucí trhy v Asii, především Čína a Vietnam. Oznámila to v pondělí firma, která je součástí skupiny PPF a poskytuje spotřebitelské úvěry ve střední a východní Evropě, Asii a USA.
• Čistý zisk největší polské banky PKO Bank Polski ve druhém čtvrtletí vzrostl o 24 % na 874 milionů zlotých (5,5 miliardy Kč). Zasloužil se o to jednorázový zisk z prodeje akcií společnosti Visa Europe, sdělila v pondělí banka.
• Čistý zisk ruského diamantového gigantu Alrosa v druhém čtvrtletí díky slabému rublu vzrostl v meziročním srovnání o 61 % na 40,5 miliardy rublů (15,1 miliardy Kč), zůstal ale deset procent pod rekordní úrovní z prvního čtvrtletí. Tržby Alrosy se oproti předešlému čtvrtletí snížily o 18 % na 84,3 miliardy rublů, sdělila v pondělí společnost, v níž vláda minulý měsíc prodala další podíl.
• Největší ruská letecká společnost Aeroflot se v prvním pololetí přehoupla po dvou letech ztrát do kladných čísel. Ke zlepšení dopomohla zvýšená poptávka po domácích letech a nové mezinárodní linky, sdělila v pondělí firma podle agentury Reuters.
• Ruské společnosti Transněfť, která má v zemi monopol na provozování ropovodů, stoupl v první polovině letošního roku čistý zisk o 12,3 % na 134,6 miliardy rublů (50 miliard Kč). Hospodaření podpořily vyšší příjmy z přepravy. Firma to uvedla v pondělním prohlášení.
• Ruské ropné společnosti Lukoil klesl ve druhém čtvrtletí čistý zisk o dvě procenta na 62,57 miliardy rublů (23,3 miliardy Kč). Lukoil, který je druhou největší ropnou firmou v Rusku, to uvedl v pondělním prohlášení.
• Roční zisk majitele Becherovky výrazně stoupl. Francouzský výrobce alkoholických nápojů Pernod Ricard zvýšil v uplynulém finančním roce čistý zisk o 43 procent na 1,255 miliardy eur.
• Čistý zisk největší řecké sázkové společnosti OPAP klesl ve druhém čtvrtletí v meziročním srovnání o 36 % na 33 milionů eur (892 milionů Kč). Podnik v úterý uvedl, že jeho výsledky zasáhlo retroaktivně zvýšené zdanění výnosů. OPAP spoluvlastní investiční skupina KKCG podnikatele Karla Komárka a společnost EMMA Capital dalšího Čecha Jiřího Šmejce.

Zdroj: CNBC